Sociolog Daniel Prokop, zakladatel výzkumné organizace PAQ Research
Společenským dopadem pandemie není jen rozdělení společnosti, které vidíme na demonstracích. Obávám se, jaký bude mít do budoucna efekt nárůst toho, co sociolog Pavel Pospěch nazývá "privatismem". Když stát není schopný nastavit smysluplná pravidla, vymáhat je a pracovat na zefektivnění systému, učí se společnost, jak systém obcházet.
Epidemie byla jen dalším příkladem, který učí lidi se takhle chovat. Střední třída řeší přílišné zdanění práce unikem do švarcsystémů a rozdílnou kvalitu škol elitnějšími či soukromými školami, které jsou ale plně placené z daní. Nižší třída obchází destruktivní systém exekucí. Místo tlaku na změnu se učíme ze systémů vykličkovat a neefektivita zůstává.
Na druhé straně se tím posiluje předpoklad institucí, že Češi podvádějí, a je tedy třeba vytvářet restriktivní pravidla. Třeba vyřizování příspěvku na bydlení je tak složité, že ho skoro nikdo nesplní. Celý systém je nastavený na to, že se podvádí. A stát je pak hrozně neefektivní.
Během epidemie se ale do jisté míry propojuje důvěra v politiku a ve vědu. V ekonomické krizi jsme před pár lety viděli, že opadla důvěra v média. Lidem připadlo, že se média nestaví dostatečně kriticky k restriktivní politice vlády. Ti, kteří nevěřili politice, nevěřili ani médiím. Nyní se může stát to, že lidé, kteří nevěřili politikům, nebudou věřit ani vědě, která do řešení epidemie vstupovala.