Jedno z posledních rozhodnutí v premiérském křesle udělal Andrej Babiš loni 8. prosince. Zamítl odvolání Michala Murína proti pokutě 547 tisíc korun, kterou mu předtím sám nařídil. Bývalý šéf inspekce ji dostal za to, že najal mediálního konzultanta pro zlepšení veřejného obrazu útvaru. Podle Babiše šlo o nepřijatelný výdaj.
Ještě předtím policie Murína prověřovala, zda angažováním poradce nepřipravil inspekci nelegálně o peníze. Byl podezřelý z porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby. Kriminalisté ale dospěli k závěru, že se trestného činu nedopustil.
Spor o pokutu však běží dál. Murín s ní nesouhlasí a proti trestu se brání u nového premiéra Petra Fialy (ODS). Záležitost se řeší ve chvíli, kdy Seznam Zprávy upozornily, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) Babišovy vlády platila ze státních peněz svou prezentaci na sociálních sítích. Profesionální fotograf a kameraman za ni inkasovali téměř dva miliony korun.
"Murín je ohrožením demokracie"
Generální inspekce bezpečnostních sborů rozkrývá zločiny policistů, celníků a příslušníků vězeňské služby. Její ředitel je odpovědný předsedovi vlády, který ho na návrh svého kabinetu jmenuje i odvolává. Murín se stal ředitelem inspekce v prosinci 2015. Zemi tehdy řídila vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL v čele s ministerským předsedou Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).
V únoru 2018 Murín prohlásil, že nový premiér Babiš nestandardním způsobem žádá jeho konec ve funkci. Šéf ANO byl tehdy premiérem třetí měsíc a řídil svou první jednobarevnou vládu bez důvěry parlamentu. Sám byl tehdy půl roku obviněný z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie kvůli zisku dotace 50 milionů korun na stavbu farmy Čapí hnízdo.
"V únoru jsem byl dvakrát pozván na Úřad vlády, kde mě premiér vyzval k rezignaci. Mluvil o ztrátě důvěry, prý si to mám přečíst v tisku," řekl tehdy Murín Aktuálně.cz. Podotkl, že pokud funkci složí dobrovolně, bude to podle premiéra "bez skandálu".
Babiš tuto verzi popřel, začal Murína veřejně kritizovat a označil ho za bezpečnostní hrozbu. "Je ohrožením demokracie v naší zemi. Místo aby pomáhal rozkrývat trestnou činnost policistů, tak ji zakrýval," řekl mimo jiné. Murín během několikatýdenní pře skončil v nemocnici kvůli stresu a vyčerpání. Funkci nakonec opustil 30. dubna 2018 s vysvětlením, že nechce být záminkou pro další útoky na GIBS.
Trestný čin se nestal
Jedenáct dní po Murínově rezignaci se proti němu rozjelo trestní řízení, na základě anonymního podání ho spustila sama inspekce. Kvůli Murínovu angažmá v jejím čele ale dozorový žalobce rozhodl, aby případ převzala hospodářská kriminálka v Hradci Králové. Prověřovala, zda Murín spoluprací s mediálním konzultantem neporušil zákon. Poradce podle anonymu neodváděl žádnou práci.
"Konzultant byl přijat jen na poloviční úvazek a plnil úkoly na úseku mediální prezentace GIBS, což je řádně doložené," sdělil nyní Aktuálně.cz Murín. Tehdejší mluvčí inspekce měla jako pracovnice metodického odboru i jinou práci než komunikaci s médii. Murín podle svých slov od poradce chtěl, aby byla služba mediálně zdatnější a vybudovala si lepší pozici u veřejnosti.
Nepřítel státu na základě jedné kauzy
■ Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) postavil své tvrzení o Michalu Murínovi coby hrozbě demokracii na základě jedné odložené kauzy. Šlo o prověřování někdejšího náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho kvůli podezření, že se snaží vstupovat do živých kauz.
■ Během prověřování v létě 2016 však mělo dojít k úniku informací. Přestože ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů o prověřování Laubeho vědět neměl, informace znal. Když se žalobci zabývali okolnostmi úniku, Murín odmítl uvést, kdo ho o Laubeho případu zpravil.
■ "Pokud se týká samotné kauzy prověřování pana Laubeho, mohu uvést, že jsem k tomu byl vyslýchán. Výslech byl veden v režimu utajení. Bohužel nevím, zda stupeň utajení byl zrušen. Nerad bych si svým vyjádřením přivodil nějaký problém s prozrazením utajovaných skutečností. Omlouvám se, ale to je vše, co k tomu mohu sdělit," řekl Murín Aktuálně.cz.
■ Od Vrchního státního zastupitelství v Olomouci dostal tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podnět, aby s Murínem kvůli jeho zdrženlivé výpovědi ohledně úniku informací zahájil kázeňské řízení. Sobotka však po vyhodnocení podnětu dospěl k závěru, že kázeňské řízení není na místě.
Pro inspekci pracoval konzultant dva roky, v letech 2016 až 2018, monitoroval mediální obraz útvaru, analyzoval texty o jeho práci a navrhoval komunikační strategii. Podléhal přímo Murínovi, který mu dával úkoly. Náklady inspekce na jeho práci činily 1,278 milionu korun, čistého pobral 657 tisíc. Jak nakonec uzavřela policie, požadovanou práci odvedl. Murína proto nebylo za co trestat.
"Policejní orgán má za to, a toto své tvrzení dokládá provedením velmi rozsáhlého prověřování, že se bývalý ředitel JUDr. Michal Murín žádného trestného činu nedopustil a vynaložené finanční prostředky na odměnu pro (…) tak byly v souladu s uzavřenou smlouvou a na základě skutečně odvedené práce," zní v usnesení o odložení věci, jímž policie případ v únoru 2019 uzavřela a které Aktuálně.cz získalo.
Kontrolu poslal Babiš
Anonymní oznámení, jímž prověřování začalo, obdrželo Nejvyšší státní zastupitelství v Brně 28. března 2018. Bylo to uprostřed příběhu o Murínově odvolání. V tu dobu se už měsíc o hospodaření inspekce zajímalo ministerstvo financí řízené Alenou Schillerovou (za ANO). Provádělo kontrolu, kterou inicioval přímo Babiš.
"Premiér přiznal, že finanční kontrolu v GIBS nařídil ministryni on sám," upozornil tehdy bývalý ministr financí a poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek. "Ministra může úkolovat jen vláda svým usnesením. Premiér ne. Finanční kontrola má být nestranná a nefungovat na politickou objednávku. V tomto případě byla zneužita pro nátlak na ředitele GIBS," popsal.
Kontrola vyústila v podnět ministerstva Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu, jenž spustil daňové šetření. V březnu 2019 na jeho základě inspekci vyměřil dvě sankce. První byla za porušení rozpočtové kázně při angažmá mediálního poradce, druhá znamenala penále. Celkem musela inspekce odvést státu 2,1 milionu korun. Uhradila je v červnu 2020.
Na Murína ukázal jeho nástupce
Řízení inspekce převzal po vynucené Murínově rezignaci bývalý žalobce Radim Dragoun. Pokuty tak útvar platil až pod jeho vedením. Dragoun v říjnu 2020 písemně upozornil Babiše na výsledek daňové prověrky. Současně ho informoval, že uhrazené pokuty lze považovat za škodu na majetku inspekce způsobenou jeho předchůdcem.
Premiér pak zahájil s Murínem řízení ve věcech služebního poměru. Přestože byl už více než dva roky ze služby, k možnému prohřešku došlo v době, kdy jako ředitel podléhal Babišovi. Končící předseda vlády loni v srpnu rozhodl, že Murín je za finanční ztrátu způsobenou pokutami kvůli odměnám pro mediálního konzultanta odpovědný.
Z policie na kyberúřad a pak pryč
■ Michal Murín (* 1962) sloužil u bezpečnostních sborů 36 let, začal v roce 1982 v tehdejším Sboru národní bezpečnosti. Postupně řídil odbor obecné kriminality středočeské policejní správy, vedl kladenskou policii a šéfoval policii na Praze-západ. V červnu 2014 se stal náměstkem ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů Ivana Bílka pro trestní řízení, 7. prosince 2015 se dostal do jejího čela.
■ Ze služby odcházel v dubnu 2018 v hodnosti plukovníka. V červnu téhož roku začal působit v Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnosti, který loni na jaře opustil. Momentálně se pohybuje coby bezpečnostní expert v akademickém prostředí.
"Jménem Generální inspekce bezpečnostních sborů nevyužíval (majetek) účelně a hospodárně k plnění funkcí státu (…) a nepočínal si tak, aby svým jednáním majetek státu, s nímž je příslušná hospodařit Generální inspekce bezpečnostních sborů, nepoškozoval a neodůvodněně nesnižoval jeho rozsah a hodnotu," zní klíčový argument verdiktu, který podepsal Babiš. Aktuálně.cz ho má k dispozici.
Murín se bránil rozkladem, jenž odpovídá odvolání. Babiš ho ale 8. prosince zamítl. Od té chvíle běží Murínovi dvouměsíční lhůta, během níž má státu zaplatit 547 tisíc korun. Sankce se vypočítala z poměru udělené pokuty finančním úřadem inspekci a výše Murínova platu, jejž jako ředitel služby pobíral.
"Jednostranně, účelově"
"Předpokládám, že se (Babiš) opírá o závěry finančního úřadu, který rozhodl dost jednostranně, nebál bych se říci, že účelově," reaguje Murín. Odmítá, že by najmutí konzultanta bylo v rozporu se zákonem. "Žádný bezpečnostní sbor, ani jiný státní orgán, nemá v zákoně upravenu činnost ve vztahu k médiím. Přesto mají PR i odbory, kde zaměstnávají více tiskových mluvčí," uvádí.
Expremiérův postup považuje za nezákonný. Vnímá ho jako pokračování Babišovy snahy, která začala veřejným tlakem na jeho odchod z funkce. "Nevyhověl mé námitce týkající se jeho podjatosti ani mým návrhům na doplnění dokazování, zejména výslechu svědků, nebyl vyslechnut ani jeden, a z pozice své moci rozhodl v můj neprospěch," popisuje Murín průběh řízení.
Pozastavil se také nad jednáním svého nástupce Dragouna. Jak vyplývá z dokumentů, které má Aktuálně.cz k dispozici, proti rozhodnutí finančního úřadu o sankcích za dva miliony korun se neodvolal. V podání mohl vznést námitky, aby peníze sboru zůstaly. Využil až následující možnost, kdy požádal o prominutí platebních výměrů. Na to úřad nepřistoupil.
"Vzhledem k tomu že GIBS nebyly známy žádné nové skutečnosti vyjma těch, které byly uplatněny v průběhu řízení, jež by mohly zvrátit rozhodnutí, nemohlo být podáno odvolání," sdělila Aktuálně.cz mluvčí inspekce Ivana Nguyenová. Současné vedení považuje angažmá mediálního poradce za nehospodárné. "Tisková mluvčí dokáže sama zcela odpovědně zastat práci, která spočívá především v komunikaci (…) hlavně s hromadnými sdělovacími prostředky."
Konečnou instancí Fiala
Aktuálně.cz se snažilo získat stanovisko Andreje Babiše. Bývalý ministerský předseda však nereagoval na otázky zaslané e-mailem, SMS zprávy ani telefonáty. Redakce se zajímala o to, co ho přimělo k rozhodnutí o pokutě nebo zda se vůči Murínovi vzhledem k předchozí veřejné kritice necítil podjatý.
Bývalý ředitel inspekce v úsilí odvrátit finanční postih vsadil ještě na jednu možnost. Obrátil se na nového předsedu vlády Petra Fialu a poslal mu podnět k zahájení přezkumného řízení. Fiala by měl prověřit, zda Babiš postupoval v řízení vůči Murínovi v souladu s předpisy a zda byla udělená pokuta namístě.
"Podle zákona je možné podat podnět k přezkumnému řízení jen z důvodu, kdy se jeho účastník domnívá, že rozhodnutí správního orgánu je v rozporu s právními předpisy. K žádné škodě na majetku státu nedošlo a skutek, který je mi kladen za vinu, se nestal," podotkl ke své obraně Murín.
