Při svém nástupu k moci slibovala vláda Petra Fialy zlepšení politické kultury a zdůrazňovala svou odpovědnost vůči voličům. Po roce a půl však zažívá propad důvěry. Srpnová data Centra pro výzkum veřejného mínění ukazují, že jí věří pouhých 25 procent lidí, 73 procent má opačný postoj. Tak nepopulární nebyl ani kabinet Andreje Babiše z ANO v nejhorších vlnách covidu, kdy mu lidé vyčítali, že boj s nákazou nezvládá.
I přesto se volební preference koaličních stran příliš nemění. ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti a Starostové mají dohromady podporu 43 procent, ukazuje průzkum agentury Median. Podobný byl jejich celkový zisk v posledních volbách roku 2021.
"Když teď lidé dostanou v průzkumu otázku, koho budou volit, mají tendenci odbýt ji tím, koho volili posledně," vysvětluje zdánlivý paradox sociolog Jan Herzmann. Řádné volby do sněmovny mají být až v roce 2025, v tak velkém předstihu se lidé podle něj nerozhodují.
Na klesající důvěře Fialova kabinetu se promítá špatná ekonomická situace a také popření vládních slibů, především o tom, že se nebudou zvyšovat daně. Část veřejnosti protestuje také proti podpoře Ukrajiny, která se od loňského února brání ruské invazi.
Přestože vládě nevěří většina společnosti, voliči ji zatím neopouští. "Jejich nespokojenost není dost velká na to, aby se přesunuli do opozičního tábora, jsou tak uvězněni u volby menšího zla," říká analytik agentury Kantar Pavel Ranocha.
"Ve společnosti hraje pořád roli prvek Antibabiš, který dlouho držel podporu pětikoalice pohromadě," připomíná analytik Centra pro výzkum veřejného mínění Jan Červenka, s jakou rétorikou nynější koalice vyhrála před dvěma lety parlamentní volby. Dnes lidé vládu a premiéra kritizují, stále však vnímají kabinetní strany jako jedinou možnost.
Mezi vládním a opozičním táborem se čeští voliči podle Ranochy obvykle přesunují jen zřídka, v prvních měsících letošního roku k tomu ale došlo. "Nízké jednotky procent voličů ODS přešly k ANO," říká analytik.
Herzmann varuje, že nespokojenost s vládními stranami se může projevit v budoucnu. "Vzniká podhoubí pro to, aby se těsně před volbami začaly preference měnit v neprospěch koalice," míní. Ukázku podle něj přinesou v příštím roce volby do Evropského parlamentu.
Vláda je nyní zhruba v polovině svého funkčního období, tedy v době, kdy kabinety důvěru velmi často ztrácejí. Právě v tomto období ministerské týmy zavádějí nepopulární opatření, lidé navíc bývají zklamaní z porušených předvolebních slibů. Přesto je na tom Fialova vláda hůře než předchozí Babišův kabinet. Ten měl v polovině funkčního období důvěru 44 procent lidí, skoro o 20 procentních bodů víc než nyní Fiala.
"Od nynější vlády si nezanedbatelná část veřejnosti slibovala lepší způsob řízení společnosti, než zažili u Andreje Babiše. Viděli naději, která se z jejich pohledu neplní," uvádí Herzmann. Připomíná také, že lidé Fialově týmu vyčítají stejně špatnou, ne-li horší komunikaci, než jakou se prezentoval ve vládě Babiš - především v době epidemie covidu.
Lidé vládě nevěří také proto, že jsou unavení z neklidu posledních tří let. "Přestože hrozby přicházejí převážně zvenčí, ať už jde o covid, či válku na Ukrajině a s tím spojenou energetickou krizi, veřejnost viní vládu, že to není schopna napravit," říká Herzmann. Stejně tak mají voliči pocit, že ministři neumí řešit ekonomickou situaci. Z hodnocení ministerstev od Centra pro výzkum veřejného mínění vychází nejhůře ministerstvo financí.
Klesající důvěru vlády pozorují analytici hlavně v posledním půlroce. V květnu například představila balíček úspor, jehož součástí je i zvyšování některých daní. Koalice Spolu, tedy ODS, lidovci a TOP 09, přitom před volbami v roce 2021 slibovala, že daně nezvýší. Opakovala to i po loňském únorovém útoku Ruska na Ukrajinu a během energetické krize.
Při pohledu do minulosti na tom však Fialova vláda není tak zle, připomíná Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění. V nepříznivé ekonomické situaci vládl na přelomu století i Miloš Zeman, tehdejší předseda ČSSD.
Jeho kabinet začínal v roce 1998 zhruba se čtyřicetiprocentní důvěrou, později se propadl až pod 20 procent. "Pak se ale povedlo nastartovat konjunkturu a vláda to uměla dobře prodat. V roce 2002 sociální demokracie pohodlně vyhrála volby," říká analytik. U současné vlády známky podobného obratu nevidí.
