Praha - V následujících dvou letech se bude jednat - a snad se také rozhodne - o konečné podobě státní maturitní zkoušky.
Součástí diskusí o její podobě by mimo jiné měla být také otázka, zda je nutné, aby jí měli všichni středoškoláci.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz to řekl náměstek Petra Fialy pro regionální školství Jindřich Fryč.
Bývalý vrchní ředitel sekce mezinárodních vztahů a evropských záležitostí ve skupině náměstka Michala Zaorálka nahradil v druhé polovině srpna Ladislava Němce, nestranického náměstka, kterého na úřad přivedl jeho tehdejší šéf Josef Dobeš.
"Jestliže bychom připustili takovou možnost, tak samozřejmě už můžeme s maturitní zkouškou pracovat trochu jinak, třeba z hlediska její náročnosti nebo skladby předmětů, které v ní budou zahrnuty," řekl pro Aktuálně.cz Fryč.
Aktuálně.cz: Před několika měsíci byla ze stolu smetena chystaná reforma financování regionálního školství, začínat se tak bude prakticky na "zelené louce". Jak bude její nová podoba koncipována?
Úplně na zelené louce to nebude. Rozhodně je vždy dobré nejdříve posoudit, v jakém rozsahu je možné využít, co již bylo připraveno. Rádi bychom toto téma otevřeli bezprostředně po krajských volbách, protože úzce souvisí se situací školství, ať už na regionální nebo komunální úrovni.
A.cz: S čím bude ministerstvo školství vstupovat do jednání s příslušnými úřady a institucemi?
Přístupů k reformě financování regionálního školství je několik. V tuto chvíli se diskutuje představa v rámci ministerstva školství.
Nicméně naším cílem je se primárně dívat na žáka, jeho potřeby a na to, jakou službu si bude stát od škol a školských zařízení v podstatě "objednávat".
Snažíme se připravit více variant, jak by mohla nová podoba financování regionálního školství vypadat. Zatím je to ve velmi raných fázích úvah.
A.cz: Jak chce ministerstvo zajistit, že zavádění reformy nenaruší změny v obsazení politických postů?
Důležité je, aby podobně jako v případě kroků nezbytných k úpravě organizace státní maturitní zkoušky, i zde proběhla diskuse v širokém kontextu mezi odborníky i politiky a byla přijata dlouhodobá dohoda akceptovaná co nejširším spektrem.
Pozitivně proto vnímám například iniciativu Senátu z července letošního roku, aby byla vytvořena pracovní skupina - s tím počítáme. Nicméně budeme velmi úzce spolupracovat i s dalšími odborníky, zástupci samospráv, profesními organizacemi či odbory.
Podívejte se: Petr Fiala ministrem školství
A.cz: Jaký bude harmonogram této reformy?
Budeme se snažit, aby první hlubší diskuse proběhly během podzimních měsíců a aby se to po novém roce mohlo začít definovat do podrobnějších pravidel týkajících se nastavení systému financování.
A.cz: Bude součástí reformy nějaký návrh řešení, který by zajistil stabilní systém předškolního vzdělávání?
Nepředpokládám, že se zásadně změní systém financování tak, abychom přímo ovlivňovali zřizování mateřských škol, jakkoli by měl nový systém financování usměrňovat vzdělávací nabídku v regionech.
Ministerstvo školství v současné době hradí například platy učitelek mateřských škol v rámci financování regionálního školství, ale rozhodně nemá páky na to, aby ovlivňovalo síť mateřských škol jako takových - zde je jasně daná zřizovatelská kompetence místním autoritám - toto je na rozhodnutí samotných zřizovatelů mateřských škol.
A.cz: Zmínil jste se již i o maturitách - v jakém stavu je v současnosti prováděcí vyhláška k následujícím dvěma ročníkům státních maturit?
Prováděcí vyhláška byla koncem minulého týdne rozeslána do vnějšího připomínkového řízení k projednání nejen s příslušnými ministerstvy, ale také s kraji a různými asociacemi.
A.cz: Školy by ji tedy měly dostat kdy?
Účinnost té vyhlášky musí být obdobná předpokládané účinnosti novely školského zákona - obojí se musí stihnout do 14. listopadu.
A.cz: S ministrem zřízenou pracovní komisí se počítá i v budoucnu?
Pracovní komise neměla časové omezení pouze na vymezení změn v organizaci státní maturitní zkoušky pro následující dva roky, ale má i za cíl zabývat se formováním maturitní zkoušky v dlouhodobějším časovém horizontu. Z tohoto důvodu počítáme s jejím fungováním také v následujícím období.
A.cz: Její personální složení se bude nějak měnit?
Tím jsme se v tuto chvíli nezabývali, složení této komise považuji za velmi přínosné. Počet osob je samozřejmě možné rozšířit, ale jen do té míry, aby to bylo dělné grémium, kde se bude moci živě diskutovat.
Vyzkoušejte si: Jak byste odmaturovali z češtiny?
A.cz: K čemu by podle Vás měla maturitní zkouška sloužit?
To je jedna z otázek, které lze v rámci této pracovní skupiny také diskutovat - říct si, jaká máme od této zkoušky do budoucna očekávání.
A.cz: Tak jinak. Měla by maturita představovat ono často zmiňované nepodkročitelné minimum? Měl by ji mít každý? Jak se k tomu osobně stavíte?
V současné podobě, v jaké ji schválila sněmovna, již maturitu vnímám jako ověření nepodkročitelné meze znalostí, které žák musí doložit, aby splnil podmínky pro složení maturitní zkoušky ve společné části.
Jednou z otázek do budoucna je, jakou roli má maturitní zkouška z hlediska podmínek ukončování středního vzdělání jako takového, tedy jestli je doopravdy nezbytně nutné, aby u všech středoškolských oborů vzdělávání byla - kromě samotného řádného ukončení studia - ještě maturitní zkouška.
To je velmi vážná diskuse, kterou bychom měli vést a která souvisí i s konečným nastavením maturitní zkoušky.
A.cz: Takže například u těch učebních oborů, které jsou v současnosti ukončovány maturitou, by se od ní odstoupilo?
Je dobré o tom diskutovat. Podmínky ukončování středního vzdělání a náročnost maturitní zkoušky vnímám jako spojené nádoby - jestliže bychom připustili takovou možnost, tak samozřejmě už můžeme s maturitní zkouškou pracovat trochu jinak, třeba z hlediska její náročnosti nebo skladby předmětů, které v ní budou zahrnuty.
Pracovní skupina již velmi vážně diskutovala roli matematiky v povinné části maturitní zkoušky a jednoznačně doporučila, aby byla její součástí. Stejně tak se diskutovala role cizího jazyka, jestli hovoříme o cizím jazyku, nebo o anglickém jazyku a podobně.
Podle závěrů těchto diskusí se nastaví další parametry této zkoušky.
Zvládnete v češtině to, co páťáci a deváťáci? Vyzkoušejte si!
A.cz: Nakolik je reálná možnost, aby se v současném systému výuky a přístupu k ní stala maturita z matematiky povinnou? Nebo je to otázka výhledu třeba pěti, šesti let?
Já bych to spíše obrátil - vnímáme matematiku jako pevnou a potřebnou součást maturitní zkoušky stejně jako zkoušku z českého jazyka, o které nikdo nepochybuje? Je matematika pro nás standardem absolventa středního vzdělávání s maturitou?
Stejně tak angličtina - jde o lingua franca 21. století? Jsou tyto tři předměty povinným penzem znalostí, má to být vizitkou absolventa středního vzdělání s maturitou?
Další otázkou je, zda na toto jsou současní středoškoláci blížící se k maturitě již připraveni. Ale pojďme nejprve říct, co v té maturitě má být, a pak s tím v čase laďme, že k tomu chceme budoucí absolventy dovést.
A.cz: Maturit se týká také otázka, zda by mělo jít o jedno- či dvouúrovňovou zkoušku a zda by měla maturita sloužit zároveň jako přijímací zkouška na vysoké školy?
Já bych byl velmi rád, aby jednou v budoucnu byla maturitní zkouška koncipována podobně jako celoplošné testování v pátých a devátých třídách - tedy aby byl společný začátek, po jehož úspěšném absolvování žáka test povede dál. Mám zde na mysli víceúrovňový stupňovitý test.
S tím také souvisí, jak toto nastavení budou vnímat vysoké školy. Pokud se nám podaří mít takovou maturitu, o jaké jsem teď hovořil, pak jsem optimista a myslím, že vysoké školy by mohly v daleko větším měřítku přihlížet k jejím výsledkům, protože bude ukazovat, jaké úrovně daný žák dosáhl.
A.cz: Takže si dokážete představit jeden dlouhý test, který by byl od určitého bodu rozšířený na další úroveň?
Přesně tak - jeden test, nebudu si na začátku volit těžší nebo lehčí variantu, stanoví se nějaká základní mez, od které budu testem procházet. Když tuto mez překročím, dovolí mi to jít testem dál a odprezentovat tak to, co skutečně umím a znám.
