"Toto je změna, my jsme změna, vy jste změna."

Petr Fialapo vyhraných sněmovních volbách

Koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) vyhrává se ziskem téměř 28 procent sněmovní volby. Její předseda Petr Fiala tak může dát dohromady vládu s Piráty a Starosty. Jedny z hlavních slibů koalice, zejména premiérovy ODS, jsou jasné: snížit schodek státního rozpočtu, ale zároveň nezvyšovat daně. Na jednom z předvolebních plakátů se objevilo i spojení "žádné daně". Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura dokonce hlásá, že případné zvyšování daně z nemovitosti by bylo "nebezpečné". Tvrdí, že i bez toho je schopný v rozpočtu ihned uspořit 80 miliard korun.

"Horší než výstřelky kampaně je, že strany voličům lžou, co bude s daněmi a výdaji. Vytvářejí očekávání a povolební realita zas otřese důvěrou v politiku. Při absenci programu ANO hraje prim Spolu - asi nejvíce 'populistický' program, co jsem za 20 let u seriózní strany viděl."

Daniel ProkopTwitter

Už před říjnovými volbami a měsíce před ruským vpádem na Ukrajinu někteří experti, jako například sociolog Daniel Prokop, upozorňují, že koalice Spolu bude mít problém svůj příliš ambiciózní ekonomický program splnit.

Nejhorší výsledky v historii Česka. Státní rozpočet v roce 2021 skončil v historicky nejhlubším schodku 420 miliard korun, a to zejména kvůli covidové pandemii a s ní souvisicejícími podpůrnými opatřeními, která zaváděla předchozí vláda Andreje Babiše složená z hnutí ANO a ČSSD. Rekordní byl také státní dluh, který stoupl na 2,47 bilionu korun. Hypoteticky tak na každého Čecha připadá dluh asi 231 tisíc korun. Podle Fialy a Stanjury Česko do této situace dostal právě Babiš, kterého obviňovali z "populistického" rozhazování a kupování si voličů.

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje invazi na Ukrajinu. Je jasné, že se ekonomická krize po covidové pandemii ještě prohloubí. Premiér Petr Fiala agresi odsuzuje a uvádí, že Česko je připravené na uprchlickou vlnu lidí z napadených území i na ekonomické dopady související s omezením dodávek surovin z Ruska, například zemního plynu, který je stěžejní pro fungování energetiky.

Prezident Miloš Zeman podepisuje rozpočet kabinetu Petra Fialy se schodkem 280 miliard korun. Vláda slibuje šetření. Deficit je o 97 miliard menší, než jaký původně navrhovali ministři Andreje Babiše (ANO). Zároveň ale Fiala upozorňuje, že rozpočet bude třeba měnit ještě jednou, a to kvůli dopadům války na Ukrajině.

"To je cesta, kterou vláda určitě nepůjde."

Zbyněk StanjuraOtázky Václava Moravce na ČT

Agrese Ruska na Ukrajině dopadá na ekonomiky evropských států. Meziroční inflace se v Evropské unii v březnu zvýšila z únorových 6,2 procenta na rekordních téměř osm procent. Česko patří se zhruba 12 procenty k zemím, které jsou na tom nejhůře. Dál rostou ceny energií i potravin. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) může za špatné výsledky Česka zejména neuvážlivé hospodaření předchozích vlád. Odmítá, že by vláda uvažovala o zvyšování daní pro větší firmy, což udělalo třeba Slovensko.

"Nebudeme zvyšovat daně, považujeme to za špatné. Je dobré, když mají lidé a firmy víc peněz. Zvyšováním daní sebereme lidem víc peněz, stát je pak spotřebuje, rozpustí a přerozdělí je jinak. Pro společnost, ekonomiku i stát je lepší, když peníze mají k dispozici lidé a firmy."

Petr FialaTwitter

Meziroční inflace v Evropské unii v květnu znovu stoupá na rekordní čísla - na 8,8 procenta. V Česku je to 15,2 procenta. Podle opozice vláda dost neřeší zdražování potravin a energií. Fialovi ministři mezitím pracují na novele státního rozpočtu pro rok 2022, která bude počítat s dopady ruské agrese. Premiér dále odmítá, že by se chystali nějakým způsobem měnit daně.

Zatímco růst inflace v Evropské unii zpomaluje, v Česku dosahuje míry 17,5 procenta. Vláda přistupuje k první úpravě rozpočtu, prosazuje novelu pro rok 2022 se schodkem 330 miliard korun. Ten je o 50 miliard větší, než jaký schválila sněmovna v březnu.

Volby do zastupitelstev a třetiny Senátu. Petr Fiala je označuje za úspěch, koalice Spolu posiluje ve všech krajských městech a vítězí například v Praze, kde získává primátorské křeslo.

"Nebudeme zvyšovat daně živnostníkům, podnikatelům ani občanům. Válečná daň je speciální věc, jiné daně zvyšovat nebudeme. Máme to v programovém prohlášení a chceme to dodržet. Nevěříme v to, že máme vybrat od lidí více peněz a vše to zase přerozdělit. To opravdu není správná politika. (...) Ne, ne, zvyšování daní nebude. Nebudeme zvyšovat daně, tečka."

Petr Fialapořad Napřímo televize Nova

Inflace v Česku v říjnu zpomaluje, dostává se na 15,5 procenta. I tak je sedmá nejvyšší v Evropské unii. Vláda připravuje první daňové změny. Zatím se jedná o takzvanou válečnou daň - do státní kasy musí odvádět více peněz energetické, petrolejářské i těžební firmy. Premiér uvádí, že jde ovšem o zcela výjimečný tah a další zvýšení daní se nechystá.

"Bezesporu bude podrobná revize toho, jaké položky jsou v které sazbě DPH. Určitě navrhnu zrušení mnoha daňových výjimek. Budeme na to mít politickou odvahu."

Zbyněk StanjuraOtázky Václava Moravce na ČT

Po říjnovém zpomalení se inflace v listopadu opět dostává na 17,2 procenta. Ministr financí Stanjura oznamuje, že vláda plánuje snížit schodek rozpočttu pro rok 2024 o 70 miliard. Poprvé také naznačuje podobu opatření, které za půl roku vláda oznámí jako konsolidační balíček, včetně změn daní. Později ale pro Blesk.cz uvádí, že mu zvyšování daní nepřijde jako dobrý nápad. To zaráží i některé podporovatele vlády. "Rušení výjimek znamená zvyšování daní. Aby nedošlo k omylu: Já tomu fandím a podporuji to. Ale nedělejme z lidí blbce a nazývejme poctivě věci pravdivými názvy, prosím," uvedl na Twitteru bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Sněmovna přehlasovává veto prezidenta Zemana a potvrzuje novelu státního rozpočtu pro rok 2022. Schválený schodek se tak zvyšuje z původních 280 miliard na 375 miliard korun.

"Podle mě je od vlády velmi moudré, že neohlašuje žádné převratné novinky. Mnoho lidí, jako je třeba Miroslav Kalousek, ji ženou do toho, že je třeba začít přijímat zásadní kroky. Asi právem. Ale Petr Fiala to teď před prezidentskými volbami udělat nemůže."

Miloš Růžičkarozhovor pro CzechCrunch

Kritika vlády pro neaktivitu ze strany opozice pokračuje. Miloš Růžička, jeden z hlavních marketérů koalice Spolu, v rozhovoru pro CzechCrunch uvádí, že vláda rázná opatření dělat nemůže, protože nechce učinit nepopulární rozhodnutí před lednovými prezidentskými volbami. V těch je jedním z hlavních favoritů hlasitý kritik vlády Andrej Babiš, Fialův předchůdce ve funkci premiéra a šéf opozičního hnutí ANO. Vláda naopak podporuje jeho vyzyvatele Petra Pavla, Danuši Nerudovou a Pavla Fischera.

Prezident Miloš Zeman podepisuje státní rozpočet pro rok 2023 se schodkem 295 miliard korun, který prosadila vláda.

"Doufám, že vláda s tím slibem nevydrží. Nemůžete se tvářit, že příjmová stránka rozpočtu není důležitá, že to jde všechno udělat vyškrtáním služeb."

Ivan BartošDVTV

Inflace v Česku v prosinci klesá, dostává se na 16,8 procenta. Ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš říká, že by vláda Petra Fialy měla porušit svůj slib o tom, že nebude zvyšovat daně. Podle něj je to nevyhnutelné.

Třetí největší schodek v historii. Česko v roce 2022 hospodařilo s deficitem 360,4 miliardy korun.

"Nezbývá než doufat, že bezprostředně po sečtení hlasů v prezidentské volbě odhodí občanští demokraté svůj ekonomický populismus a vzdají se nesplnitelného slibu, že berně se za jejich vlády zvyšovat nebudou. Nemá-li země zkrachovat, je to zcela nevyhnutelné."

David Klimešv komentáři pro Aktuálně.cz

Prezidentské volby vyhrává Petr Pavel, jeden z kandidátů, které předtím podpořila vláda Petra Fialy. V dalším roce a půl v Česku žádné další volby naplánované nejsou. Podle některých komentátorů tak nastává moment zlomu. Vláda může konečně přistoupit k nepopulárním úpravám daní klíčových pro snížení schodku, aniž by se bála, že tím ve volbách pomůže Andreji Babišovi, hodnotí David Klimeš. Pár dní před volbami Stanjura říká, že nejpozději do konce března by chtěl s ostatními ministry probrat úsporný balíček.

"Vůle zvýšit daň z nemovitých věcí by byla. Pokud jako ODS odmítáme růst přímých daní, tak vám zůstávají jen nepřímé a majetkové daně. To je logické."

Zbyněk StanjuraDeník N

Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně opět stoupají o 17,5 procenta. Ministr financí Stanjura v rozhovoru pro Deník N poprvé připouští zvýšení daně z nemovitosti, kterou má Česko oproti ostatním zemím nízkou. Podmiňuje to ale tím, že se nezvýší celkové daňové zatížení.

"Já o žádném takovém záměru nevím. I na základě mých životních zkušeností bych nechtěl, abychom udělali něco, co by ohrozilo nejenom nezávislou žurnalistiku, ale i vzdělanost… Touto cestou určitě jít nechceme."

Petr FialaDeník

Premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Deník odmítá, že by se vláda v plánovaných opatřeních chystala přesunout noviny do vyšší sazby DPH.

"Dostali jsme se do fáze, které říkám rozpočtová lobotomie. Debaty politické elity jsou v zásadě takové: Výdaje tam a tam by se měly zvýšit a určitě by se mělo přidat. Typicky by se mělo přidat důchodcům, učitelům, na obranu a zdravotnictví, zároveň by se měly snížit daně a zároveň by se mělo něco dělat s tím deficitem, protože je hrozně velký... V tomto stavu jsme nikdy v historii nebyli."

Mojmír HamplSpotlight

Míra inflace je v Česku stále 16,5 procenta. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v pořadu Spotlight kritizuje vládu za to, jak komunikuje s veřejností o svých ekonomických opatřeních. Nazývá to "rozpočtovou lobotomií". Podle něj je zvýšení daní nevyhnutelné.

"Nelze dělat seriózní závěry z uniklých interních pracovních podkladů, jež jsou zveřejňovány bez patřičného kontextu a vysvětlení. (...) Finální návrhy z expertních a politických debat na téma snížení schodku státního rozpočtu sdělím jménem vlády osobně zhruba za měsíc. "

Petr FialaČTK

Vládní koalice začíná jednat o konsolidačním balíčku. Do médií unikají první zprávy o plánu ministerstva financí prosadit přechod na dvě sazby DPH. To ovšem odmítají Starostové, Piráti i lidovci. Fiala oznamuje, že konečnou verzi balíčku představí v květnu.

Rekordní státní dluh. V prvním čtvrtletí roku se zvýšil bezmála na tři biliony korun. Jen letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Inflace během dubna zpomaluje, dosahuje 12,7 procenta.

"Ústupky museli dělat všichni. Nikdo nemůže říct, že je jednoznačný vítěz všech jednání."

Marian Jurečkapo konci jednání

Jednání mezi stranami jsou u konce, konsolidační balíček je hotov. Kompromisy museli dělat všichni, shodují se lídři koalice.

"Jsme přesvědčeni, že opatření, která vám dnes představujeme, jsou střízlivá, vyrovnaná a hlavně se zásadně nedotknou žádné sociální nebo jiné skupiny v naší zemi. Samozřejmě, že opatření bolí, škrty jsou nepříjemné. Jsme si ovšem jisti, že půjde o přijatelnou cenu."

Petr Fialapři představování konsolidačního balíčku

Klíčový moment. Fialova vláda po měsících spekulací představuje veřejnosti balíček úspor, kterým si klade za cíl snížit schodek státního rozpočtu. Celkem obsahuje 58 opatření, mimo jiné zvýšení daně z příjmu právnických osob, spotřební daně z tabáku a alkoholu, daně z hazardu nebo nemovitostí. Do vyšší sazby DPH se přesunují například noviny. Vláda si ale stojí za tím, že celkové daňové zatížení se měnit nebude. Podle Fialy reforma vychází z "mnohaměsíční práce" ekonomických expertů.

"To je zkratka z billboardu. My jsme říkali, že nechceme zvýšit celkové daňové zatížení."

Zbyněk Stanjurapořad Napřímo televize Nova

Ministr Stanjura čelí po odhalení balíčku otázkám, zda svými předvolebními prohlášeními o tom, že nebude zvyšovat daně, koalice Spolu nelhala svým voličům. Stanjura slib označuje za zkratku z billboardu.

"Je to pro mě kompromis, který jsem si pracovně označil jako kompromis krvavý, za který poneseme jisté politické náklady."

Jan Skopečekna ideové konferenci strany

Vládní opatření kritizuje opozice, podle politiků hnutí ANO a SPD ještě více prohloubí inflaci. A spokojená není ani část koaličních politiků. Například místopředseda sněmovny Jan Skopeček, který patří k pravicovějšímu a konzervativnějšímu křídlu strany, označuje zvýšení daní za "krvavý kompromis".

"Stala se řada okolností, které situaci výrazně změnily oproti době, kdy jsme psali tento program, závazek a slib. A to především s ohledem na začátek války na Ukrajině a její dopady na Česko včetně energetické krize. Tyto okolnosti vedly k tomu, že jsme museli některé tyto sliby přehodnotit."

Marian JurečkaiDnes.cz

Ministr práce a předseda lidovců Marian Jurečka uznává, že vláda musela své sliby voličům přehodnotit. Do zvýšení některých daní kabinet podle něj dohnala ekonomická krize a válka na Ukrajině. V pořadu Spotlight pak říká, že "inteligentní volič" změnu postoje pochopí, protože vláda začala s úsporami sama u sebe.

"Neznám žádnou skupinu, která by chtěla dobrovolně vyšší daně. Mě ta stanoviska nijak neznervózňují ani nepřekvapují. Takových skupin, které po nás nyní chtějí změny v ozdravném balíčku, je víc."

Zbyněk StanjuraAktuálně.cz

I přes kritiku některých bodů odmítá ministr Stanjura, že by vláda v balíčku po jeho oznámení plánovala jiné než kosmetické úpravy. Pokud by ho začali poslanci výrazně měnit, celý by se podle něj rozpadl.

"To jsem nikdy neříkal. Já jsem vždycky říkal, že zachováme celkovou daňovou zátěž, ale že se můžeme bavit o úpravách některých daní."

Petr Fialana Blesk.cz

Při rozhovoru na Blesk.cz ukazuje redakce Fialovi předvolební plakát koalice Spolu hlásající "Nebudeme zvyšovat žádné daně". Premiér namítá, že on sám nic takového nikdy neřekl, a pokud uvedl něco podobného, vždy mluvil pouze o tom, že jeho vláda nebude zvyšovat daňovou zátěž.

Dvě třetiny lidí nesouhlasí se zveřejněnou podobou balíčku úspor, vyplyvá z průzkumu agentury STEM/MARK. Tři čtvrtiny lidí se sice shodují, že je třeba šetřit s veřejnými penězi, jen necelé desetině lidí se ale líbí celý balíček. Částečně s ním souhlasí čtvrtina populace.