EU: České soudy mohou vymáhat rakouské pokuty

ČTK ČTK
14. 11. 2013 17:32
Na možnost vymáhání pokut se ptal Vrchní soudu v Praze, který si nebyl jist
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Lucemburk/Brusel - České soudy mají vymáhat pokuty za dopravní přestupky, když je o to požádají soudní instance v Rakousku. Plyne to ze čtvrtečního rozhodnutí Soudního dvora EU.

Evropská instituce odpovídala na otázku Vrchního soudu v Praze, který si nebyl jist, zda je to možné a zda to odpovídá unijnímu právu.

Věc souvisí s případem českého řidiče kamionu Mariána Baláže. Ten dostal v Rakousku pokutu za dopravní přestupek a tamní soudy chtějí, aby ji jejich čeští kolegové vymohli.

Řidič se může kvůli pokutě v Rakousku odvolat k nezávislému správnímu senátu a jádrem sporu bylo, zda tento senát může být charakterizován jako "soud příslušný též v trestních věcech".

Podle unijního práva totiž může být vymáhání takové pokuty zamítnuto, pokud potrestaný neměl možnost se obrátit na instanci odpovídající zmíněnému "soudu příslušnému též v trestních věcech".

Vrchní soud v Praze měl pochyby o tom, zda rakouský nezávislý správní senát soudem "příslušným též v trestních věcech" je. Obrátil se proto na unijní soud v Lucemburku.

Pokud by Soudní dvůr EU býval rozhodl, že tomu tak není, české soudy by podle evropských pravidel pokutu uloženou v Rakousku vymáhat nemusely.

"Evropské právo uznává princip vzájemného uznávání peněžních pokut uložených správní úřadem jiného členského státu," uvedl ve čtvrtek Soudní dvůr EU v tiskové zprávě o rozhodnutí. Znamená to podle něj, že stát EU nemůže odmítnout požadavek takového úřadu na vymožení pokuty.

Odborník: dřív vše řešilo trestní právo

Soudní dvůr EU došel podle tiskové zprávy k závěru, že zmíněný termín "příslušný též v trestních věcech" musí být podle unijního práva interpretován tak, že se týká každého soudu, jehož procedury odpovídají základním charakteristikám trestního řízení.

"A rakouský nezávislý správní senát tato kritéria splňuje", uvedl soudní dvůr.

S případem obeznámený odborník na evropské právo, který si nepřál být jmenován, vysvětlil, že pravidla spolupráce mezi soudy členských zemí Unie byla domlouvána především s ohledem na trestní právo, a to ještě před tím, než začala platit Lisabonská smlouva o reformě institucí EU.

Předchozí smluvní úpravy se týkaly policejní a justiční spolupráce v oblastech, jako je obchod s lidmi, korupce, pašování drog či terorismus. Některé země Unie například závažné dopravní přestupky posuzují podle trestního práva.

 

Právě se děje

Další zprávy