Zajíček tak reagoval mimo jiné na kritiku od Cermatu a EDUinu, že střední školy nyní nepřipravují v dostatečné míře vlastní, školní přijímací zkoušky, ve kterých by mohly otestovat schopnosti uchazečů o studium lépe než v jednotných testech.
Jednotné přijímací zkoušky (JPZ) musí splnit žáci, kteří chtějí studovat čtyřleté maturitní obory, šestiletá a osmiletá gymnázia a nástavby. Testy, které centrálně zadává a vyhodnocuje státní organizace Cermat, se nyní na celkovém hodnocení přijímacího řízení musí podílet alespoň ze 60 procent, u sportovních gymnázií ze 40 procent.
Na mnohých školách se ale JPZ na hodnocení podílejí z 95 a více procent, upozornila mluvčí Cermatu Jana Patáková. "Je to pro ně jednodušší. V tu chvíli závisí výsledek pouze na úspěšném složení didaktických testů, chybí zapojení školy, která ale má možnost více ovlivnit vlastní výběr studentů," uvedla.
Mnozí ředitelé podle Zajíčka nechtějí na školách dělat vlastní přijímací testy kvůli jejich velké administrativní, časové a odborné náročnosti. "Učitelé nejsou testologové. Sestavení testu, aby byl validní, je obtížné. Cermat na to má skupinu expertů a validační komise, a přesto se každoročně najde někdo, kdo testy napadne. Pokud by to měli řešit ředitelé se svým týmem, byla by to velká zátěž," řekl.
Důležité jsou i známky na základní škole
Kolik středních škol připravuje vlastní zkoušky, Cermat ani Unie školských asociací ČR nevědí. Ředitelé ale podle Zajíčka obvykle při rozhodování o přijímaných studentech berou vedle výsledků z jednotných zkoušek v potaz také známky ze základní školy.
Na některých SŠ tvoří známky v hodnocení uchazeče 40 procent. To předseda unie asociací označil za vhodný postup. Upozornil ale, že přísnost ve známkování se na jednotlivých základních školách liší. Proto je podle něj správné dávat vyšší váhu státním testům, které plní všichni žáci a hodnotí se jednotným způsobem.
Posílení školní části přijímaček
Ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký by důležitost jednotných zkoušek v hodnocení uchazečů naopak snížil a posílil školní část přijímaček. Povinná hranice 60 procent důležitosti JPZ je podle něj pro odborné školy nevýhodná. Dovednosti a postoje, kreativitu a motivaci ke studiu oboru, které žák nemůže v jednotných testech projevit, by mohl ukázat v portfoliu prací z minulých období nebo v pohovoru.
Rovněž podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol ČR Luboše Zajíce by měly odborné a specializované střední školy posílit vlastní školní přijímací zkoušky. U škol nabízejících všeobecné vzdělání, tedy u gymnázií, ale nejsou potřeba. Rozřadit uchazeče podle jejich schopností a znalostí podle zástupce ředitelů základních škol dobře zvládají jednotné státní testy.
S tím, že v osobním rozhovoru s uchazečem je možné ověřit, zda má dítě o studium oboru zájem, Zajíček souhlasí. Jako kritérium pro přijímání dětí ale pohovory podle něj vhodné nejsou. "V režimu přijímacího řízení chceme mít jednoznačné identifikátory jako bodová kritéria, která lze srovnat a škálovat. Bodovat míru motivace uchazeče ke studiu nelze. Takové hodnocení je subjektivní a ještě více napadnutelné než přijímací testy," míní.
Ke zkouškám na maturitní obory středních škol se letos přihlásilo rekordních 116 031 dětí. To je o čtvrtinu víc než před šesti lety, kdy se centrálně zadávané zkoušky konaly poprvé. Všichni žáci mohli podat přihlášky na dvě školy. Kvůli silnému populačnímu ročníku jsou letos v některých regionech a oborech problémy s kapacitou míst.
