Prahu opustil první ruský speciál s vyhoštěnými diplomaty, další odletí v pondělí

ČTK ČTK
Aktualizováno 29. 5. 2021 17:33
Ze třetího terminálu pražského letiště v Ruzyni dnes po 14:30 odletěl ruský vládní speciál, který dopraví do Ruska část diplomatů a zaměstnanců ruského velvyslanectví vyhoštěných z Česka kvůli kauze Vrbětice. Podle ruské agentury TASS odletělo 54 zaměstnanců ruské ambasády, pro zbylé přiletí druhé letadlo v pondělí. Vyhoštění na obou stranách zkomplikuje činnost ambasád, všímají si ruská média.

Tiskový tajemník ruské ambasády Nikolaj Brjakin řekl agentuře TASS, že Česko opustilo 54 zaměstnanců ruského velvyslanectví v Praze. Druhá skupina pracovníků ambasády s rodinami, jejíž počet agentura neupřesnila, podle agentury odletí v pondělí odpoledne. Rovněž je vyzvedne letoun ruské letecké společnosti Rossija. Tím se podle ruské agentury celý proces vyrovnání počtu pracovníků velvyslanectví Ruska v Praze a české diplomatické mise v Moskvě završí.

Na letiště přijel krátce před 13:00 jeden autobus a mikrobus s několika desítkami lidí. Uvnitř seděli jak dospělí, tak několik dětí. Z autobusu si za pozornosti médií vyndali zavazadla, která naložili na letištní vozíky, a vydali se do odletové haly ke kontrole.

S sebou měli spíše menší zavazadla jako kufry nebo krabice, jeden z cestujících si vezl kočku a jedna žena měla přes rameno elektrickou kytaru. Odbavení všech cestujících trvalo necelou jednu hodinu. Větší zavazadla s sebou Rusové neměli, neboť byla na letiště dopravena s předstihem.

Nastupovat do letadla začali cestující krátce před 14:00. Následně byly zavřeny dveře letadla a odstaveny schůdky. Po ranveji začalo letadlo rolovat přibližně ve 14:15.

Speciál přistál v Praze okolo 11:30 a naroloval několik desítek metrů od budovy třetího terminálu ruzyňského letiště. Krátce poté k letadlu přijel vůz s několika vozíky plnými zavazadel, která Rusové dopravili na letiště již dříve. Na terminálu hlídkovalo několik policistů.

O snížení obsazení ruské ambasády v Praze rozhodlo Česko v dubnu po diplomatické roztržce s Ruskem kvůli výbuchům ve Vrběticích. Roztržka ČR a Ruska je vyústěním zjištění českých vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Česko v dubnu rozhodlo o vyhoštění 18 pracovníků ambasády, které označilo za důstojníky ruských tajných služeb. Moskva tehdy reagovala vyhoštěním 20 diplomatů či zaměstnanců české ambasády v ruské metropoli.

Poté rozhodla Česká republika o vyhoštění dalších pracovníků, na jejichž odjezd dostalo Rusko čas do konce května. Moskva pak oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád "na striktní paritu".

Provoz české i ruské ambasády se značně zkomplikuje, píší ruská média

Odjezdu pracovníků ruského velvyslanectví v Praze si všímají i ruská média. Agentura RIA Novosti tématu věnuje několik článků. V jednom z nich zveřejnila video z okamžiku, kdy se autobus s desítkami Rusů vydal v Praze na letiště. V jiném textu se věnuje důsledkům snížení počtu zaměstnanců na českém velvyslanectví v Moskvě. "Do konce května česká ambasáda propustí 79 Rusů. Jejich práci - vaření, opravy, nakládání - budou muset vykonávat diplomaté," píše státní agentura.

Odvolává se přitom na zkušenosti někdejšího amerického diplomata v Rusku Richarda Combse a hromadné vyhoštění diplomatů v roce 1986, kdy sovětské úřady nařídily snížení personálu na velvyslanectví USA o 200 lidí. "Jsme Američané. Vše uděláme sami, k čertu s těmi Rusy. Mysleli jsme si tehdy," vzpomínal podle Ria Novosti Combs v jednom z rozhovorů. Američanům podle něj zprvu pomáhala národní hrdost. "Pak to ovšem všechno začalo být únavné," dodal s tím, že na údržbě ambasády se podíleli všichni členové diplomatické mise.

RIA Novosti v poměrně obšírném textu zmiňuje různé možnosti, jak zachovat chod ambasád, přičemž někdy lze například využít outsourcing. Velvyslanectví podle ní mohou najmout místní personál, nebo si přivést zaměstnance z vlasti. Rusko si raději přiváží vlastní administrativní a technický personál, podotýká agentura s tím, že velvyslanectví západních zemí v Moskvě dávají přednost náboru personálu zajišťujícího technický chod mise z řad místních Rusů, jelikož je vyjdou levněji. Česko podle ní není výjimkou.

Na závěr agentura tvrdí, že Češi to teď nebudou mít jednoduché. "Diplomatická mise ztratila řidiče, kuchaře, zahradníky… Náhradu hledají mezi českými občany, kteří se z různých důvodů nacházejí v Rusku," píše agentura s tím, že totéž platí pro Američany, jelikož se ruské ministerstvo zahraničí chystá zakázat diplomatické misi USA najímat administrativně-technické pracovníky z Ruska nebo třetích zemí.

"Ruské ministerstvo zahraničí se snaží podporovat své diplomaty, hledá pro ně místo buď v ústředí nebo je poslat do jiné, více přátelské země. Ale pro všechny není dostatek volných míst, je možný dlouhý pobyt v personální rezervě," konstatuje rovněž RIA Novosti.

Někdy je těžké být v ČSSD a toto je ten moment, Hamáček podle mě není vlastizrádce, chyběl mu úsudek, říká bývalý senátor z ČSSD Jiří Dienstbier. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 3 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy