Bartoš v minulosti neuspěl ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu, podle kterého nacionalistický politik sugeroval veřejnosti názor, že historická přítomnost Židů v Česku znamená hluboce zakořeněný problém.
Bartoš s Ladislavem Zemánkem nechali v březnu 2015 u hrobu Anežky Hrůzové novou ceduli. Stálo na ní, že "Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena." Text publikovali i na stranickém webu.
Za vraždu Hrůzové spáchanou v roce 1889 byl odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval například Tomáš Garrigue Masaryk.
Okresní soud v Jihlavě uznal Bartoše i Zemánka vinnými z hanobení a podněcování nenávisti, krajský soud verdikt potvrdil. V dovolání k Nejvyššímu soudu Bartoš například tvrdil, že neexistují důkazy o tom, kdo text umístil na stranický web. Také uváděl, že pokud není demokratická společnost schopná tolerovat provokativní politické názory, není hodna nazývat se demokratickou.
Nejvyšší soud poukázal na hranice svobody projevu a odkázal na názor znalce, podle kterého je sporný text způsobilý podnítit nenávist vůči Židům. Znalec také uvedl, že Bartoš se vůči Židům negativně vyjadřoval opakovaně, nemůže tak obstát argument, že pojem 'řešení židovské otázky' je věcně neutrální.
Letos v listopadu odvolací Městský soud v Praze uložil Bartošovi další trest. Dva roky vězení s podmínečným odkladem na tři roky dostal za vydávání protižidovských knih, článků a komentářů a za protižidovské, protimigrantské a protiislámské projevy. Dopustil se tak trestných činů popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa. Rozhodnutí je pravomocné. Bartoš plánuje podat dovolaní k Nejvyššímu soudu, zatím to podle záznamů v justiční databázi neudělal.
