Na předních místech důvěryhodnosti se po policii, armádě a bankách umístily soudy, kterým věří 63 procent lidí, a výzkumy veřejného mínění s 57 procenty. Více než polovina lidí věří také odborům a rádiu 51 procent. U ostatních institucí už převážila nedůvěra nad důvěrou.
Relativně nejlépe mezi nimi dopadly neziskové organizace, které jsou na hraně, když jim věří 44 procent dotázaných, a 48 procent nikoliv. Internet má 42 procent důvěřujících ku 50 procentům nedůvěřujících.
Důvěra v televizi je podobná jako k internetu, ale nedůvěra je mírně vyšší. Nejvyšší podíl nedůvěřujících, 71 procent, mají politické strany a hnutí. Církvím nedůvěřují dvě třetiny občanů a tisku 59 procent.
V porovnání s loňským březnovým průzkumem nejvíce narostla důvěra Čechů v odbory, a to o deset procentních bodů na 54 procent. Následovaly neziskové organizace, výzkumy veřejného mínění a politické strany, které si shodně polepšily o šest procentních bodů. Důvěra v internet se zvýšila o pět procentních bodů a bank a rádií o čtyři body. Armáda a policie si naopak pohoršily o pět bodů.
"Na základě vývoje v posledních letech lze soudit, že důvěra tradičním médiím (televize, tisk, rádia) je silně ovlivněna současným děním ve společnosti, a proto je důvěra k tradičním médiím poměrně kolísavá," uvedli autoři průzkumu.
Součástí výzkumu byly i dvě položky měřící mezilidskou či sociální důvěru. Z aktuálního šetření vyplývá, že důvěra k nejbližším lidem klesla meziročně o čtyři procentní body na 94 procent a o šest bodů na 73 procent klesla důvěra k obyčejným lidem.
"Z časového srovnání můžeme vidět, že v průběhu čtyř výzkumů realizovaných od září 2020 do jara 2023 nedošlo v hodnotách mezilidské důvěry měřené položkami na důvěru svým nejbližším k výrazným posunům," doplnili výzkumníci. Průzkum se uskutečnil od 27. března do 22. května a zúčastnilo se ho přes 800 respondentů ve věku od 15 let.
