Praha - Na soud dorazila první ze série hromadných žalob na státní úřady, které navzdory zákonu o svobodném přístupu k informacím urputně tají platy svých vrcholných zaměstnanců.
Redakce Aktuálně.cz se v tomto prvním případě domáhá verdiktu, který by Ředitelství silnic a dálnic nařídil, aby zveřejnilo platy a veškeré odměny svých klíčových úředníků, již jsou stejně jako zaměstnanci dalších státních úřadů a organizací placeni z veřejných prostředků.
Ředitelství silnic a dálnic, státní firma spadající pod ministerstvo dopravy, žádost Aktuálně.cz opakovaně odmítlo a s obsáhlým zdůvodněním zamítlo i podané odvolání. Proto teď čelí žalobě.
"Zákon jasně uvádí, že na všechna plnění z veřejných prostředků se vztahuje povinnost sdělovat příjemce s výjimkami, které jsou v tomto zákoně jasně uvedeny a mezi které příjemci mzdy nepatří," komentoval žalobu advokát Tomáš Sokol, kterého si redakce Aktuálně.cz na vleklou bitvu s úřady najala.
"Poukaz na potřebu ochrany platu řadových zaměstnanců je, mírně řečeno, nesmyslný, protože o ně nejde. Tudíž nemá smysl se zaklínat požadavkem na jakousi proporcionalitu či přiměřenost, která by snad byla namístě, kdyby se opravdu někdo zajímal o to, jaký plat bere vrátná na ŘSD," dodal Sokol.
Hospodářský tygr zeměkoule
Po Ředitelství silnic a dálnic hodlá Aktuálně.cz kvůli zatajovaní platů žalovat i další státní úřady a firmy. Žaloby budou následovat v příštích týdnech podle toho, jak vyprší lhůty pro jednotlivá odvolání.
Většina z více než šedesáti úřadů, které redakce před několika měsíci oslovila, totiž odmítá detailní informace o platech a odměnách vrcholových manažerů či úředníků zveřejnit. A to navzdory verdiktu Nejvyššího správního soudu, který letos zjara jasně řekl, že veřejnost má právo vědět, jak jsou zaměstnanci z veřejných peněz placeni.
V odmítavém postoji utvrdil státní instituce Úřad na ochranu osobních údajů, který se pokusil zmíněný verdikt správního soudu "přebít" vlastním stanoviskem, v němž zveřejňování platů v podstatě zakázal. A právě na to se pak státní instituce odvolávaly.
Žalované Ředitelství silnic a dálnic je jedním z příkladů.
"Obecně řečeno, ŘSD nedělá nic jiného, než že dílem prakticky doslovně opakuje argumentaci Úřadu na ochranu osobních údajů, dílem se ji pokouší rozvíjet. Oboje je podle mne špatně," konstatoval právník Sokol.
V narážce na obsáhlá zdůvodnění zamítavých stanovisek úřadů pak dodal: "Nutno poznamenat, že kdyby ŘSD a ostatní povinní vyvíjeli stejné intelektuální úsilí jako v tomto případě například na plnění svých vlastních úkolů, pravděpodobně bychom byli hospodářským tygrem zeměkoule, ne-li celé galaxie."
ŘSD: Prostě nelze
Zástupci Ředitelství silnic a dálnic zatím na existenci žaloby nijak nereagovali. Otázky dostala mluvčí firmy i tiskové oddělení už minulý týden, odpovědi doposud nedorazily.
Postoj firmy je ale možné shrnout z jejích stanovisek, kterými zdůvodňuje, proč redakci Aktuálně.cz platy svých vrcholových funkcionářů nedá.
"Lze dospět pouze k závěru, že informace o platech, odměnách, příplatcích a podobných plněních poskytovaných zaměstnanci jako odměna za práci nelze jako informace soukromé a chráněné osobní údaje v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím poskytnout," stojí v jednom ze stanovisek ŘSD.
Drtivá většina těch, kteří údaje tají, reaguje skoro stejně. Jak ale upozorňuje advokát Sokol, jako státní úřady hodně riskují.
"Povinní by si měli uvědomit, že jejich případný neúspěch bude jednoznačně kvalifikován jako důsledek nerespektování zcela jednoznačného právního názoru, soudního rozhodnutí, proti němuž žádný odborník nic nenamítá. Tedy o vzpouru amatérů a zjevné pohrdání soudní mocí," říká renomovaný právník.
Proč odtajnit platy?
Dosavadní pátrání redakce Aktuálně.cz přitom naznačilo, proč stát občanům platy a odměny vrcholných úředníků odkrýt nechce.
Někteří z funkcionářů - často dosazovaní na posty podle stranického klíče - totiž nepobírají jen zákonem určený tabulkový plat, skutečný příjem jim dorovnávají skryté statisícové "odměny".
Bonusy dokonce někdy překračují výši samotného platu, v několika případech dokonce velmi výrazně. Rekordmanem je doposud jeden z náměstků, kterému Radek John z pozice ministra vnitra zajistil měsíční příjem 263 tisíc korun. Jeho plat byl sice v průměru 83 tisíc korun, John mu ale "přilepšoval" průměrnou měsíční odměnou 180 tisíc korun.
Skutečně detailně a vyčerpávajícím způsobem doposud odpověděly tři úřady: ministerstvo vnitra, ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo financí. Jména k jednotlivým cifrám ale přiřadil jen resort Jiřího Popíšila. Zbývající dva úřady dodaly jednotlivé rozepsané pozice beze jména a k nim jednotlivé částky.
Většina úřadů ale údaje dál tají, jiní poslali jen souhrnná čísla například za pozice náměstků.
