Brno - Dva homosexuální muži, kteří jsou podle kalifornského práva rodiče dítěte odnošeného náhradní matkou, uspěli u Ústavního soudu. Dosud se marně domáhali stejného uznání také v Česku, nyní se jejich situací musí znovu zabývat Nejvyšší soud (NS) a měl by jim vyhovět. Původně uznal jako otce jen jednoho z nich. Podle ústavních soudců ale při tom porušil práva partnerů i dítěte. Jeden z otců Jiří Ambrož doufá v to, že se brzy podaří pro jejich děti získat české rodné listy se zápisem obou otců.
Nejlepší zájem dítěte má přednost před abstraktními principy, uvedla soudkyně Kateřina Šimáčková. Řekla, že partneři s dítětem nepochybně vedou rodinný život chráněný Listinou základních práv a svobod. Původní verdikt NS v důsledku vedl k tomu, že okamžikem vystoupení rodiny z letadla na Ruzyni rodičovský vztah jednoho z rodičů přestal formálně existovat.
Ústavní soud ale zároveň zdůraznil, že se zabýval specifickou situací vzniklou v souvislosti s institutem náhradního mateřství podle zahraničního práva. Nález se netýká adopcí dětí stejnopohlavními páry. "Prostě v této situaci, kdy už je konstituováno právní rodičovství, faktické nebo sociální rodičovství, a kdy dokonce náš stěžovatel je možná z poloviny biologickým otcem toho dítěte, není možno v zájmu toho dítěte upřít uznání takovéhoto rodinného vztahu mezi nimi," řekla Šimáčková.
České právo společné osvojení dítěte dvěma lidmi stejného pohlaví neumožňuje. Homosexuálové v Česku mohou uzavírat registrované partnerství, v případě zájmu o adopci ale nemají stejná práva jako manželské páry. Na tom nynější výrok Ústavního soudu nic nemění.
Advokát obou mužů Petr Kalla rozhodnutí přivítal, má podle něj širší význam. Z praxe prý ví, že podobných párů existuje vícero a mají v Česku potíže při vystavení rodného listu, často se spokojí s tím, že úřady evidují jako rodiče jen jednoho ze stejnopohlavních partnerů. "Děti tady jsou a domnívám se, že Ústavní soud tady dává najevo, že je potřeba zabývat se těmi konkrétními dětmi, zabývat se jejich nejlepším zájmem. To si myslím, že je cesta, kterou by se mělo pokračovat i dál, ať cestou soudní, nebo cestou změny zákona," uvedl Kalla. Jeho klienti se vyhlášení nálezu nezúčastnili.
Čechoameričan a muž původem z Dánska spolu žijí v Kalifornii, podle tamního práva jsou manželé. V roce 2012 uzavřeli smlouvu s náhradní matkou, která donosila embryo vzniklé umělým oplodněním vajíčka anonymní dárkyně. Partneři neví a nechtějí vědět, který z nich je biologickým otcem. Soud v Los Angeles v souladu se smlouvou oba muže určil jako rodiče.
Rodina příležitostně cestuje do ČR. Český otec požádal o zápis potomků do české matriky, vydání rodného listu a potvrzení o českém občanství. Důležité je to pro případ lékařské péče i kvůli dědickým právům. Otcové si chtěli nechat uznat kalifornský rozsudek také u NS. Po uznání má zahraniční rozhodnutí stejné účinky, jako by je vynesla česká justice. NS v roce 2015 verdikt losangeleského soudu uznal jen Čechoameričanovi, k jeho partnerovi se nevyjádřil. Druhý návrh pak zamítl.
"Jsme rádi, že Ústavní soud rozhodl v náš prospěch. Doufáme, že se nám podaří již v brzké době získat české rodné listy pro naše děti, ve kterých budeme zapsaní jako jejich rodiče oba dva. Odpadne nám řada obav z komplikací, které by mohly nastat při našich cestách za mou rodinou v ČR či v případě, že bychom se rozhodli do ČR přesídlit," uvedl Ambrož ve vyjádření, které poskytly organizace na ochranu práv gayů a leseb.
NS v roce 2015 kalifornský verdikt uznal, ovšem jen ve vztahu k Čechoameričanovi. K partnerovi se nijak nevyjádřil. Proto následoval druhý návrh, který NS zamítl.
Rozhodnutí Ústavního soudu není precedentní
V současnosti jde o druhý případ týkající se stejnopohlavních párů, který se dostal až k Ústavnímu soudu. Podobný případ s osvojením řešil Ústavní soud loni v červnu, kdy bránění homosexuálnímu páru v osvojení dítěte označil za krok proti lidské důstojnosti. "Každý člověk může adoptovat dítě, ale jediný, kdo z toho byl vyloučen, byl člověk v registrovaném partnerství," vysvětlila ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková s tím, že pro odlišné zacházení v tomto případě nebyl důvod.
Nález se ale nevztahoval ke společnému osvojení, které občanský zákoník umožňuje pouze manželským heterosexuálním párům. Soud tehdy neřešil ani situace, kdy homosexuál chce osvojit partnerovo dítě.
Podle ústavní soudkyně Šimáčkové ale nelze rozhodnutí soudu plošně zobecnit. "Reagovali jsme na konkrétní situaci konkrétní rodiny. Vyčíslili jsme řadu situací, na které se toto rozhodnutí nevztahuje, aby to nebylo vykládáno jako širší rozhodnutí," doplnila.
Stanovisko Ústavního soudu vítá i právník Pavel Uhl. "Toto rozhodnutí nikomu neublíží a hodně lidem prospěje. Soud naštěstí většinou rozhoduje v nejlepším zájmu dítěte," řekl Uhl pro Aktuálně.cz. Podle organizací podporujících LGBT (zkratka označující lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby, pozn. red.) dává dnešní nález naději na zrovnoprávnění stejnopohlavních rodin.
V České republice si mohou homosexuální páry osvojit dítě, ovšem ne společně, ale pouze jeden z partnerů. Konfliktním bodem je především situace, kdy jeden z páru je biologickým rodičem dítěte, ale druhý k němu nemá žádná práva. Právě tento problém měla vyřešit novela zákona o registrovaném partnerství, která leží ve sněmovně už od roku 2014 neprojednána.
