Vrbětice a Skripal. Neuvěřitelně odvážné, nebo stupidní akce, srovnává britský expert

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
6. 5. 2021 14:03
Po otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala v roce 2018 panovala velká solidarita se Spojeným královstvím a řada evropských zemí tehdy vyhostila ruské diplomaty. Nyní, po oznámení tajných služeb, že Rusko stálo za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích, má Česko mnohem méně spojenců. Ammon Cheskin z Glasgowské univerzity v Británii v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč tomu tak je.
Agenti GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga, podezřelí z útoku na sklad zbraní ve Vrběticích a otravy Sergeje Skripala.
Agenti GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga, podezřelí z útoku na sklad zbraní ve Vrběticích a otravy Sergeje Skripala. | Foto: Reuters

Můžeme srovnávat politickou reakci na otravu Sergeje Skripala v Salisbury v roce 2018 a výbuch muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014?

Reakce britské vlády na otravu Skripala byla bezprecedentní. Oznámili to před parlamentem velmi jednoznačně. Obvykle jsou politici vyhýbavější, říkají, že mají podezření a že se to musí vyšetřit, ale Británie byla tehdy velmi rázná. Hned obvinila Rusko, že může za otravu. Můžete to snadno srovnat s tím, co se dělo v Česku a jaký to mělo diplomatický dopad.

Nebylo překvapivé, že Británie i vzhledem ke své historii měla v té době velmi nepřátelský postoj vůči Rusku. Zatímco Česko má s Moskvou přece jen trochu otevřenější vztah. V Británii se v roce 2018 sjednotilo celé politické spektrum, což jsme v Česku neviděli.

Jak moc se českým případem zabývala britská média? Vědí lidé, co se tu stalo?

Překvapilo mě, že se tomu média víc nevěnovala. Obvykle by to byl velmi zajímavý příběh. Ruští špioni, navíc ti samí, kteří byli v Británii (u otravy Skripala - pozn. red.), jsou teď zapleteni do výbuchu v Česku. Médii ta zpráva proběhla, ale rychle. Myslím, že kdybyste se zeptali někoho na ulici, tak by o tom většina lidí nic nevěděla. 

S tím ale určitě souvisí i jednoduchá geopolitika. Česká republika prostě není tak zajímavá jako Francie nebo Německo.

Odvážné, nebo stupidní

Kromě toho, že za oběma útoky stojí titíž lidé, jsou si případy i jinak podobné? Představují stejnou hrozbu ze strany Ruska?

Ano. Obě akce jsou neuvěřitelně odvážné, anebo stupidní, záleží, jak to chcete popsat. Je poměrně časté, že špioni sbírají informace, ale tohle je něco jiného. Tady se v jednom případě aktivně snažili někoho zabít a v druhém chtěli zničit zbraně. Říká nám to hodně o přístupu ruských tajných služeb ke špionáži.

Ammon Cheskin učí na fakultě Středo a Východoevropských studií na Glasgowské univerzitě. Zaměřuje se mimo jiné na ruskou zahraniční politiku.
Ammon Cheskin učí na fakultě Středo a Východoevropských studií na Glasgowské univerzitě. Zaměřuje se mimo jiné na ruskou zahraniční politiku. | Foto: Ammon Cheskin

Podle mě je taková činnost lehkovážná. Rusku už nezáleží na tom, co si o něm Západ myslí. (…) Vztahy Evropské unie a Ruska jsou tak špatné, až získalo pocit, že už nemá co ztratit. Uvalili jsme na něj sankce, tak co dál mu ještě můžeme udělat?

Rusko ví, že existuje hranice, kterou Západ nebude chtít překročit, a to je plyn a ropa. EU je potřebuje. Možná přibudou další sankce na jednotlivce, ale plyn bude Evropa kupovat dál, protože je na něm závislá. Takže si Rusové vlastně říkají: Proč ne?

A jaké je srovnání z pohledu Ruska? Vnímá své aktivity v Česku jinak, protože to je bývalá země východního bloku?

Neřekl bych. Myslím, že obě země jsou vnímané jako Západ. Česká republika je pravděpodobně vnímaná spíš jako menší člen Evropské unie. Rusko si uvědomuje, že kdykoliv něco udělá v některé ze zemí EU, bude unie reagovat společně.

Sedm let je dlouhá doba

Když ale před třemi lety Británie kvůli Skripalovi vyhošťovala diplomaty, většina zemí EU se k ní přidala. Česko teď mělo mnohem menší podporu. Proč tomu tak je?

Existuje celá řada vysvětlení. Jedním z nich je, že britská diplomacie se velmi snažila získat podporu ostatních. Říkala: Podívejte se, co Rusko udělalo, musíme se mu postavit.

Navíc teď máme pandemii koronaviru a lidé mají jiné starosti. A do třetice jsou za tím i praktické důvody. Udělali jsme už prostě všechno, co jsme mohli. Nemáme neomezený počet diplomatů, které bychom mohli vyhostit. Což staví Rusko do zajímavé pozice, protože se může pokoušet o další podobné operace, i když se asi bude snažit je lépe provést.

Může za to i fakt, že vyšetřování Vrbětic trvalo sedm let, zatímco oznámení o otravě Skripala přišlo ihned?

U případu Skripala šlo o lidský život a zvedla se vlna paniky, že se mohli otrávit i obyčejní Britové a ruští agenti šíří novičok v ulicích malého anglického města. A těch sedm let také hraje důležitou roli. Možná je to lekce do budoucna - pokud se něco stane a panuje podezření, že za tím stojí Rusové, tak to hned říct.

Sedm let je opravdu dlouhá doba. Nevím, jak dlouho to české úřady věděly, ale předpokládám, že podezření musely mít už dřív. Což je samo o sobě podezřelé. Kdybyste si to chtěli načasovat tak, aby to mělo co nejmenší ohlas, řekl bych, že teď byl pravý čas.

Nesouvisí to ale i s tím, že když česká vláda informaci zveřejnila, na hranicích s Ukrajinou právě probíhalo cvičení ruské armády? Nechtěly být ostatní státy opatrnější?

Čekal bych vlastně opak. Tohle mohla být skvělá záminka, jak na Rusko tvrdě zakleknout, a myslím, že kdyby toho česká vláda využila, mohla získat větší mezinárodní reakci.

Británie se snažila to rámovat jako evropský boj proti ruskému vlivu, zapadlo to do ovlivňování voleb a rezonovalo to společností - že Rusko je hrozba pro britský nebo evropský způsob života. To se teď podle mě nestalo a česká vláda se ani nesnažila. Skoro to vyznělo jako pouhý politický incident, kdy pár lidí sabotovalo sklad zbraní. Je důležité něco tak technického otočit v něco emotivnějšího, co bude rezonovat společností a lidi osloví.

Video: Hamáček vymýšlel šílený obchod, nejsou to lži, naše zdroje jsou ověřené, říká Kroupa

Naše zdroje jsou věrohodné a byly situaci blízko, neodvážili bychom se tu věc zveřejnit, kdybychom neměli v rukou přímé svědectví, tvrdí novinář. | Video: Daniela Písařovicová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 59 minutami

Pohonné hmoty v Česku dál zdražují, nafta je poprvé od roku 2014 nad 35 korunami za litr

Zdražování pohonných hmot u čerpacích stanic v České republice pokračuje. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 od minulého týdne vzrostla o 47 haléřů na průměrných 36,59 korun na litr. Je tak nejdražší za sedm let, naposledy za něj platili řidiči více v říjnu 2014. Nafta zdražila o 64 haléřů na 35,56 korun na litr. Nad 35 korunami byla průměrná cena dieselu naposledy v listopadu 2014. Vyplývá to z informací na webu společnosti CCS, která ceny sleduje. Analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak uvedl, že růst cen pohonných hmot bude pokračovat i v první polovině listopadu, a to o desítky haléřů.

"V první polovině listopadu bude pokračovat růst cen pohonných hmot. Zdražení u benzínu i naftu by mělo být na úrovni několik desítek haléřů. Nafta bude zdražovat rychleji. Důvodem je zvýšení cen ropy Brent na současných 86 dolarů (asi 1900 korun) za barel. Od počátku roku už ropa zdražila o více než 70 procent," řekl ČTK Tomčiak. Výraznější nárůst u nafty než u benzinu je podle analytiků daný prudkým zdražováním zemního plynu, se kterým souvisí vyšší poptávka po topném oleji.

Před rokem stál litr Naturalu v průměru rovných 28 korun, tedy o 8,59 korun méně. Podobný rozdíl je mezi letošní a loňskou cenou nafty, loni byl diesel v posledním říjnovém týdnu v průměru za 27,19 korun na litr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy