Praha - Státem dotované byty jsou pronajímány i lidem bez sociálního či zdravotního znevýhodnění. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) přitom využívání dotovaných bytů nesleduje. Tvrdí to Nejvyšší kontrolní úřad(NKÚ). Kritizuje také výdaje MMR na zvýhodněné hypotéky pro mladé. O výsledcích kontroly informovala mluvčí NKÚ Olga Málková.
Kontrolní úřad zjistil, že koncepci podpory bydlení za víc než dva miliony korun pro Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) zpracovala externí firma, když tato problematika je přitom téměř jedinou náplní práce fondu. "Koncepce ale neobsahuje ukazatele, podle kterých by bylo možné hodnotit, jestli se cíle v podpoře bydlení daří plnit," uvedl NKÚ. Na podporu bydlení od roku 2011 do loňska, kterou úřad kontroloval, dal stát v tomto období víc než 8,3 miliardy korun a dalších téměř pět miliard přispěla Evropská unie.
Na podporu výstavby 9453 bytů pro lidi se sociálním nebo zdravotním znevýhodněním MMR přidělilo téměř 4,9 miliardy korun. "Žadatelé o dotace na byty pro znevýhodněné lidi nemusí prokazovat, zda jsou v dané lokalitě byty opravdu potřeba. A když už podporu získají, MMR nesleduje, zda byty opravdu využívají sociálně či zdravotně znevýhodnění nájemci," tvrdí NKÚ.
Kontroloři úřadu při prověrce devíti náhodně vybraných projektů zjistili, že příjemci dotace z celkem 71 nových či zrekonstruovaných bytů 18 pronajali lidem, kteří nespadají do cílové skupiny. "Jeden z kontrolovaných příjemců například z devíti bytů pronajal pouze jeden byt znevýhodněnému nájemníkovi, i když uváděl, že všechny byty pronajal lidem z cílové skupiny," uvedl NKÚ.
U tří příjemců odhalila kontrola také podezření na porušení rozpočtové kázně za více než 8,5 milionu Kč. Jeden z příjemců například získal od MMR dotaci o více než 100 tisíc korun vyšší, než kolik projekt stál.
U zvýhodněných hypotečních úvěrů pro lidi do 36 let zaplatilo MMR bankám za administraci víc, než kolik vyplatilo na příspěvcích lidem, tvrdí kontrolní úřad. Zjistil, že v letech 2011 až 2015 neposkytovalo ministerstvo příspěvek na hypotéky novým žadatelům a banky dostaly víc než 37 milionů korun za administraci klientů, kteří na příspěvek nemají kvůli nízkým úrokovým sazbám nárok.
Stát dal na podporu bydlení od roku 1997 do roku 2012 téměř 138 miliard korun.
