Pardubice/Zlín - Novou sérii výbuchů dělostřeleckých granátů či leteckých pum v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku odstartoval velmi pravděpodobně prudký pokles teplot, a tudíž i ledovka. Jakkoliv to může znít paradoxně. Tvrdí to alespoň jeden z nejzkušenějších policejních pyrotechniků a k jeho verzi se přiklánějí i experti Výzkumného ústavu pardubické Explosie a.s., špičkové firmy na výrobu výbušnin.
"Nebouchají tam už podle všeho trhaviny, ale munice s poškozenými zapalovači či pojistkami, které za normálních okolností brání neřízené explozi," vysvětluje výzkumný pracovník Explosie Ladislav Říha.
V mechanismech již tak dost říjnovým výbuchem muničního skladu poničených zapalovačů či jim podobných iniciačních soustav došlo podle experta s prudkým poklesem teplot a návratem k normálu k pohybům součástek, které pak spustily další sérii výbuchů.
"Náhlými klimatickými výkyvy se zřejmě změnila pozice rozbušek v poškozeném zapalovači letecké pumy či dělostřeleckého granátu, takže se ocitly v nepředvídatelných a rizikových polohách, kdy je následně spuštěn výbuch. S tím nikdo nic nenadělá," analyzuje nově vzniklou situaci ve Vrběticích expert na výbušniny Ladislav Říha.
Jinými slovy řečeno: spouštěcí mechanismy poškozených pum či granátů se po tragédii nacházely v poloze těsně před výbuchem. V takových situacích pak i mikroskopické posuny munici odpálí. A náhlé výkyvy teplot se zmíněnými pohyby či chemickými procesy podle Říhy přímo souvisí.
Říhova analýza je blízká i řediteli Výzkumného ústavu Explosia a.s. Ladislavu Velehradskému. Připomíná však, že i velké mrazy nic podobného v poškozené munici nespustí, pokud je pokles či výkyv teplot pozvolný - jakkoliv pak může jít o extrémní hodnoty.
"Musí jít o náhlé teplotní skoky, jako třeba v těchto dnech," říká Velehradský. Odborníci bývalého Sovětského svazu podle něj prováděli s odolností munice nejrůznější experimenty, při nichž se například zjistilo, že v munici, která jednou projde tepelným šokem, se samovolně spouštějí procesy, které vedou zpravidla k explozi. A ta může nastat za několik dnů anebo i týdnů.
Nebylo by tedy lepší počkat, až počasí všechnu nevybuchlou munici ve Vrběticích samo zlikviduje, a neriskovat přitom životy pyrotechniků? Ladislav Říha tuto úvahu odmítá: "Na takové samovyčištění byste také mohl čekat pěkně dlouho - možná léta. Vždyť kdo vám zaručí náhlé výkyvy teplot, které by nevybuchlou munici likvidovaly?"
O účincích klimatu na poškozené granáty nicméně nepochybuje. I v mrazech prý může například sluníčko svými paprsky náhle zahřát a odpálit poškozenou pumu. Taková munice se podle obou expertů Explosie a.s. chová stejně nevyzpytatelně jako například ta z druhé světové války, která je i po sedmdesáti letech lidem nebezpečná.
Jednu z možných příčin, proč to v muničním skladu u Vrbětic na Zlínsku opět bouchá, naznačil i ministr obrany Martin Stropnický: "Patrně došlo k sesunutí onoho kráteru pod objektem, který explodoval a který to (v říjnu - pozn. red.) celé způsobil." I v tomto případě jdou ale nová rizika na vrub nenadálé ledovky.
