Důkazy v kauze Čapí hnízdo stačily ke stíhání, ale byly vyvráceny, říká šéfžalobce

Jan Horák Jan Horák
19. 9. 2019 12:06
Důkazy sesbírané před začátkem vyšetřování možného dotačního podvodu při financování Farmy Čapí hnízdo byly dostatečné silné na to, aby policie zahájila trestní stíhání premiéra Andreje Babiše a dalších. Během dalšího postupu policie se ale nepodařilo podezření doložit, aby případ obstál před soudem. Plyne to z vyjádření šéfa pražských žalobců Martina Erazíma, který reagoval na dotazy Aktuálně.cz
Kvůli možnému dotačnímu podvodu při budování farmy Čapí hnízdo je Andrej Babiš prvním premiérem, který je stíhaný během výkonu funkce (koláž).
Kvůli možnému dotačnímu podvodu při budování farmy Čapí hnízdo je Andrej Babiš prvním premiérem, který je stíhaný během výkonu funkce (koláž). | Foto: Denis Chripák

"Pro zahájení trestního stíhání postačuje pouze vyšší míra pravděpodobnosti, že se skutek stal a je trestným činem. Tato míra pravděpodobnosti se v dalším řízení buď potvrdí, nebo vyvrátí. V tomto případě byla vyvrácena," uvedl šéf Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím.

První muž pražských žalobců potvrdil původní rozhodnutí dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha o zastavení stíhání minulý pátek. Nyní zodpověděl dotazy deníku Aktuálně.cz, které se týkaly nejasností, které po zastavení stíhání premiéra a dalších zůstaly.

Původní konstrukce policie spočívala v tom, že při žádosti o dotaci ve výši 50 milionů korun společnost Farma Čapí hnízdo nebyla malým či středním podnikem. Právě pro takové byla subvence určena. Podle policie však byla firma propojená personálně, manažersky a finančně s holdingem Agrofert, což žadatelé o dotaci, blízcí Babišovi spolupracovníci Jana Mayerová a Josef Nenadál, zatajili, a to s vědomím dnešního premiéra. Proto je policie obvinila.

Podle Erazíma sice původní poznatky kriminalistů svědčily o podvodu, ale v průběhu dalšího vyšetřování došel dozorující žalobce k opačnému závěru. Právě vysvětlení pojmu malý a středník podnik bylo pro určení trestní odpovědnosti klíčové. "Názor na řešení tohoto pojmu se vyvíjel společně s objasňováním věci a vývojem přesvědčivosti některých důkazů. Ne všechny skutečnosti rozhodné pro podání obžaloby nebo zastavení trestního stíhání jsou a musí být známy na začátku vyšetřování," podotkl Erazím.

Při hodnocení návrhu policie na obžalobu šesti obviněných včetně premiéra Babiše dospěl Šaroch k závěru, že čestné prohlášení o malém a středním podniku, jež bylo součástí žádosti, bylo skutečně čestné. "Provedeným dokazováním se nepodařilo prokázat, že by toto tvrzení bylo nepravdivé. Naopak poskytovatelům dotace byl poskytnut dostatek informací k charakteru podnikání žadatele," uvedl šéf pražských žalobců.

Bankéři ve výpovědi otočili

Šaroch se navíc opřel o výpovědi finančníků z britské banky HSBC, která Farmě Čapí hnízdo poskytla úvěr 350 milionů korun. Půjčku měla uvolnit díky přesvědčení o solventnosti firmy a schopnosti závazku dostát díky silnému zázemí. Banka vycházela z informací, že Farma Čapí hnízdo je součástí holdingu Agrofert v té době vlastněného Andrejem Babišem. Alespoň takto hovořily dokumenty banky k půjčce, z nichž policie těžila při zahájení stíhání.

Nicméně z výpovědi bankéřů na sklonku roku 2018 mělo vyplynout, že v listinách byly nepravdivé údaje. Spojení firmy a Agrofertu padlo. "Byla v podstatě vyloučena pravdivost záznamů uvedených v materiálech banky o tom, že společnost Agrofert a FČH (Farma Čapí hnízdo) byly v době projednávání žádosti o poskytnutí úvěru pro společnost FČH či v následné době čerpání úvěru a jeho splácení v postavení mateřské a dceřiné společnosti," citoval Český rozhlas ze Šarochova usnesení.

Vedoucí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím.
Vedoucí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím. | Foto: ČTK

Navzdory tomu si policie stála za svým a i na konci vyšetřování zůstala přesvědčená, že Babiš a spol. podvod spáchali. Proto navrhla případ poslat k soudu. Erazím vysvětlil, že k rozchodu mezi policií a žalobcem v klíčové části trestního řízení někdy dochází. "Stává se, že každý z orgánů činných v trestním řízení důkazy vyhodnotí odlišně. Je však třeba zdůraznit, že je to státní zástupce, který nakonec obžalobu podává a zastupuje ji v řízení před soudem."

OLAF posuzoval věc nesprávně 

Erazím také rozvádí, jak se jeho podřízený vypořádal se závěry Evropského úřadu proti podvodům (OLAF). OLAF prověřoval případ pro potřeby Evropské komise, zda si projekt zaslouží proplatit z dotačních peněz. Podle OLAF uvedli žadatelé o dotaci nepravdivé údaje, Farma Čapí hnízdo nebyla nezávislým podnikem a při realizaci projektu byly porušeny české i evropské normy.

Podle šéfa pražských žalobců se však OLAF díval na věc prizmatem roku 2018, kdy byl pohled na definici malého a středního podniku jiný než v době podání žádosti. Erazím také zdůraznil, že OLAF přistupoval k věci z jiné perspektivy, než si žádá trestní právo. "Takový pohled si však v trestním řízení není možné dovolit, a proto se JUDr. Šaroch musel zabývat otázkou podmínek pro posouzení pojmu malý a střední podnik k roku 2008," uvedl Erazím.

Jaroslav Šaroch odevzdal usnesení o zastavení trestního stíhání v pátek 30. srpna odpoledne. Erazím podle svého vyjádření věděl ještě předtím, jak se Šaroch rozhodne. S důvody změny stanoviska se však prý seznámil až ze samotného usnesení. Pražský šéfžalobce do trestního spisu nahlížel průběžně už během vyšetřování. Závěr Šarocha, jak už Aktuálně.cz informovalo minulý týden, začal prověřovat v den jeho předložení.

Erazím se ještě radil s kolegy

Teprve rozhodnutím Erazíma v rámci takzvané aprobace dostalo Šarochovo rozhodnutí razítko, že zastavení stíhání je v pořádku. "V rámci aprobace byla studována příslušná judikatura a předpisy Evropské unie, včetně části spisu podstatné pro rozhodnutí," uvedl šéfžalobce. Než Šarochovo rozhodnutí podepsal, opřel se i o stanovisko své první náměstkyně a šéfa oddělení ekonomické kriminality pražské policie, kteří na věc nahlíželi stejně.

Zastavení trestního stíhání je pravomocné od poloviny tohoto týdne. Spis s usnesením nyní poputuje na Vrchní státní zastupitelství v Praze, které provede jeho prověrku. Své stanovisko spolu se spisem následně postoupí na Nejvyšší státní zastupitelství. Jeho šéf Pavel Zeman má jediný pravomoc, aby kauzu Čapí hnízdo definitivně uzavřel, nebo ji naopak vrátil pražským žalobcům a nařídil došetřit.

Jak šel čas s Čapím hnízdem

  • 24. listopadu 2015 podal anonymní autor k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření, že ve věci Čapího hnízda došlo ke zločinnému spolčení
  • 29. prosince 2015 pražská policie oznámila, že zahájila prověřování případu pro podezření z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU
  • 10. srpna 2017 obdržela Poslanecká sněmovna žádost o vydání k trestnímu stíhání Andreje Babiše a šéfa poslanců ANO, bývalého manažeru Agrofertu, Jaroslava Faltýnka, 6. září je policii vydala
  • 21. listopadu 2017 po sněmovních volbách si policie znovu řekla o vydání obou mužů ke stíhání, poslanci vyhověli 19. ledna 2018
  • 3. května 2018 oznámilo Městské státní zastupitelství v Praze, že žalobce Šaroch zastavil stíhání Jaroslava Faltýnka a dalších tří lidí
  • 17. dubna 2019 policie navrhla obžalovat premiéra Babiše a dalších pět lidí kvůli možnému dotačnímu podvodu a poškození finančních zájmů EU
  • 30. srpna 2019 dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhodl o zastavení stíhání včetně premiéra Babiše
  • 13. září 2019 vedoucí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím oznámil, že závěr svého podřízeného potvrdil
  • 4. prosince 2019 nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše a dotační manažerky projektu Jany Mayerové v kauze Čapí hnízdo jako nezákonné a předčasné.
  • 31. května 2021 hlavní vyšetřovatel případu Pavel Nevtípil navrhl státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi, aby Andreje Babiše a Janu Mayerovou obžaloval
  • v červenci 2021 premiér Andrej Babiš podal návrh na zastavení trestního stíhání
  • 31. srpna 2021 Jaroslav Šaroch vrátil policistům spis ke kauze k došetření
  • 20. září 2021 kriminalisté odevzdali žalobci doplněný spis s návrhem na podání obžaloby
  • 9. listopadu 2021 žalobce Šaroch požádal o opětovné vydání Andreje Babiše ke stíhání po jeho znovuzvolení poslancem
  • 30. listopadu 2021 uplynula lhůta pro dodání finálního posudku, jenž zadal žalobce v průběhu října, znalec ho dodal 6. prosince
  • 3. března 2022 vydala Poslanecká sněmovna Andreje Babiše k trestnímu stíhání
  • 21. března 2022 dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch obžaloval Andreje Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu a Janu Nagyovou (dříve Mayerovou) z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie
  • 12. září 2022 začalo u Městského soudu v Praze hlavní líčení
  • 9. ledna 2023 senát soudce Jana Šotta zprostil Andreje Babiše a Janu Nagyovou obžaloby
  • 5. dubna 2023 soudce Šott dokončil odůvodnění rozsudku.
Zdroj: Jan Horák
 

Právě se děje

Další zprávy