Praha - O tom, že se měl přiznat k zásahu do předvolební kampaně amerických voleb výměnou za pohodlný život ve Spojených státech, mluví Jevgenij Nikulin vůbec poprvé. Ruský hacker zadržený loni v Česku se prostřednictvím svého právníka rozmluvil dva týdny před soudem, který rozhodne o jeho vydání do USA, nebo Ruska. Tvrdí, že se ho při výslechu před americkými volbami tajní agenti FBI snažili přinutit k přiznání.
"Nutili jej, aby se přiznal k tomu, že se účastnil proniknutí do sítě Demokratické strany," řekl Aktuálně.cz Nikulinův advokát Martin Sadílek. "Otázky se netýkaly ani tolik vydávacího řízení, jako spíše slibů a údajných možností, že pokud by spolupracoval a byl vydán do USA, bude se mít dobře," dodal.
Přesvědčování mělo proběhnout, když byl mladý Rus odvezen kvůli sejmutí otisků na policejní stanici v Bartolomějské ulici a nebyl u něj jeho advokát. Pokud by ho skutečně přesvědčili, mohli tím ovlivnit americké volby ve prospěch Hillary Clintonové.
Americká ambasáda v Praze se k případu nechtěla vyjadřovat. "Případy, v nichž probíhá vyšetřování, nemůžeme komentovat," řekla mluvčí ambasády Tonia Weiková.
Spojené státy Nikulina podezřívají z toho, že se v roce 2012 naboural do serverů společnosti LinkedIn. Žádost o vydání se opírá o utajené svědectví zvláštního agenta FBI, elektronické stopy a potvrzení od poskytovatele internetu, že jedna z IP adres, ze kterých byl útok proti LinkedInu proveden, patřila právě Nikulinovi.
IP adresu může zneužít kdokoliv
"Můj klient důrazně popírá, že by uvedenou IP adresu kdy používal, a vylučuje, že by byla registrovaná na jeho jméno. Je zvláštní, že jediný objektivní důkaz, který může spojovat jméno mého klienta s tvrzeným nezákonným postupem, ve spisovém materiálu chybí, nehledě na skutečnost, že IP adresu může zneužít kdokoliv, ty stopy neukazují na nikoho konkrétního," tvrdí advokát Sadílek.
O vydání Nikulina žádá i Rusko, které ho krátce po jeho zatčení v Praze obvinilo z krádeže. Žádost je podle advokáta ještě vágnější než ta americká. Podle ní měl Nikulin "vstoupit do zločinného spolčení s nezjištěnými osobami" a společně s nimi v roce 2009 ukrást z platebního systému Webmoney 3450 dolarů, píše se v ruské žádosti o vydání, se kterou se redakce Aktuálně.cz měla možnost detailně seznámit.
