Nadační fondy Avastu, České spořitelny, Karla Janečka a OSF společně vytipují region, který je průměrný, co se týče výsledků žáků i ekonomické situace. Po dobu pěti let všem školám v regionu, kterých bude přibližně třicet, poskytnou podpůrný tým, který poradí, jak zatraktivnit výuku, ulehčí od administrativy nebo pomůže při komunikaci s rodiči.
"Velkým problémem českého vzdělávání je, že se rozevírají nůžky mezi regiony, kvalita jednotlivých škol se velmi liší. Rozhodli jsme se, že vybereme jeden region, a do tamních škol budeme soustředit co nejvíc podpory. Zkusíme tam udělat dlouhodobější intervenci, abychom dokázali, že za pět let se mohou zlepšit výsledky všech dětí v daném regionu," vysvětlil ředitel Eduzměny Zdeněk Slejška.
Fond si klade za cíl tři hlavní cíle: zlepšit vztah dětí k učení a ke škole, posílit jejich matematickou, přírodovědnou a čtenářskou gramotnost a zlepšit jejich schopnost řešit problémy každodenního života. K tomu školám pomůže tým složený z odborníků ze vzdělávacích organizací, jako je EDUin, Elixír do škol nebo Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání.
"Chceme, aby učitelé dokázali lépe hodnotit svoji práci, aby se zlepšovali nebo aby se mohli navštěvovat v hodinách a poskytovat si navzájem ke své práci zpětnou vazbu," sdělil Slejška.
Ředitelům zase poradci pomohou s administrativou, která jim zabírá spoustu času. Součástí bude také informační kampaň pro rodiče, jelikož jsou to podle Slejšky právě oni, kdo často brzdí potřebné změny na školách. "Je potřeba, aby rodiče porozuměli tomu, proč se ve školách například nemá známkovat, ale slovně hodnotit, nebo proč je potřeba zavádět nové výukové metody," uvedl Slejška.
Děti se zhoršují v přírodovědné i matematické gramotnosti
Aby nadační fond Eduzměna věděl, na jaké problémy se ve školách zaměřit, nechal si zpracovat analýzu českého vzdělávání. Ta vychází ze starších, již publikovaných dat, k nimž autoři přidali vlastní dopočty a poznatky z řízených rozhovorů s učiteli i experty ve vzdělávání. Na pojmenované nedostatky se pak chce zaměřit a českým školám pomoci.
"Chceme hledat, jaká podpůrná opatření je potřeba nastavit, abychom se dostali do fáze, že rodiče nebudou přemýšlet, do jaké školy dítě dají, protože všechny školy budou vykazovat velmi dobrou kvalitu. Předpokládáme, že nějaký takový recept bude existovat pro každou školu," říká Slejška.
Ukázalo se, že mezi hlavní problémy českého vzdělání patří průměrná a klesající matematická a přírodovědná gramotnost a také podprůměrná čtenářská gramotnost na konci základních škol. Čeští žáci sice dosahují relativně dobrých výsledků v testech ve 4. třídách, ale na konci základní školy se prudce zhoršují. Jedním z možných důvodů je nízká kvalita druhého stupně ZŠ.
České děti nechodí do škol rády a zažívají tu šikanu
Mezi další výsledky analýzy patří, že čeští žáci chodí do školy nejméně rádi ze všech zemí testovaných v rámci mezinárodního šetření TIMSS, že panují velké rozdíly v kvalitě škol na úrovni regionů i typů škol, nebo že v Česku je zhruba pět procent těch, kterým se nepodaří maturitu složit ani na třetí pokus. Nejhůře je na tom Ústecký kraj, kde je to 8,2 procenta žáků. Ve výzkumu PISA zkušenost se šikanou uvedlo 25,4 procenta českých žáků, což patří mezi nejhorší výsledek ze zemí OECD, průměr je totiž 18,7 procenta.
Analýza ale také poukázala na to, že v Čechách výsledky vzdělávání hodně závisí na socioekonomickém statusu rodiny žáků. A při celkově průměrných výsledcích v testech PISA patří Česko mezi sedm zemí s nejvyšším vlivem ekonomického, sociálního a kulturního statusu rodiny na výsledky dětí v přírodních vědách. A tento vliv se od roku 2006 výrazně zvyšuje.
Region, do kterého bude podpora soustředěna, bude vybrán do konce roku. Poradci v něm začnou působit od roku 2021. Projekt vyjde zhruba na 200 milionů, většinu peněz poskytnou samy nadace. Kromě odborníků, kteří budou radit školám, budou z těchto peněz placeny také například kurzy pro učitele, na které by za normálních okolností školy neměly prostředky.
