Praha - Hnědásek chrastavcový patří mezi nejohroženější evropské motýly a v Česku přežívá už jen na několika místech na západě země. Evropská unie ho sice zařadila na seznam chráněných druhů, ovšem miliardové ekologické dotace, které každoročně putují z Bruselu, zároveň vzácného motýla zabíjejí.
Podobně jako hnědásek jsou na tom v české přírodě až stovky více či méně vzácných druhů hmyzu, kterých se dotýkají takzvané agroenvironmentální platby. Jenže právě případ hnědáska chrastavcového na problém s likvidačními eko-dotacemi upozornil a přispěl aspoň z části k nápravě.
Když se louka změní v golfové hřiště
Hnědásek nikdy nepatřil mezi hojně rozšířené druhy. Na loukách jihovýchodní Moravy vyhynul už před rokem 1950, v severních Čechách přežíval do 80. let.
Díky příznivým okolnostem se tak udržel jen na několika místech v západních Čechách - například na okrajích vojenského prostoru Hradiště, v dříve zakázaném pohraničním pásmu nebo v ochranných zónách léčivých minerálních pramenů.
"Celá oblast jeho výskytu je řídce osídlená a bytostně nevhodná pro intenzivní zemědělství. Veškerá údržba luk tak stojí na ekologických dotacích, přesněji agroenvironmentálních platbách," řekl Aktuálně.cz Martin Konvička z Entomologického ústavu Akademie věd.
A právě to je ten problém. Ministerstvo zemědělství nastavilo pravidla tak, aby byla práce farmářů co nejsnadněji kontrolovatelná. Zemědělci mají na několik let dopředu stanoveno, kolikrát ročně musí louku posekat, v jakých termínech, kolik dobytka se smí na vymezeném prostoru pást. Farmář, který se odchýlí, riskuje citelné sankce.
- Čtěte více: Varování, motýli jsou v Česku na vymření
"Okolo 15. července se tak krajina promění v golfové hřiště. Situace se pak opakuje na přelomu září a října," poznamenal Konvička. Jenže na "golfovém hřišti" dokáže přežít jen zlomek vzácného hnědáska a dalších hmyzích druhů.
Ochrana přírody
PROČ CHRÁNIT HMYZ
- Na území republiky žije zhruba 30 tisíc druhů hmyzu.
- Ze 161 druhů denních motýlů jich vyhynulo už 18, další jsou ohrožené.
- Podobně jsou na tom například vrubounovití brouci, kterých vyhynulo 22 druhů ze 175.
- Hmyz zajišťuje mnoho životně důležitých "služeb", třeba opylování plodin.
- Na hmyzu jsou závislí ptáci, kteří se jím živí. Například ústup kukačky z Britských ostrovů je dáván do souvislosti s úbytkem velkých můr.
- Motýli a další hmyz mnohem rychleji reagují na negativní změny prostředí. Pokud zmizí hmyz, budou ho následovat i obratlovci a rostliny.
Hmyz potřebuje pestřejší přírodu
Motýli a další drobní živočichové potřebují ke svému životu pestřejší přírodu. Řešením by například bylo sekat louky jen jednou ročně, anebo jen jednou za několik let, a i na "golfových" loukách nechat ostrůvky neposekané vegetace.
"Někdy by stačilo dát farmářům trošku víc volnosti. Cílem by mělo být různorodé hospodaření, a tím i pestrá nabídka různých přírodních zdrojů na relativně malých plochách," vysvětlil entomolog Konvička.
"Jenže to agroenvironmentální programy v Česku i dalších evropských zemích neumí nebo donedávna neuměly," tvrdí Konvička. "Státní kontroly například netolerují drobné neposečené plošky."
Z eko-miliard by šlo získat víc
Lidé z Entomologického ústavu Akademie věd netvrdí, že by ekologické dotace pro zemědělce byly úplně špatné. Prospěšné jsou například v tom, že se díky nim výrazně snižuje používání pesticidů či hnojiv, anebo že zamezí tomu, aby louky "divoce" zarostly plevelem a stromy.
Jsou však přesvědčeni, že by za evropské peníze šlo pro přírodu získat víc. Přitom jen mezi lety 1992 a 2003 vyšly evropské agroenvironmentální dotace asi 720 miliard korun. V Česku se tyto dotace, které dosahují téměř čtyř miliard korun ročně, týkají asi třetiny zemědělské půdy.
- Čtěte více: Jihomoravská Amazonie mizí pod motorovými pilami
Ve Velké Británii se už snaží neefektivní agroenvironmentální dotace nastavit tak, aby víc vyhovovaly konkrétním podmínkám. Je to sice náročnější pro úředníky, ale prospěšnější pro přírodu. "Nekontroluje se práce, ale výsledek," poznamenal entomolog Konvička.
Česko udělalo krůček vpřed
Stejnou cestou jako Británie se vydalo Rakousko a částečně i Švýcarsko, které není v Evropské unii. Česko zatím zůstává na své původní pozici, i když i zde se udělal malý krůček vpřed.
Dotační pravidla jsou totiž plně v režii jednotlivých členských zemí unie. Brusel sice čerpání peněz kontroluje, ale vychází z podmínek, které si stanovily jednotlivé státy.
Vloni a předloni se v Česku vedla ostrá debata o tom, jak agroenvironmentální dotace upravit. Výsledkem byl kompromis. Programy sice mohou být flexibilnější, reagovat na místní podmínky, ovšem jenom v chráněných oblastech a na žádost orgánů ochrany přírody.
"Už to například začíná fungovat v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty," řekl entomolog Martin Konvička. Dodal, že ani tak se zde nepodařilo zachránit třeba celoevropsky chráněného žluťáska barvoměnného.
