Osvojení dětí v homosexuálních párech poslanci neschválí, ani ho nezařadili na program

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
Aktualizováno 21. 2. 2017 15:51
Poslanci neschválili do programu projednávání novely zákona o registrovaném partnerství, která by umožnila gayům a lesbám osvojit si partnerovo dítě, které vychovávají. Úprava, která čeká ve sněmovně už tři roky, se tak nejspíš do voleb už nestihne projednat.
(ilustrační foto).
(ilustrační foto). | Foto: Thinkstock

Praha - Ani tentokrát se sněmovna nepřiblížila rozhodnutí o novele, která by gayům a lesbám umožnila osvojit si partnerovo dítě, které vychovávají.

Poslanci byli při úterním hlasování o programu schůze proti tomu, aby se návrh, který ve sněmovně leží už skoro tři roky, vůbec začal projednávat. "Bojíme se, že do voleb se to už nestihne, tím pádem jsou tři roky práce pryč a začínáme od nuly," uvedla Adéla Horáková z aktivistického spolku PROUD, který bojuje za práva sexuálních menšin.

Do sněmovny v úterý dorazilo několik homosexuálních rodičů i se svými dětmi, aby se podívali, jak hlasování o programu dopadne. "Sedí tam a koukají na to, jak jim polovina sněmovny řekne, že je jejich rodinný život v lepším případě nezajímá a nepřijde jim natolik důležitý, aby ho aspoň začali projednávat," komentovala pak hlasování Horáková.

Na jednání sněmovny dorazila i Petra Hanzelínová, která s partnerkou vychovává dvě dcery ve věku pět a sedm let. Výsledek hlasování ji zklamal. Vadí jí, že její dcery nemají stejná práva jako jejich vrstevníci. Děti, které mají formálně jen jednoho rodiče, přestože je vychovávají dvě matky či dva otcové, nemají například nárok na sirotčí důchod nebo dědictví po nebiologickém rodiči a v případě rozpadu vztahu rodičů pak nemusí dostávat výživné.

Nebiologičtí rodiče se pak bojí toho, že pokud by jejich partner zemřel, nemuseli by své děti dostat do péče. "Partnerka sepsala dokument, že kdyby se s ní cokoliv stalo, tak chce, abych se o dcery starala já. Ale nakonec je to na českých soudech," podotýká Hanzelínová.

Ve stejné situaci je i Kateřina Burešová, která se svou partnerkou žije 15 let a vychovává s ní tři děti. "Jsme zklamaní a budeme dál žít v právní nejistotě," řekla Burešová po hlasování.

Novelu, která by komplikovanou situaci takzvaných stejnopohlavních rodin vyřešila, předložila v roce 2014 skupina poslanců z několika politických stran vyjma lidovců. Neprošla však ani úvodním kolem projednávání. Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) ve snaze uspíšit projednání úpravy předložil vlastní návrh v podstatě totožného znění. Vláda ho schválila loni v říjnu. Ani tuto verzi však poslanci zatím neprojednali.

"Je to otázka priorit. Pro mě je například novela zákoníku práce nebo zrychlení valorizace důchodů důležitější," přiznal minulý týden například šéf sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák.

Zatímco politici zatím tuto otázku stále odkládají, podpora veřejnosti roste. Právo osvojit si dítě partnera by gayům a lesbám podle loňského průzkumu CVVM přiznaly více než tři pětiny lidí.

"Stát by tím dal jasný signál, že tito rodiče a jejich děti nejsou rodinami druhé kategorie," myslí si Petra Kutálková, která se výzkumem života takzvaných stejnopohlavních rodin dlouhodobě zabývá.

Homosexuálové tuto možnost mají v řadě nejen evropských zemí, je mezi nimi třeba i katolické Španělsko. Podle posledního sčítání lidí v roce 2011 v Česku žije se dvěma matkami nebo otci zhruba tisícovka dětí. Kutálková však odhaduje, že dnes už by jich mohlo být aspoň dvakrát tolik.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy