V roce 1988 senát Městského soudu v Praze pod vedením tehdy třicetiletého Roberta Fremra odsoudil tři mladíky za záškodnictví, propagaci fašismu, vandalství na Olšanských hřbitovech a další trestné činy. Za vedoucího skupiny označil devatenáctiletého Alexandra Ereta, jehož otec byl Němec a odjel na Západ. Od soudu po násilím vynuceném přiznání dostal trest šest a půl roku vězení.
Právě kvůli tomuto - jednomu z posledních zpolitizovaných - procesů v Československu známému jako případ Olšanské hřbitovy měli někteří senátoři pochybnosti, jestli by se Fremr měl stát novým soudcem Ústavního soudu. Na tento post ho navrhl prezident Petr Pavel. Senát tento krok nakonec schválil, Fremrovo jmenování podpořilo 36 z 67 hlasujících senátorů.
Disident a spoluzakladatel Občanského fóra Jan Urban, který soudcovo předlistopadové působení připomněl, tvrdí, že Fremr je jedním z nejkvalifikovanějších českých soudců. Za případ Olšanských hřbitovů od něj ale očekává omluvu.
"Můžeme si jen přát, aby si celou diskusi o své minulosti vzal jako ponaučení a sám seznal, že tento soudní proces nebyl v pořádku a že v něm byli odsouzení nevinní lidé. Je důležité, aby to reflektoval. Pro celou českou společnost by bylo neuvěřitelně cenné, kdyby přiznal pochybení a požádal o odpuštění," řekl pro Aktuálně.cz Urban.
Fremr ve středu před senátory odmítl, že by byl prorežimní soudce. To, že proces zmanipulovala komunistická Státní bezpečnost, se údajně dozvěděl teprve nedávno, když mu Urban ukázal dokumenty z archivu. "Nezákonné praktiky jsme neodhalili. Vyvolává to ve mně hořký pocit, vyslovil jsem svou upřímnou lítost," uvedl na svou obhajobu v Senátu.
Případ Olšanské hřbitovy
Případ Olšanské hřbitovy byl jedním z posledních politických procesů v Československu. V létě 1988 se k soudci Městského soudu v Praze Robertu Fremrovi dostal případ vandalismu na Olšanských hřbitovech.
Základem celé kauzy bylo poničení pro komunistický režim významného pohřebiště sovětských a bulharských vojáků, shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať. Podle obžaloby to zavinili dva chlapci, kamarádi devatenáctiletého Alexandra Ereta. Podle serveru Hlídací pes kauzu zmanipulovala Státní bezpečnost tak, že za vůdce skupiny označila právě Ereta, mimo jiné proto, že jeho otec byl německé národnosti a odstěhoval se na Západ.
V době vandalismu přitom Eret s kamarády vůbec nebyl. Pod psychickým nátlakem i fyzickým násilím ze strany tajné policie se však mladík doznal nejen k činům z obžaloby, ale i k údajnému sexuálnímu zneužívání vlastní sestry i propagaci fašismu.
Fremr ho odsoudil k nezvykle vysokému trestu šesti let. Po nástupu do vězení podstoupil psychiatrické vyšetření, které jej označilo za sexuálního devianta. Eret se proto z vězení dostal už v roce 1990 a hned jej převezli do psychiatrické léčebny v Bohnicích. Tam lékaři zjistili, že je duševně naprosto v pořádku. Eret dnes žije v Rakousku a je vysoce postaveným státním úředníkem.
Urban se ale domnívá, že to nestačí a vyjádření lítosti není totéž, co omluva a přiznání viny. "Bezesporu ale bude přínosnějším než několik jiných soudců Ústavního soudu. Problémem není doktor Robert Fremr, ale česká společnost a její zastupitelské orgány. Touto diskusí jsme měli projít před 30 lety. To se však nestalo a jsme znova zaskočení, že se objevují takové případy," dodal Urban.
Odlišný názor na schválení Fremrovy kandidatury má disident, spisovatel a historik Petr Placák, kterého zarazila již soudcova nominace prezidentem. "Je mi z toho špatně. Politický proces, ve kterém Fremr rozhodoval, byl jedním z nejhorších kauz období normalizace. Že to senátoři nevidí, je tristní," povzdechl si.
Publicista, který se věnuje hlavně ideologii totalitních režimů, se plánuje proti rozhodnutí Senátu veřejně vymezit. "Rozhodně to nenechám jen tak. Fremr se hájí, jako kdyby se v osmdesátých letech ničeho nedopustil. Dodnes není schopný reflektovat vlastní činy, čímž prokazuje, že je stále stejná obluda jako tehdy," říká Placák.
Podobně to vidí i František Wiendl, čestný předseda Konfederace politických vězňů. "Je to bývalý komunista, nemá tam co dělat," odpověděl stručně. Fremr do Komunistické strany Československa vstoupil v říjnu 1989, vystoupil o měsíc později. Soudcem je od roku 1982, je respektovaným odborníkem na trestní právo. Byl místopředsedou Mezinárodního trestního soudu, působil i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu.