Fungovalo to jednoduše. Když investiční společnost DRFG v letech 2016 či 2017 přemýšlela o nákupu nějaké telekomunikační firmy, její manažer podle vyšetřovatelů poslal majiteli bezpečnostní agentury a expolicistovi Michalu Ratajskému seznam, koho potřebuje takzvaně "proklepnout".
Ratajský skupině zajišťoval bezpečnostní služby a zároveň byl i obchodním partnerem šéfa DRFG Davida Rusňáka, tehdejšího člena a milionového sponzora ANO. A také zetě budoucí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO).
Dle detektivů měl Ratajský k dispozici nebývalou síť stále aktivních policistů a mezi nimi i tehdejšího důstojníka protikorupční policie Daniela Medvece. Koho potřebovala DRFG prověřit, toho prolustroval v přísně tajných policejních databázích. Mohl pak reportovat, pokud například některou z firem prověřovala policie či se chystala stíhat některého z jednatelů. Nebo prostě jen sehnat na dotyčné kontakty.
Kauza je součástí vyšetřování masivních úniků z tajných policejních databází, které odstartoval policejní zásah v roce 2017. Policisté jsou přesvědčeni, že Ratajský dlouhé roky sabotoval ta nejzávažnější vyšetřování elitních policejních útvarů a chránil podsvětí. Jakých rozměrů Ratajského chobotnice dle vyšetřování dosáhla, zmapoval deník Aktuálně.cz.
Po více než dvou letech policisté nyní obvinění rozšířili kvůli tomu, že analyzovali komunikaci skupiny v mobilních telefonech. A důkazy o dalších podle vyšetřovatelů nelegálních lustracích našli v zabaveném iPhonu Ratajského, kam mu objednávky přistávaly v šifrované aplikaci WhatsApp. Mezi nimi byly i poptávky od manažera DRFG.
Policisté přitom vylučují, že by jednal s Ratajským na vlastní pěst. "Činil tak v rámci navázaného obchodního vztahu mezi DRFG a Michalem Ratajským v souvislosti s poskytováním bezpečnostních služeb," uvádějí v textu Medvecova obvinění, který má deník Aktuálně.cz k dispozici.
Detektivové žádosti o prověření firem, která putovaly Ratajskému a od něj policistovi Medvecovi, spárovali s Medvecovými přístupy do policejních databází. Ty se přísně evidují. A zjistili, že v tajných rejstřících vyhledával například firmy Infos Art, Internext 2000 či Net-Connect. Medvec své dotazy v systému zdůvodňoval nesouvisejícími policejními případy. A výsledek i s kontakty zaslal zpět do DRFG.
"Z uvedeného je zřejmé, že obviněný Medvec provedl na základě zadání od obviněného Ratajského lustraci za účelem zjištění informací, které žádal (manažer DRFG - pozn. red.)," dovozují policisté.
Samotný Rusňák to příliš komentovat nechce. "Obecně se skupina DRFG nechce a nebude vyjadřovat ke spekulacím či informacím, kterými ona sama nedisponuje a které nejsou veřejné. Můžeme však s jistotou prohlásit, že skupina DRFG vždy koná striktně v souladu s platnými zákony České republiky," odpověděla na dotazy Aktuálně.cz pro Rusňáka mluvčí DRFG Lucie Heřmanská.
Rusňáka už policie za vynášení ze spisů jednou stíhala
Sám Rusňák se ovšem k tomu, že si u Ratajského objednával lustrace DRFG v policejních databázích, už jednou přiznal. Při zásahu v květnu 2017, který celou kauzu spustil, totiž policisté zadrželi přímo jeho. A obvinili ho z toho, že Ratajského opakovaně v letech 2014 a 2016 žádal o kontrolu, zda se policie nezajímá přímo o DRFG. I tehdy mu dle obvinění měl informace zjišťovat mimo jiné Medvec.
Stíhání Rusňáka ale státní zastupitelství na jeho žádost po několika měsících podmínečně zastavilo. Paragrafy v takovém případě vyžadují, aby šlo o méně závažný trestný čin a stíhaný připustil vinu.
"S ohledem na povahu a závažnost stíhaných přečinů byla obviněným stanovena přiměřená zkušební doba a současně obvinění složili adekvátní finanční částky určené na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti," řeklo tehdy ČT olomoucké vrchní státní zastupitelství, které kauzu dozoruje.
"Ke kauze z roku 2017 mohu říct jen tolik, ze se týkala pouze pana Rusňáka, nikoliv skupiny DRFG. Zároveň jsem přesvědčena, ze byla myslím dostatečně vysvětlena a není třeba ji dále komentovat," dodala mluvčí DRFG Heřmanská.
A nyní vyvázne nejspíše i manažer DRFG. Zatím se zdá, že pro něj záležitost skončila policejním výslechem. "Nelze usuzovat, zda měl jako objednatel zakázek povědomí o způsobu zadaného zjišťování požadovaných informací," konstatují vyšetřovatelé.
Ti zároveň postrádají důkazy, že by Ratajský dostával za své služby nějaké peníze. "Pro účely trestního řízení nebylo zjištěno, zda za provedení těchto konkrétních neoprávněných lustrací bylo žádáno či přijato peněžité, případně jiné plnění," píší policisté.
Rusňák až do policejního zásahu v roce 2017 s Ratajským podnikal. Rozjížděli firmu, která se měla zabývat drony. Stíhání obou mužů ale spolupráci uťalo.
Informace o tom, že Rusňák v kauze figuruje, které vyšly najevo v době, kdy se Rusňákova tchyně Alena Schillerová měla stát ministryní financí, tehdy spustily otřesy v brněnském ANO. Rusňák, který byl před komunálními volbami milionovým sponzorem hnutí, z něj vystoupil. Jeho žena Petra, která tehdy byla brněnskou radní, se z politiky začala stahovat.
Investiční skupina DRFG a David Rusňák
- DRFG (David Rusňák Family Group) založil byznysmen David Rusňák v roce 2011. Předtím podnikal v autodopravě. Dodnes je Rusňák většinovým vlastníkem DRFG.
- Rusňák byl v minulosti členem ANO, jako sponzor hnutí věnoval 1,5 milionu. Má manželku Petru, která v minulém volebním období byla za ANO brněnskou radní. Jeho tchyní je ministryně financí Alena Schillerová.
- V roce 2017 ho policie obvinila z toho, že si objednával nelegální lustrace v policejních databázích. Po několika měsících ale stíhání stání zastupitelství podmínečně zastavilo.
- Jako průlom ve svém podnikání Rusňák uvádí rok 2012, kdy mu novela zákona o dluhopisech umožnila vydávání dluhopisů. Od té doby skupina zaznamenala bleskový růst.
- Sama DRFG nyní uvádí, že v roce 2018 měla aktiva 7,4 miliardy korun a tržby 3,8 miliardy.
- Na počátku roku 2019 do DRFG vstoupila společnost PVF Invest podnikatelů Pavla Vyhnálka (dlouholetý top manažer úvěrové firmy Home Credit Petra Kellnera) a Pavla Fráni. Ti v DRFG získali 35% podíl a současně doplnili vedení skupiny.
- DRFG má ve správě dvacítku nákupních parků či obchodních center napříč Českem. Podniká také v telekomunikacích
Ratajský: Je to msta bývalých kolegů
Rusňák a DRFG jsou dle detektivů jen jedněmi z desítek objednavatelů úniků z přísně střežených policejních databází, jejichž ústřední postavou je někdejší příslušník Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Ratajský. Ten to dodnes popírá a celou kauzu označuje za spiknutí bývalých kolegů.
"Probíhající trestní řízení vůči mně a dalším více než dvaceti osobám považuji za jakýsi pomyslný pseudokriminální konstrukt vytvořený bývalými kolegy z ÚOOZ, resp. NCOZ v těsné součinnosti s dozorujícím Vrchním státním zastupitelstvím Olomouc," řekl Ratajský.
Vyšetřovatelé jsou však přesvědčeni, že se o žádný konstrukt nejedná. Když policisté začali v prosinci roku 2014 prověřovat anonymní udání, které tvrdilo, že někdo z krajského státního zastupitelství v Brně vynáší tajné informace vyšetřovaným, netušili, jak rozsáhlou chobotnici rozkryjí a doberou se mimo jiné až k vysoce citlivé kauze šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka a mocné hlavy antimonopolního úřadu Petra Rafaje, které dnes podezřívají z manipulace s miliardovým tendrem na mýto.
Nabourali se totiž do brněnského podsvětí, jehož aktéři se velmi dobře znají a jejich obchody jsou úzce provázané. Dle vyšetřovatelů ovšem roky byli úspěšní také proto, že své lidi měli ve většině brněnských elitních detektivních týmů, které by je mohly ohrozit. Jak plyne ze zjištění detektivů, objednat si utajené informace z vyšetřování jednotlivých případů bylo v Brně ještě před dvěma lety stejné snadné jako si zavolat pro pizzu.
Případ začal šetřit tým tehdejšího šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty. "Veškeré úniky z vyšetřování jsou velmi závažný problém. Tato kauza to ukazuje. Proto jsme se jí od začátku věnovali, i když v některých fázích nám byla věcně nepříslušná," řekl Aktuálně.cz tehdejší šéf ÚOOZ Robert Šlachta. Po policejní reorganizaci a Šlachtově odchodu kauzu převzala Národní protidrogová centrála. Jedině do té totiž vyšetřovaní policisté nepronikli.
Na menu měla Ratajského skupina dle nynějších policejních dokumentů tajné informace z oddělených databází protikorupční policie či Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Později i Národní centrálu proti organizovanému zločinu, do které se sloučily. K tomu celní správu.
Bratři v triku: pomáhat si a chránit se
Ratajského vazby na aktivní i bývalé členy bezpečnostních složek ilustruje občanské sdružení pojmenované Bratři v triku, které založil už v roce 2009. Na jeho akcích se potkávali bývalí i aktivní policisté, vojenští rozvědčíci i příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů. Spolek měl i vlastní trička či čepice s logem, na kterém dvě postavičky policistů objímají třetího zakuklence. Vše doplňuje parafráze na policejní slogan "Pomáhat si a chránit se".
Cílem spolku bylo "sdílení společných zájmů, zkušeností a informací" mezi osobami z oblasti bezpečnosti. A Ratajský tak sbíral další kontakty.
Brněnské podsvětí se tak díky dobré síti kontaktů u policie nemuselo bát. O to větší zděšení ale nyní dle řady zdrojů Aktuálně.cz zavládlo v Brně nyní, když "přespolní" policisté kauzy znovu otevírají.
Kolem Ratajského totiž postupně v Brně policisté identifikovali rozsáhlou skupinu klientů, která obsáhla podnikatele. Rusňák přitom zdaleka nebyl jediný politik ANO, kterého se zájem expolicistů týkal. Týdeník Respekt už v minulosti upozornil, že skupina například lustrovala někdejšího brněnského primátora Petra Vokřála (ANO), jeho náměstka Richarda Mrázka (ANO) či Faltýnkova syna Jiřího.
Klienti si dle policistů objednávali přísně utajené informace ze "svých" policejních vyšetřování či údaje, které mohli zobchodovat. Výsledný text obvinění skupiny kolem Michala Ratajského, který má Aktuálně.cz k dispozici, se čte jako seznam zásadních neúspěchů elitních policistů majících v popisu práce potírat zločin ve druhém největším městě republiky:
Miliardové kauzy skončily u ledu
KONKURZNÍ MAFIE
- BIS i ministerstvo vnitra například v minulosti upozorňovaly na to, že v Brně může fungovat konkurzní mafie složená ze soudců a advokátů, kteří potápějí firmy za miliardy. ÚOOZ v přísném utajení kauzu začala vyšetřovat.
- Prověřování ale potopily právě úniky ze spisů. Tajné informace dle obvinění za 20 milionů nabízel advokát blízký policistům přímo podezřelým insolvenčním správcům. O problému se kuriózně dozvěděl přímo náměstek olomouckého vrchního státního zastupitelství, které případ dozorovalo. Žalobce Pavla Komára totiž o schůzku požádal jeho někdejší spolužák ze studií Jiří Šebesta, který dodnes v Brně působí jako insolvenční správce společně s Markem Indrou.
- A předestřel mu, že ho kontaktoval muž, který mu tvrdil, že ho policisté vyšetřují a že za peníze to umí vyřešit. Komára to šokovalo, protože tehdy se provázaností Indry a Šebesty s podivnými insolvencemi policisté skutečně zabývali. Kauza ale vyšuměla. "Mezi podezřelými ustala komunikace na minimum," zdůraznil tehdejší vyšetřovatel ÚOOZ Rostislav Smrčka, který na kauze pracoval.
BRNĚNSKÁ BLANKA
- Podobně neslavně dopadlo i vyšetřování "brněnské Blanky". Královopolské tunely měly stát 3,5 miliardy korun. Nakonec vyšly na dvanáct. Téměř čtyřikrát víc než předpokládala předinvestiční studie. Silně předražená byla stavba podle pozdějšího auditu ministerstva dopravy.
- Informace podle obvinění vynesl přímo vyšetřovatel. Opět jím byl dle textu svého obvinění detektiv NCOZ Daniel Medvec. Skupina se pak informace dle vyšetřovatelů pokusila zobchodovat s podezřelým, dnešním majitelem fotbalového klubu Zbrojovka Václavem Bartoňkem. I tento případ s krycím názvem tunel NCOZ nakonec odložila.
Klíčové svědectví proti mocným mužům
V pasti vyšetřovatelů ovšem uvízl i podnikatel Saman El-Talabani, který měl ke skupině výrazně blízko. Jeho jméno je zásadní. Stíhání ho totiž přimělo s dozorujícími olomouckými zástupci spolupracovat.
Za přísných bezpečnostních opatření jim začal poskytovat informace o brněnském podsvětí. A z kauzy vynášení ze spisů se tak vydělilo hned několik dalších. Talabani policisty navedl i na kauzu stamilionových manipulací se zakázkami v městské části Brno-střed, za kterou stíhají mimo jiné někdejšího místostarostu ANO Jiřího Švachulu, který je kamarád Jiřího Faltýnka, syna šéfa poslaneckého klubu ANO, i dalších politiků ANO v Brně.
Švachula ale dle policistů posloužil i jako prostředník mezi Jaroslavem Faltýnkem a hlavou antimonopolního úřadu Petrem Rafajem, když domluvil setkání, na nichž muži diskutovali o miliardovém tendru na mýto. I tuhle věc řeší policie. Faltýnka s Rafajem podezřívá, že zakázku chtěli zmanipulovat.
Pátrání olomouckých vrchních státních zástupců tím Brno výrazně přerostlo, protože začalo ohrožovat nejen druhého nejmocnějšího muže ANO Faltýnka, ale i Rafaje, který má silné zastání prezidenta Miloše Zemana. Jde navíc o muže, který v Česku může jedním podpisem zásadně zasáhnout do mnoha tendrů za miliardy. Navzdory odposlechům ovšem policisté ani jednoho z dvojice Rafaj-Faltýnek zatím neobvinili.
Talabaniho advokát potřebuje advokáta
Talabani ale mluvil o mnoha dalších věcech. Paradoxně "napráskal" i svého vlastního advokáta, který ho zastupoval ještě poté, co ho policisté při zátahu kvůli vynášení informací ze spisů v květnu 2017 poslali do vazby. Robert Rotrekl tak nyní dle zjištění Aktuálně.cz potřebuje právníka sám.
Policistům k tomu posloužil i Ratajského zabavený iPhone. Z uložené komunikace přes šifrovanou aplikaci WhatsApp se dozvěděli, že mu jeho někdejší kolega z ÚOOZ Patloka hlásil, že policisté pod krycím názvem Larnaka nasadili Talabanimu odposlechy. Snažili se zjistit, zda krátí daně. Talabani s tím šel za svým právníkem.
"Rotrekl ho po pár dnech kontaktoval a sdělil mu, že informace o odposlechu je pravdivá. Že to ví od svého kamaráda, který je na Obilním trhu (sídlo NCOZ v Brně - pozn. red.) a shodou okolností dělá přepisy jeho telefonátů," nešetřil svého někdejšího právníka při pozdějším výslechu Talabani.
Detailní přehled o vyšetřování neexistující mluvčí Michala Haška
Národní protidrogová centrála se pokouší zjistit, co vše dalšího úniky ze spisů v posledních letech mohly ovlivnit. A otevírají se i nečekaná zjištění. Mnohdy ale jen kusá. Dokládají je totiž jen fragmenty informací. Například v roce 2017 MF DNES upozornila, že tehdejší hejtman Michal Hašek z veřejných peněz zaplatil 3,7 milionu korun kontroverzní lobbistce Janě Mrencové, která v jiném případě nabízela uplácení novinářů.
Mrencová se pod pseudonymem Lucie Proutníková vydávala za Haškovu mluvčí. NCOZ pak začala vyšetřovat, za co Hašek peníze vyplatil, když na služby, které Mrencová fakturovala, zároveň měl tiskový odbor hejtmanství.
Nyní se ukazuje, že prostřednictvím Ratajského někdo vyšetřování detailně monitoroval. Z iPhonu bývalého detektiva ÚOOZ Jakuba Patloky, který s Ratajským spolupracoval, totiž policisté dokázali obnovit dokumenty. A zjistili, že mezi nimi jsou výpisky ze spisu případu.
"Jedná se o přehled provedených úkonů a také plánovaných úkonů ve věci," shrnuli policisté. Kdokoliv tak informace získával, měl detailní přehled o tom, kdo v kauze svědčil či svědčit bude nebo jaké další důkazy policisté chtějí shromáždit.
Z evidence přístupů k policejní databázi policisté zjistili, že si informace nechal vyjet příslušník NCOZ Ivo Sloup. A dovozují, že ten je pak předal svému známému Patlokovi. Pro koho byly určené, není jasné. Policisté to nezjistili.
"Usuzovat z několika vágních řádků textu, kterým policejní orgán odůvodnil toto obvinění, že nějaké moje poznámky (které jsem ani neviděl) byly pro někoho určeny, není zrovna moc objektivní," odmítl to komentovat Patloka.
Případ milionů pro lobbistku z eráru policisté odložili. Státní zástupce Jan Petrásek z městského stáního zastupitelství v Brně, který případ dozoroval, se o úniku z vyšetřování dozvěděl až od Aktuálně.cz. "Na věc to ale nemohlo mít vliv. Policisté zjistili, že Mrencová práci skutečně odvedla, zda si ji Michal Hašek měl najímat, když měl k dispozici tiskový odbor, je věc spíše politické než trestní odpovědnosti," konstatoval Petrásek.
