Mohl byste hru Euthia: Torment of Resurrection (volně lze přeložit jako Euthia: utrpení ze vzkříšení, pozn. red.) představit?
Představit hru takových rozměrů je vždycky trochu problém, ale pokusím se. Je to vlastně obrovská fantasy desková hra na hrdiny, ve které se jednoho z těchhle hrdinů chopíte a snažíte se prozkoumat a zachránit svět před různými draky a jinými monstry. V průběhu hry si hrdinu vylepšujete a hra klade velký důraz na učení se nových schopností a nakupování vybavení. Naše hra je obecně hodně inspirovaná počítačovými tituly, zejména klasickými hrami na hrdiny ze staré školy.
A hráči hrají spolu, nebo proti sobě?
Součástí hry je také sólová varianta, takže člověk může hrát i sám, ale jinak hrají dva až čtyři hráči proti sobě. Funguje to tak, že když jde jeden z nich do boje s nějakým monstrem, jeden z jeho soupeřů se chopí ovládání příšery a snaží se hráče za pomoci jejích schopností porazit.
Má vaše hra nějaký příběh?
Jasně. Dlouhou verzi příběhu si může každý přečíst na našem webu, ale zkrácená zní asi takhle - země je sužována třemi mocnými draky, které se hrdinové už několikrát pokoušeli zastavit. To se jim ale nepodařilo a draci je rozsápali. Jenže kněží v kostele svatého Michaela je oživili, a ti tak mají ještě jednu šanci zažehnat hrozbu, která visí nad naším světem. Smrt je tak pevnou součástí našeho příběhu i herních mechanik. Když hráčova postava zemře, kněží ji znovu oživí a může pokračovat v cestě dál. Pokaždé co takhle vstane z mrtvých, je to pro ni ale těžší a těžší.
Fascinuje mě jedna věc. Slyšel jsem, že než jste začal pracovat na Euthii, žádné deskové hry jste nehrál, je to tak?
Je to tak. Teda skoro. Několik jsem jich hrál, ale byly to hry typu Osadníků z Katanu. Prostě jednoduché, starší hry, ze kterých jsem si ani ve výsledku žádnou inspiraci nebral.
Tadeáš Spousta
Český designér Tadeáš Spousta je zatím autorem jediné hry - Legendy země Euthie. Její přepracovaná a mnohem detailnější verze pod názvem Euthia: Torment of Ressurection v červnu 2020 vybrala přes deset milionů korun na crowdfundingové platformě Kickstarter. Než se pustil do vývoje deskových her, věnoval se Spousta finančnímu poradenství.
Tak jak vás vůbec napadlo pustit se do tvorby vlastní deskové hry?
Když jsem se k deskovkám vrátil zpátky, začal jsem se dívat po něčem, co by mě bavilo. Po něčem, co by trochu připomínalo svět počítačových her na hrdiny, ve kterém jsem předtím trávil hodně času. Ale nenašel jsem nic, co by mě nějak zaujalo. Jediná hra, která to částečně splňovala, byl Mage Knight…
Také česká hra…
Ano, shodou okolností je to také hra od českého tvůrce Vladimíra Chvátila… Ale ani ta nebyla přímo to, co jsem hledal. Tak jsem si řekl, že je tady příležitost něco takového vytvořit. Všechno začalo před více než pěti lety. První půlrok jsem si sám doma zkoušel něco vymýšlet a přemítal jsem, jestli to má nějaký smysl. Pak jsem dal dohromady prototyp, který už za něco stál, a začali jsme to dál rozvíjet s kamarádem a partnerkou.
Ale s tvorbou jakýchkoliv her jste neměl žádné zkušenosti…
Ne. Jedenáct let podnikám jako finanční konzultant.
Jak dlouho vám trvalo, než jste hru dokončili?
Po dalších dvou a půl letech se nám hru podařilo vydat v první, dost amatérské edici - tahle původní hra se jmenovala Legendy země Euthie. Netrvalo dlouho a začaly na ni chodit od lidí v Čechách pěkné ohlasy, hra je bavila a ptali se, co bude dál. Tak jsme se pustili do vylepšování a brzy nato jsme se rozhodli dostat Euthii i do světa. Celou hru jsme ale museli od základu předělat, hlavně graficky, aby to bylo pro lidi v zahraničí zajímavé a konkurenceschopné.
Už jste vybrali přes deset milionů korun, tedy asi pětkrát více, než jste žádali. Čekal jste takový úspěch?
Jsem určitě překvapený, jak dobře lidé na hru reagují. A trochu se nám ulevilo. Abychom hru mohli vůbec vyrobit, potřebovali jsme něco přes dva miliony korun, což byla minimální částka, o kterou jsme žádali. Aby se nám ale vrátily všechny náklady, které jsme s tím měli, potřebovali jsme vybrat dvakrát až třikrát tolik. Tajně jsem doufal, že vybereme alespoň šest milionů korun, a to se podařilo.
Vypadá to, že se zařadíte mezi nejúspěšnější české crowdfundingové kampaně na Kickstarteru vůbec. Sledujete to?
Přátelé a lidé v týmu mi teď posílali, že na Kickstarteru už jsme mezi českými projekty druzí. Hned za Kingdom Come: Deliverance, která vyšla předloni. (Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance českého studia Warhorse vybrala v kampani v přepočtu asi 36 milionů korun, pozn. red.). To je pro nás samozřejmě obrovský úspěch.
Dnes už mnoho deskových her, včetně té vaší, příliš nepřipomíná třeba Člověče, nezlob se nebo Dostihy a sázky. V čem se od těchhle stálic minulého století dnešní hry liší?
Společné mají snad jen to nejdůležitější, že se lidé fyzicky sejdou a zahrají si spolu hru. Všechno ostatní je úplně jiné. Hry, jako je ta naše, jsou hodně složité a propracované. Obsahují hodně mechanik, které často připomínají složitostí spíše šachy. Posunulo se to hodně do pozice intelektuální roviny. Samozřejmě i dnes vznikají hry, které jsou jednodušší. Ale ta změna, která se odehrála, je v tom, že lidé volají i po mnohem komplexnějších hrách, jako je i ta naše.
V krabici od Euthie už tak není jen papírová deska, pár kostek a nějaká ta karta. Má v sobě více než šedesát dílků o třech šestiúhelnících, ze kterých se pokaždé skládá jiná herní deska, stovky karet a žetonů i detailní plastové figurky postav. To všechno s profesionálními ilustracemi a propojené příběhem. Je asi potřeba, aby měl člověk spoustu různých nadání…
Hlavně potřebujete tým odhodlaných a nadaných lidí. Takovéhle dílo už prostě člověk nemůže dělat sám nebo s nějakým kamarádem doma na koleně. Potřebujete mít profesionální designérku a ilustrátory, kterých máme hned několik. Na to, aby ta hra fungovala, ale podle mě není třeba ani tak velké nadání, jako spíš vytrvalost a trpělivost. Musíte totiž hru neustále dokola hrát, zkoušet, jestli funguje, a podle toho ji upravovat.
Kolikrát už jste Euthii hrál? Děláte si čárky?
První čtyři roky jsem to počítal. Dostal jsem se na nějakých čtrnáct set odehraných her a pak jsem to přestal sledovat. Často to ale nebyly celé partie, zahráli jsme si třeba hodinku, zjistili jsme, že něco nefunguje, trochu jsme to změnili a začali znova. Obyčejně se naše hra hraje od dvou do šesti hodin, a kdybych měl hrát vždycky celé partie, tak už bych snad ani nemohl spát.
Je něco, čím se vaše hra podstatně liší od dalších podobných her?
Asi nejzásadnější rozdíl je v tom, že pokaždé, když člověk hraje Euthii, objevuje trochu jinou mapu. Vždy si vybíráte z jiných dílků a ty se pokaždé jinak skládají k sobě. Žádné dvě partie tak nejsou stejné. Nemyslím si, že by to nějaká jiná hra tohoto typu měla podobně. Druhá věc je, že máme opravdu rychlý vývoj postavy. Hráč nemusí hru hrát desetkrát nebo patnáctkrát jako některé kampaňové hry, aby získal silného hrdinu. Tady si to prostě zahraje a během tří až čtyř hodin si postavu vylepší a má z toho jedinečný zážitek.
Kickstarter
Kickstarter je internetová platforma, kde mohou příznivci předem přispět tvůrcům na projekty z oblasti filmu, her, hudby, umění či technologií. Základní myšlenkou je předpoklad, že řada tvůrců nemá dostatek finančních prostředků, aby odstartovala výrobu za vlastní peníze. Sponzoři přispívají na projekty, které jim přijdou zajímavé, a svými penězi tak rozhodují o tom, zda je nápad autorů vůbec životaschopný. Pokud totiž projekt nevybere předem stanovenou minimální částku, vrací se všechny vybrané peníze sponzorům zpět na bankovní účty.
Podařilo se vám vybrat víc peněz než před třemi lety americké hře Gloomhaven, kterou dodnes mnoho lidí považuje za nejlepší deskovou hru všech dob. Snesou vaše hry srovnání? Obě jsou to hry na hrdiny…
No určitě. Jsou si podobné velikostí a je to také fantasy svět. Gloomhaven je ale ve svém jádru skoro až taková puzzle hra, kde člověk musí přijít na nejlepší řešení té hádanky, kterou je každá herní partie. Kdežto naše hra se hodně soustřeďuje na vylepšování hrdiny, objevování a atmosféru. Neodehrává se navíc v podzemí, ale na povrchu, kde člověk prozkoumává nejrůznější zákoutí našeho světa, nachází poklady nebo třeba plní úkoly vesničanů.
Máte třeba ambici nějak s Gloomhavenem soupeřit a srazit ho z předních příček žebříčků?
Tak nad tím jsem se popravdě vůbec nezamýšlel. Spousta lidí teď ale získala možnost vyzkoušet si naši hru on-line a musím říct, že se zdá, že se jim hra hodně líbí. Mnoho z nich nám už dává hodnocení a je hodně vysoké. Pokud by to šlo takhle dál, tak bychom se snad s trochou štěstí ke Gloomhavenu mohli trochu přiblížit.
Tak jste tedy vyrobil hru, která vám na trhu chyběla. Stačilo vám to, nebo se pustíte do vývoje dalších deskových her?
Právě že to měl rozseknout tenhle Kickstarter. Já jsem těsně před startem kampaně prohlásil, že pokud se nám vrátí zpátky všechno, co jsme do toho dali, budeme v tvorbě deskovek pokračovat dál a pracovat nejen na rozšířeních k Euthii, ale i na dalších hrách. No a to se povedlo.
Nejlevnější verze vaší hry vyjde asi na devatenáct set korun, nejdražší se spoustou přidaných figurek a dalších vylepšení přes čtyři tisíce. V obou případech jsou to už pořádné peníze. Čím to, že lidé chtějí za deskové hry utratit tolik peněz?
Upřímně jsem sám trochu překvapený, kolik lidí si předobjednalo tu vůbec nejdražší verzi naší hry. Ale obecně si myslím, že už si lidé na drahé hry zvykli. Už několik let se jim totiž podobně velké a komplexní hry skrz Kickstarter nabízí a lidé si po nich vypěstovali hlad. Chtějí stále nová a nová dobrodružství a už počítají s tím, že pokud je chtějí v takovéhle kvalitě, musí za to zaplatit. Hry tohohle typu jsou navíc skutečně nacpané obsahem. Ta naše krabice za čtyři tisíce korun váží přes dvanáct kilo a je v ní obrovské množství materiálu.
Je ale třeba říct, že i ta nejlevnější varianta naší hry je vlastně kompletní hra s plným zážitkem, na kterém není nic ošizeného. V těch dražších verzích hry jsou navíc plastové figurky, speciální kostky, kovové mince a podobné doplňky, které ale vlastně nijak zvlášť zážitek ze hry z mého pohledu nemění.
Čím jsou hry větší a větší, tím delší dobu zabere je dohrát. O to méně her by tak přece lidé měli kupovat, ne?
Zní to logicky, že? Ale není to tak. Je ale pravda, že hodně lidí už skutečně hry ani nestíhá hrát. Znám spoustu deskovkářů, kteří hry spíš sbírají - mají jich doma stovky a třeba polovinu z nich nikdy nehráli a jen jim sedí v poličce. Je to trochu zvláštní, ale vidím to kolem sebe čím dál častěji.
Mluvili jsme o ceně vašich her, kolik z těch částek představují náklady na jejich výrobu?
Je rozdíl v tom, když člověk vydává hru na Kickstarteru, protože ten si bere desetiprocentní poplatek z vybrané částky. Další dvě procenta navíc spolkne marketingová společnost, která pomáhá s propagací produktu. No a až z toho, co nám zbude, budeme teprve vyrábět tu hru.
No a na kolik vás tedy vyjde?
Samotná výroba na asi 600 korun, pokud se tedy bavíme o té základní verzi. Hru je ale také potřeba ještě dopravit a importovat z Číny do rozvozových skladů, což vyjde asi na dalších 250 korun. To už jsme na téměř 900 korunách. Potom je potřeba zaplatit DPH. Tím se dostaneme někam mezi tisíc až dvanáct set korun.
Ptám se proto, že mě zajímá, jestli se dá na tvorbě deskových her v Česku vydělat.
Vydělat se na tom dá, ale určitě je to těžší v případě takhle velkých her, jako je ta naše. V nákladech, které jsem vám vyjmenoval, jsem totiž nezmínil to hlavní - a to jsou náklady na ilustrace a obecně práci všech lidí, kteří hře pomohli vzniknout. Tohle vše je potřeba předem investovat a vrátí se to až po několika letech. Když má tedy člověk štěstí. I proto si myslím, že se v Česku dá lépe vydělat na menších, třeba karetních hrách. A rozhodně je lepší cílit i za hranice. Vydat hru jen v češtině a jen pro české publikum jsme si zkusili a na tom se opravdu vydělat nedá. Proto Euthia vyjde rovnou ve čtyřech světových jazycích.
Kde ale na tenhle vývoj má člověk sehnat peníze? Musel jste se zadlužit?
Ze začátku, když jsme dělali tu první edici, nebylo potřeba do toho dávat tolik peněz. Všechno jsme si udělali tak nějak víceméně sami. Vybrali jsme jen nějaké peníze na Hithitu a úspěšně zaplatili výrobu. Příprava té kickstarterové kampaně už ale spolykala mnohem více peněz. Platil jsem to vlastně ze svých úspor, které jsem měl z podnikání z předchozích let.
Takže to pro vás byl slušný risk, mohlo se stát, že o všechno přijdete?
Určitě, obrovský risk. Já jsem do Euthie dohromady investoval asi dva nebo tři miliony korun, a stejně jsme si pak ještě museli půjčit asi milion na marketing. Musím říct, že hlavně proto je neskutečně psychicky náročné vést takovýhle projekt.
Dá se říct, co je na tvorbě deskové hry nejtěžší?
Nejtěžší je to vůbec dodělat. Když už tu hru máte úplně celou připravenou, se vším jste spokojený a říkáte si, že přesně takhle to bude všechno fungovat, máte v tu chvíli před sebou ještě asi tak pětkrát tolik práce. Musíte například ke hře napsat skvělá pravidla, aby to hráči dobře pochopili. Hlavně je ale potřeba, aby vaši hru otestovaly stovky lidí, ideálně tisíce.
Dají se deskové hry vytvářet ve volném čase, nebo se do toho člověk musí vrhnout naplno?
Zpočátku to ještě ve volném čase šlo, ale teď už se to začíná stále častěji dostávat do kolize s mým druhým povoláním. Práce na naší deskovce totiž potřebuje pomalu víc času, než člověk vůbec má. Asi proto budu muset svoje druhé podnikání trochu omezit.
Jak dlouho vám práce na jedné deskové hře zabrala?
Mně osobně asi pět a půl roku. Partnerka na tom se mnou dělá přes čtyři roky a zbytek týmu, který se připojil, až když jsme to opravdu chtěli dotáhnout na Kickstarter, na hře pracuje kolem dvou až tří let.
Proč Kickstarter? Proč s hrou nepřijít za nějakým producentem, který už v Česku deskové hry vydává?
S tou původní hrou jsme je obešli a nějaký zájem od nich byl. Ale moc se nám nezdály podmínky, protože nám nabízeli jen něco kolem pěti až deseti procent ze zisku a to nám přišlo málo. No a ve chvíli, kdy jsme začali pracovat na druhé edici, už jsme do toho šli s tím, že by se i z nás mohlo stát vydavatelství. Proto ten Kickstarter, chtěli jsme nejen vybrat peníze na vydání hry, ale také si udělat s dobrým produktem jméno a připravit si půdu, abychom do budoucna mohli vydávat i další hry.
Jak jsou na tom Češi a deskové hry, jsme nějak pozadu za trendy ve světě?
Já si myslím, že jsme naopak hodně vpředu a těch trendů se držíme. Češi mají hodně zájem o ty náročnější hry a kupují je v obchodech i na Kickstarteru. Ta skupina lidí, kteří chtějí hrát tyhle složitější hry, se navíc rok od roku zvětšuje.
Co byste poradil někomu, kdo se chce do tvorby vlastní deskovky také pustit?
Je potřeba začít. Začít tvořit. Zajímat se o to, jak se hry vyvíjí, a určitě neškodí si o tom i něco přečíst. Na internetu je spousta rad a tipů, jak na to, ale je potřeba umět anglicky.
Je potřeba hrát spoustu jiných her, aby měl člověk přehled, co je zrovna v kurzu?
Neřekl bych, že to je nezbytně nutné. Já ani ten designér, se kterým budeme vyvíjet další titul, jsme moc deskovek nehráli, a přesto jsme schopni vymyslet něco originálního a nového. Naopak, zdá se mi, že když lidé hrají těch her moc, hodně pak vymýšlí kombinace toho, co už na trhu je. Ale pochopitelně se na to dívám ze svého úhlu pohledu.
Vaše kampaň na Kickstarteru už skončila. Budou si moci lidé, kteří ji prošvihli, Euthii koupit i později?
Po rozeslání všech předobjednávek z kampaně na Kickstarteru budeme mít doufám her ještě dost i pro další zájemce a bude je možné pořídit na našem novém webu. Ten však zatím ještě není připravený. V obchodech se hra možná také objeví, ale to bude ještě předmětem diskusí.
