Foto: Aktuálně.cz

Slavomil Jurnečka

"Celkově nyní strávíme jedním výjezdem daleko více času než dříve," hodnotí aktuální situaci záchranář Slavomil Jurnečka ze Žatce. Před každým zásahem nyní musí vhodně zvolit ochranné pomůcky, mnohdy jde o neprodyšný overal, v němž se při práci cítí poněkud neohrabaně. "Kromě rutinní práce pacientům a jejich rodině klademe otázky na odhalení rizika nákazy a také všem pacientům měříme teplotu, i když zasahujeme třeba u úrazu ruky," říká.

Největší komplikace zažívá při předávání pacientů zdravotnickým zařízením. Lůžkové kapacity jsou mnohdy v nejbližší nemocnici vyčerpané, sanitka je tedy odkloněna jinam. "Po vlastním předání, které může být kvůli režimovým opatřením též složitější a zdlouhavější, přichází ještě v areálu nemocnice první stupeň dezinfekce vozu, kdyby bylo nutné vyrazit na další zásah ještě před dojezdem na základnu," popisuje Slavomil.

V posledních měsících ho trápí především přístup některých lidí, kteří berou záchranáře jako stroje. Někteří si odmítají vzít roušky, čímž zdravotníky ohrožují. Zvyšuje se také počet případů, kdy lidé volají záchrannou službu k méně závažným případům. "Prosím tedy všechny lidi o soudnost a zodpovědnost. Zvažte, zda nás opravdu potřebujete, a když už se rozhodnete nás volat, chraňte i nás," apeluje.

Těší ho naopak všechny případy, kdy umí lidem pomoci, ulevit, utěšit je, mnohdy i vykouzlit úsměv na tváři. A také jeho kolegové. "Mám na ně asi štěstí. Dobře se mi s nimi dělá, můžu se na ně spolehnout a většinou toho fakt hodně vydrží, jako by to ty stroje nakonec opravdu byly. Stroje s lidskou duší," dodává.