reklama
 
 

Kolik berou přední úředníci? Odpověď stojí desetitisíce

15. 7. 2011 14:07
Vytrvalost a peníze. To je třeba, abyste dostali to, nač máte nezpochybnitelný nárok

Praha - Je to obrázek toho, jak se v České republice na nejvyšší úrovni respektují soudní verdikty.

Pokud chcete skutečně vědět to, jak jsou placeni úředníci z veřejných rozpočtů, musíte mít především hodně peněz a hodně pevné nervy - a je zcela jedno, že na takové informace máte díky jasnému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nezpochybnitelný nárok.

Informace, které jsou v sousedních zemích běžně přístupné každému občanovi, se v Česku bez vytrvalosti a minimálně desetitisícových investic nedomůžete.

Ukázalo se to už letos zkraje roku, když redakce Aktuálně.cz požádala Senát, aby jí sdělil kompletní přehled, jaké příplatky berou zákonodárci navíc ke svému platu. Horní komora si za něco, co je v jiných zemích k mání na internetu, účtuje částku dosahující bezmála 30 tisíc korun.

Kličkovaná "vašich" úředníků

Nyní obstrukční hra veřejných institucí pokračuje nad žádostí o zveřejnění platů vrcholných manažerů placených ze státní kasy.

Redakce Aktuálně.cz oslovila e-mailem a doporučenými dopisy přes pět desítek státních úřadů a firem se státní účastí. Dopisy obsahovaly žádost podloženou zákonem o svobodném přístupu k informacím, aby uvedené instituce sdělily výši platů a veškerých dalších bonusů (mimořádné odměny, akciové opční programy, životní pojistky apod.) svých vrcholových manažerů.

Prakticky všechny úřady odpověděly stejně: Nelze zveřejnit, odporuje to zákonu o ochraně osobních údajů.

A pokud už úřady odpověděly, dotazu na konkrétní odměny se stejně vyhnuly. Přitom právě odměny a další bonusy tvoří podstatnou část příjmu některých úředníků, kterým stát posílá na účet stovky tisíc měsíčně.

Příkladem je třeba Generální ředitelství cel. V odpovědi na sedmi stránkách nejprve uvedlo, že žádosti částečně vyhoví, ale fakticky neuvedlo jedinou konkrétní cifru. Místo skutečné výše platu uvedlo jenom přehled tarifních tabulek. A odměny? "V této části vám nevyhovíme," zní stanovisko celníků.

Projděte si odpověď Generálního ředitelství cel stránku po stránce:

Žalobou na obstrukce

Verdikt Nejvyššího správního soudu z letošního května je přitom jednoznačný.

Na příjmy lidí, kteří jsou placení z veřejných rozpočtů, se podle rozsudku nevztahuje ochrana osobních údajů. Rozhodnutí soudu se dotýká i státních podniků, státem nebo samosprávami ovládaných firem, ale i veřejných škol a veřejného zdravotnictví.

Přesto například ministerstvo zdravotnictví odpovědělo, že platy manažerů fakultních nemocnic neodtajní.

Po obstrukcích úřadů si tedy redakce musela najmout renomovanou právní kancelář, aby připravila žalobu na stát. Bez žaloby podepřené právní autoritou se totiž požadovaných údajů o platech a veškerých dalších bonusech a mimořádných odměnách nedočkala.

Právník Tomáš Sokol, kterého si redakce Aktuálně.cz najala, přitom případ vidí jednoznačně. "Lidé či veřejnost právo na informaci o platech zaměstnanců veřejné správy mají," říká Sokol, podle kterého stát nemůže soudní bitvu vyhrát.

Maděrova cesta

První zásadní krok ve snaze odtajnit platy veřejné správy už letos učinil širší veřejnosti neznámý zlínský důchodce Luděk Maděra.

Právě díky jeho snaze dopídit se odměn na zlínském magistrátu vynesl Nejvyšší správní soud výše zmíněný verdikt o povinnosti úřadů zveřejňovat platy hrazené z veřejných rozpočtů.

I Maděra, který se dlouhodobě snažil zjistit "tutlané" informace o veřejných penězích na zlínském magistrátu, se musel obrnit trpělivostí a sáhnout do peněženky. Svou zkušenost popisuje na svých webových stránkách jasně: Je to obstrukce na obstrukci.

"Háček je v tom, že na základě § 17 zákona o svobodném přístupu k informacím může povinný subjekt (magistrát) žádat úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. Nikde však není definováno, co se tím rozumí. Uvedený paragraf se často zneužívá, když povinný subjekt nechce informaci poskytnout. Například za pořízení kopií faktur proplacených firmě Impromat International po mně magistrát požadoval úhradu 4 800,- Kč s tvrzením, že vyhledání těchto faktur trvalo 48 hodin (přitom stačilo zadat do počítače IČO a za minutu vytisknout seznam faktur a následně je v archivu vyhledat a okopírovat)," popisuje Maděra.

Vzpomínka na Senát

Ještě jednou k tomu připomeňme případ ze Senátu.

Za přehled náhrad za posledních pět let na patnácti listech formátu A4 si tato instituce rozhodující o zákonech řekla 28 tisíc korun.

Když redakce tento příběh zveřejnila a když postup Senátu kritizoval například autor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek, slíbil předseda horní parlamentní komory Milan Štěch, že od Nového roku 2012 budou tyto údaje volně na webu.

autor: Sabina Slonková | 15. 7. 2011 14:07

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama