"To, jak ještě před druhou světovou válkou a pak i během ní v Londýně či dalších spojeneckých zemích pracovala zpravodajská skupina Františka Moravce, nemá v historii špionáže obdoby," řekl před časem v rozhovoru pro Aktuálně.cz publicista Karel Pacner, jenž se věnoval zpravodajským službám.
O akci Anthropoid parašutistů Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, kteří zlikvidovali jednoho z nejmocnějších mužů nacistické říše Reinharda Heydricha, bylo již hodně napsáno. Naplánovali ji ale právě Moravcovi zpravodajci.
"Jde o jeden z mála okamžiků, kdy Češi ovlivnili světové dějiny. Až po zlikvidování Heydricha - architekta holokaustu - odstoupily totiž západní mocnosti od mnichovské dohody. Okupovaný protektorát Čechy a Morava přestal být v očích spojenců po zlikvidování Heydricha prostorem, jehož zbrojovky pracují naplno pro nacisty," připomněl Pacner.
Nejsou proto podle něj až tak od věci úvahy, že nebýt operace Anthropoid, nemusely se poválečné hranice Československa vrátit do původní podoby. "To, co provedli parašutisté Kubiš s Gabčíkem, se nikomu jinému, přes všechny plány a snahy, nepovedlo. Žádná jiná akce odboje nezasáhla nacistickou mašinerii tak citlivě jako operace Anthropoid. Heydrich byl geniálním mozkem a porážka nacismu mohla vypadat, pokud by se dočkal konce války, o dost jinak," domníval se Pacner.
S tím souhlasí i Karel Straka z Vojenského historického ústavu, který se rovněž věnuje zpravodajským službám. Za hvězdnou chvíli Františka Moravce považuje ovšem jeho jinou riskantní akci: jen pár hodin před definitivním obsazením Československa (14. března 1939) německým wehrmachtem odletěla do Velké Británie skupina jedenácti zpravodajských důstojníků v čele se svým šéfem armádní rozvědky Františkem Moravcem.
Navíc i s nejdůležitějšími špionážními dokumenty poté, co ho nevyslyšela ani jeho vláda. Moravec přenesl bez váhání svůj boj s hitlerovci do zahraničí. Právě tohle byla podle Straky rozhodující křižovatka v generálově životě.
Moravec totiž dostal od svého klíčového německého agenta A-54 Paula Thümmela 13. března 1939 varování, že již za dva dny nacisté obsadí Čechy a Moravu. Okamžitě o tom informoval vládu, ale setkal se s ponižujícím posměchem.
"Nehrajte nám tu divadlo!" odbyl tehdy podle historických záznamů Moravce ministr zahraničí František Chvalkovský. A uštěpačně reagovali i ostatní členové vlády. O varování šéfa armádní rozvědky pochyboval i generál Jan Syrový. Moravec si byl ale kvalitou svých informací jistý.
"Pamětníci říkají, že Moravcovi lidé po sobě nechali prázdné trezory, obláčky cigaretového kouře a hromady popele ze spálených dokumentů na dvoře dnešního Generálního štábu. "Museli neuvěřitelně dřít a improvizovat, aby to do blížícího se příjezdu nacistů stihli," míní Karel Straka. A dodává: "Nebýt toho, nemohla by se uskutečnit ani ona bezkonkurenční akce Anthropoid, stejně jako další československé paravýsadky vyslané z Británie. Československý zahraniční odboj by tedy bez Moravce a jeho lidí nezískal nikdy u západních spojenců tak obrovský respekt, jaký po celou dobu války měl."
Československá rozvědka patřila k nejlepším
Moravcovy zásluhy a význam shrnuje Strakův kolega Jindřich Marek do dvou vět: "On a jeho lidé bojovali s nacistickým Německem jako první a také nejdéle. Československá rozvědka patřila pod Moravcovým vedením v té době k nejlepším v Evropě."
V rukou československé rozvědky se tak například jen v letech 1933 až 1939 ocitly nesmírně citlivé strategické informace o nacistickém Německu. Konkrétně třeba o rozvoji jeho leteckého programu nebo konkrétních zbrojních plánech. Šlo o veledůležité strategické informace - například o počtech německých armádních a leteckých jednotek, kvalitě jejich výzbroje i dislokaci, včetně jmen velitelů. Tyto informace oceňovali i spojenečtí zpravodajci ve Francii či Británii.
Velmi cenným špionážním úlovkem se ve své době staly rovněž plány německé štábní hry z roku 1936, která rozehrávala nejrůznější varianty přepadení Československa. Šlo o jedno z nejzásadnějších varování, že nacisté se o svých agresivních plánech jen tak nebaví, ale podnikají velmi konkrétní kroky, jak napadnout a obsadit Československo.
František Moravec přesto nebyl dobrodruhem, jak by se mohlo z jeho činů zdát. Karel Straka ho sice charakterizuje jako prvotřídního vojenského a zpravodajského profesionála, jenž vždy věděl, co chce a jak toho dosáhnout, přesto prý ale patřil spíše k rodinným typům. "Velmi miloval manželku a své dvě dcery. Ony byly jeho životní opory, o něž se dokázal vždy postarat a uchránit je před zlem - nacisty i komunisty."
Navíc vše, co dělal, podřizoval zájmům republiky. Jako legionář ji mimochodem v první světové válce pomáhal vybojovat. Z tohoto kurzu pak neuhnul ani po válce, nenechal se - na rozdíl od jiných - zlákat sliby nastupujícího totalitního režimu, což po komunistickém puči zákonitě vyústilo v jeho druhou emigraci na Západ.
Obdivuhodné je podle historiků je i to, že lidé z Moravcovy skupiny, jakkoliv byli po válce vystaveni ústrkům, ponižování, perzekuci a věznění, takže se pak živili i jako noční hlídači, zůstali nezlomeni. Stejně jako jejich šéf František Moravec.
Návrat ostatků generála Moravce do vlasti
Urna s ostatky generála Františka Moravce se do Česka 26. dubna 2022 vrátila po 56 letech od jeho smrti v USA, kam po komunistickém převratu emigroval. Někdejší velitel československých zpravodajců pracující pro exilovou vládu v Londýně je považován za autora plánu na likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Urnu přepravil do Česka vojenský speciál.
Letadlo s ostatky odstartovalo z vojenského letiště ve Washingtonu hodinu po půlnoci středoevropského času. Kromě příbuzných generála Moravce byli na palubě ministryně obrany Jana Černochová (ODS), ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun nebo ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek. Právě ten urnu s ostatky Moravce do vojenského speciálu naložil poté, co mu ji předali příslušníci americké čestné jednotky.
Nad českým územím vojenský speciál doprovodily dva stíhací letouny Gripen. Letadlo přistálo na vojenském letišti v Čáslavi před desátou hodinou dopoledne. Urnu z letadla po příletu vynesl voják čestné stráže a naložil ji do pohřebního vozu, který ji za doprovodu motocyklů Hradní stráže převezl k budově velitelství základny, kde se uskutečnil pietní ceremoniál.
Během ceremoniálu zazněla americká i česká hymna a projevy Anity Moravcové Gardové, Moravcovy vnučky, ministryně obrany Jany Černochové, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a starosty Čáslavi Vlastislava Málka.
Piety se také zúčastnily čestné vojenské jednotky, zástupci ministerstva obrany, rodiny i armády včetně příslušníků 601. skupiny speciálních sil, které nesou jméno generála Moravce. Po skončení piety byly ostatky převezeny na čáslavský hřbitov, kde byla urna uložena v kolumbáriu.
Vnučka Františka Moravce Anita Moravcová Gardová na pietě sdělila, že její dědeček miloval Československo i Spojené státy, ale hlavně miloval myšlenku, že lidé mají právo žít svobodně. Byl by podle ní rád, že jeho odkaz lidem připomíná, že mají bránit svou zemi i svobodu a že mají pomáhat dalším, kteří také brání své země a svobodu.
Ministryně obrany Jana Černochová uvedla, že se do vlasti vrátily ostatky národního hrdiny. "Pane generále Františku Moravče, vítejte zpět ve vlasti," řekla a označila Moravce za vzor pro Vojenské zpravodajství i pro příslušníky speciálních sil. "Nikdy nezapomeneme, co jste pro naši zemi vykonal, čest vaší památce," dodala Černochová.
Podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové se návratem ostatků Moravce do Čáslavi uzavřel jeho obdivuhodný příběh. Pekarová také připomněla Moravcovo působení v legiích, meziválečném Československu i v exilu za druhé světové války, kde podle ní představoval klíčovou osobnost zahraničního československého odboje. A vyzdvihla jeho podíl na přípravě plánu na likvidaci Reinharda Heydricha.
