Jsme v informační válce, nepřátelé sází na emoce a umí je zneužít, říká expert z NATO

Anna Dohnalová Anna Dohnalová
8. 12. 2022 14:13
Člen centra strategické komunikace NATO a kanadské armády Yves Desbiens v rozhovoru pro Aktuálně.cz radí, jak udržet krok s rychle se měnícím informačním prostředím. Nízká důvěra v mainstreamová média je podle něj celosvětovým fenoménem, který pramení z předpojatosti a na svědomí ji má propagace lží. "Lidé tak hledají alternativní zdroje informací, které dávají prostor hybridním hrozbám," říká.
Člen centra strategické komunikace NATO Yves Desbiens.
Člen centra strategické komunikace NATO Yves Desbiens. | Foto: Archiv: Yves Desbiens

Jsme v informační válce?

Nazval bych to jakýmsi informačním soupeřením, ale nebráním se ani sousloví informační válka, protože se skutečně nacházíme v době, kdy je informační sféra v popředí války. V minulosti tam byla armáda, dnes už tomu tak s rozvojem technologií dávno není. Je to válka, ve které se bojuje o to, čí příběh vyhraje. 

Jak jste řekl, ve srovnání s jinými válkami v minulosti je tato jiná, protože existují nové nástroje, nové způsoby využití a sdílení informací. Jaké dopady to podle vás má na průběh války?

Válka se odehrává v rozsahu, jaký jsme nikdy předtím neviděli. Všichni jsou připojeni a mohou ji téměř živě sledovat, být velmi blízko tomu, co se děje. Bojuje se na nových frontách, v mnoha případech to vedlo k přehodnocení taktik. 

Dopady války, které lidé sdílejí na sociálních sítích, pak odhalují spoustu zvěrstev, která se dějí. To komplikuje situaci Rusům, kterým se tak jejich zločiny nedaří zakrýt. Můžeme jen doufat, že podobně, jako to usnadňuje odhalování zločinů, to usnadní i předvedení pachatelů před soud. 

Mluvíte o pozitivním dopadu technologií. Co ten negativní? 

S jakýmikoli komunikačními nástroji a technologiemi musíme být opatrní. Vznikly totiž v naivitě, že je všichni budou používat podle pravidel, ale samozřejmě je lidé zneužívají. Nejčastěji k tomu, aby donutili ostatní věřit věcem, které nejsou pravda nebo jsou vymyšlené. Obsah na sítích je tak často zavádějící, škodlivý a ubližuje. To je přesně případ dezinformací. 

Propaganda je součástí válčení prakticky odjakživa. Čím to tedy je, že jsou lidé v současnosti k dezinformacím tak náchylní? 

Je to tím, jak se vše zrychlilo. Tím myslím průtok informací - sotva věnujeme pozornost a najdeme si čas na přečtení celého článku, chceme vše rychleji, chceme to hned. To nám pak nenechává prostor pro správné posouzení informací. Dalším důvodem je takzvaný efekt konfirmačního zkreslení, které vytvářejí algoritmy sociálních sítí. 

Můžete to více vysvětlit? 

Konfirmační zkreslení je tendence člověka upřednostňovat ty informace, interpretace a vzpomínky, které podporují jeho vlastní názor. Máme tendenci souhlasit s tím, co se nám líbí, a naopak nesouhlasit s tím, co je jiné, a to bez další debaty nebo uvažování.

To ve výsledku vede k tomu, že se jen utvrzujeme v našich stávajících přesvědčeních a jsme málo vystaveni odlišným názorům. A pak je tady problém konceptu slepé důvěry, kdy slepě důvěřujeme všemu, co vidíme, co naše přesvědčení potvrzuje.

Proč to tak je, když v dnešní době lze předpokládat, že si je většina lidí vědoma, že na internetu mohou být často podvedeni?

Já bych řekl, že už je to jakýsi problém kognitivní lenosti, čímž narážím na to, že lidé rezignují na to, přečíst si řádný článek a opravdu se ho snažit pochopit. Platí pravidlo, že čím jednodušší, tím lepší. Zpracováváme informace rychleji a rychleji a stále méně je kriticky vyhodnocujeme. Velkou roli v tom hrají také emoce, kterých se dá lehce zneužít. V této informační válce to nepřátelé velmi dobře vědí a sází na strach.

Říkáte, že je všechno rychlé. Dokážeme s tím udržet krok? Není právě rychle se měnící prostředí na internetu důkazem toho, že se nám jednoho dne může vymstít, pokud jen na chvíli zavřeme oči?

Aby se nám to, jak říkáte, nevymstilo, je naprosto nutné v celé společnosti a u všech věkových kategorií budovat mediální, digitální a informační gramotnost. Musíme lidi naučit, jak rozlišit jednotlivé zdroje a informace a jaké mají poselství. A to nejen kvůli tomu, že je v Evropě válka, ale i z důvodu různých ekonomických podvodů, kterých se lidé mohou stát obětí. 

Myslela jsem spíš na státní úrovni. Například válka na Ukrajině je toho v Česku důkazem. Mohli jsme rychle reagovat a podpořit Ukrajinu zbraněmi, ale reakce na válku na informačních frontách byla mnohem pomalejší. Jak by měl být stát na takovou situaci připraven?

V tomto případě je naprosto nezbytné mít fungující systém strategické komunikace. Hraje důležitou roli v pochopení toho, co se děje právě na informačních frontách. V centru NATO pracujeme na spoustě empirických dlouhodobých studií a spolupracujeme se spoustou expertů ze soukromých univerzitních think-tanků, abychom vše pochopili a dokázali přijít se způsoby, jak ochránit lidi. Nicméně, myslím si, že klíčem k úspěchu je mít skupinu stejně smýšlejících lidí, kteří budou chtít ochránit uživatele.

Jaký je rozdíl mezi strategickou komunikací a propagandou? Obecně mají oba koncepty stejné cíle a pro veřejnost tak mohou být matoucí.

Jednoduše řečeno, strategická komunikace je zaměřená na konkrétní činy. Její síla je ve vyprávění příběhu, činy jsou u ní mnohem důležitější než slova. Na každém kroku záleží, protože to je to, co lidé vidí a z čeho vzniká příběh. Takže naším cílem je, aby všechny naše činy byly v souladu s příběhem, který se snažíme vyprávět. 

Propaganda patří tam, kam dezinformace, týká se především urputného politického přesvědčování a psychologického nátlaku, takže má negativní záměr.

Stejně jako u těchto pojmů si lidé často pletou jednotlivé typy dezinformací, které v angličtině mají různé názvy, v češtině však spadají pod jeden. Můžete je vysvětlit? 

Hlavně ne každý ví, co je to dezinformace, a nemůžeme to předpokládat. Myslím si, že je tady nejdůležitější rozlišit takzvanou "misinformaci" (z angličtiny misinformation, pozn. red.), která nemá za úkol škodit. Jsou to takové nepravdivé fámy, které nejsou připisovány žádnému konkrétnímu zdroji, a proto jsou nespolehlivé a často neověřené. Lidé je šíří dál, protože v nich vyvolávají emoce. Kdežto dezinformace a "malinformace" (disinformation, malinformation, pozn. red.) vznikají s úmyslem ublížit. 

V Česku je poměrně nízká důvěra v mainstreamová média. Může za tím být i příliv nových informačních kanálů a dezinformací?

To není jen v Česku, jedná se o globální fenomén, kdy obviňujeme mainstreamová média z předpojatosti a propagace lží. Lidé pak hledají alternativní zdroj informací, který dává prostor právě hybridním hrozbám. Cílem protivníků, jako je Rusko, je právě zdiskreditovat tyto tradiční zpravodajské zdroje. A to není ani zdaleka ten největší problém.

Mladá generace sleduje zprávy na TikToku a dalších aplikacích, které v šíření nežádoucího obsahu nedodržují žádná přísná pravidla. Většina velkých novin a televizních kanálů stále musí dodržovat kodex, ale když se podíváte na influencery, ti nic takového dodržovat nemusí.

Proč jim tedy lidé často důvěřují víc než tradičním médiím? 

Pokud mají lidé někoho rádi, udělají vše a uvěří bez problému všemu, co říkají. Je to jednoduchá síla sympatie.

Jak takové lidi umět znovu oslovit? 

Lidé jsou zahlceni informacemi. Velmi málo dokážou vstřebávat. Musíme porozumět tomu, jak se v nich informace nejlépe udrží, a zlepšit se v tom. Například věda ukazuje, že je pravděpodobnější, že si lidé v sobě uchovají příběh než fakta. Fakta jsou důležitá, jen prostě musíme najít smysluplné způsoby, jak je prezentovat. Záleží také na hodnotách, od kterých se nesmí uhnout a které musí vždy zůstat v centru veškerých snah.

Jak pomáhá NATO v boji s dezinformacemi? 

Přístup NATO k boji proti dezinformacím zahrnuje dvoukolejný model zaměřený na dvě funkce, "pochopit" a "zapojit". Komplexní pochopení informačního prostředí, konkrétně dezinformací, je zásadní, jak už jsem vysvětloval. Poznatky pak uplatňujeme a snažíme se přizpůsobit svou strategickou komunikaci tam, kde je nejúčinnější čelit dezinformacím.

Video: Presl: Do boje s dezinformacemi se pouštíme pozdě, pořád se s tím ale dá něco dělat (20. 10. 2022)

Do dnešní doby Česko dezinformacím spíš přihlíželo, teď s nimi začínáme bojovat. Ztratili jsme spoustu času, ale pořád se s tím dá něco dělat. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

V hotelu v polské Vratislavi byl nalezen mrtvý Čech, jde zřejmě o hledaného vraha

V hotelu v polské Vratislavi byl v úterý odpoledne nalezen mrtvý muž z Česka a s největší pravděpodobností jde o podezřelého z vraždy ženy v hotelu v Praze. Na Twitteru to večer uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Další informace policie poskytne pravděpodobně během středy.

"S největší pravděpodobností se může jednat o hledaného dvaačtyřicetiletého muže. Spolupracujeme s polskými kolegy," napsal Rybanský. Policie po muži pátrala od soboty, v pondělí na Brněnsku našla vůz, ve kterém odjel z místa činu v Praze.

Muž podle policie ženu v pražském hotelu zastřelil. O pomoc v pátrání kriminalisté požádali veřejnost, lidé se ale muže neměli pokoušet zadržet, protože podle policie byl ozbrojený a nebezpečný. Policie předpokládala, že muž mohl vycestovat do zahraničí.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Třetí vlna francouzských protestů proti penzijní reformě přinesla pokles účasti

Ve Francii v úterý znovu stávkovali pracovníci hromadné dopravy, učitelé, či zaměstnanci energetických společností, kteří nesouhlasí s návrhem důchodové reformy z dílny vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. Do ulic francouzských měst potřetí za poslední tři týdny vyšly statisíce nespokojených lidí, účast na manifestacích nicméně podle policie i organizátorů oproti druhé lednové vlně protestů klesla. Reforma, kterou nyní posuzují zákonodárci, předpokládá, že většina Francouzů bude do důchodu odcházet v 64 letech, tedy o dva roky později než dosud.

Stávka podle agentury Reuters omezila provoz na železnici, narušena byla školní výuka a zastavila se i distribuce ropných produktů. Odbory opět vyzvaly lidi, aby vyšli do ulic ve velkém počtu, a protestní pochody se konaly v desítkách měst včetně Nice, Marseille, Toulouse, Nantes a také v Paříži. V metropoli demonstranti, mnozí z nich mladí, pochodovali od Opery a nesli transparenty s hesly jako "Zachraňte svůj důchod" a "Zdaňte miliardáře, ne babičky".

Ministerstvo vnitra vpodvečer oznámilo, že napříč Francií policie zaznamenala 757 tisíc demonstrantů. První dvě stávky proti důchodové reformě 19. a 31. ledna vylákaly do ulic podle policie pokaždé něco přes milion lidí. Odborová centrála CGT dnes hlásila účast "téměř dvou milionů" lidí, i v jejím případě se ovšem jednalo o nižší součet oproti minulému týdnu, kdy hovořila o 2,8 milionech protestujících.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Kovosou souhlasí s plánem na urovnání vztahů se Srbskem

Kosovo v podstatě souhlasilo s unijním plánem na urovnání vztahů se Srbskem. V úterý to uvedl zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, který v uplynulých dnech jednal s nejvyššími politickými představiteli v Prištině a Bělehradu. V minulosti mělo Kosovo výhrady mimo jiné ke vzniku sdružení srbských obcí na severu země. Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho si ale podepsání plánu vyžádá další jednání.

Lajčák na Twitteru uvedl, že jednal v Prištině s premiérem Kurtim a v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. "Jsem rád, že nyní Kosovo v podstatě přijalo návrh Evropské unie," napsal. Obdobně se vyjádřil i kosovský premiér Kurti, podle kterého jeho země přijala "unijní návrh na normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem". "Některé otázky ohledně mezinárodních záruk, zavedení mechanismů či časové posloupnosti se budou řešit na příštích rozhovorech v Bruselu," uvedl Kurti.

Návrh plánu, který původně vypracovaly Německo a Francie, nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Priština měla největší výhrady ke vzniku sdružené obcí na severu země, kde dominuje srbské obyvatelstvo. To by podle kosovské vlády malou zemi rozdělilo podle etnické skladby, jak se děje například v Bosně a Hercegovině. V případě Srbska dohoda počítá s tím, že Bělehrad přestane blokovat vstup Kosova do mezinárodních organizací, například OSN. S uznáním samostatnosti Kosova ale návrh nepočítá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy