Obvinění si Blahut vyslechl od žalobce z Městského státního zastupitelství v Praze v druhé půli srpna. Někdejší náměstek pro operativu v Úřadu pro zahraniční styky a informace figuruje v údajně podvodném nákupu sledovacího zařízení. Civilní rozvědku měly machinace přijít až na 200 milionů korun. Státní zástupce mu kvůli tomu zablokoval část majetku, aby s ním Blahut nemohl nakládat, například ho prodat.
Jak zjistil deník Aktuálně.cz, někdejší špion se proti rozhodnutí žalobce bránil stížností. Jeho podání tento týden vyřídil v neveřejném zasedání Městský soud v Praze. Blahut s podnětem neuspěl. "Rozhodnutí soud potvrdil. Jedná se o rozhodnutí z přípravného řízení," potvrdila zjištění Aktuálně.cz mluvčí soudu Markéta Puci. V praxi to znamená, že majetek zůstává ve správě státu pro potřeby trestního řízení.
"Majetek se zajišťuje v případech, kdy obviněný způsobí škodu, zvlášť ve vyšším objemu, aby z tohoto zajištěného majetku byl primárně uspokojen poškozený (v tomto případě civilní rozvědka, pozn. aut.), pakliže by v budoucnu došlo k odsouzení obviněného," vysvětlil Aktuálně.cz odpovědný žalobce Ondřej Štastný v obecné rovině, k čemu takový institut slouží.
Blahut nemůže po právní stránce nakládat se dvěma nemovitostmi, jde o polovinu domu ve vesnici Loučim na Domažlicku a vilu ve Zbečně na Rakovnicku. Aktuální rozhodnutí soudu o pokračujícím zajištění zmíněného majetku žalobce Štastný nekomentoval. "Do této chvíle mi předmětné usnesení soudu nebylo předloženo, ani o tom nevím," uvedl žalobce.
Obecně takové rozhodnutí znamená, že podle soudu nashromážděné poznatky dokládají důvodné podezření z trestného činu a disponovat majetkem obviněného je pro vyšetřování důležité.
Vyšetřování podvodu a zneužití pravomoci
Na zaplombování majetku upozornil v září server Seznam Zprávy. Žalobce tak rozhodl, přestože na případné zahlazení škody hodnota Blahutových domů nebude stačit.
"Třebaže není blíže známa souhrnná hodnota zajištěných nemovitostí, již z hrubého odhadu je zřejmé, že bude výrazně nižší, než je škoda, která je obviněnému Blahutovi kladena za vinu," citoval z usnesení státního zástupce server.
Nejtajnější tajná služba
Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) platí za nejuzavřenější tajnou službu v zemi. Jako jediná nevydává výroční zprávy o své činnosti. Jejím úkolem je sběr strategických informací bezpečnostního, politického a hospodářského charakteru za účelem ochrany zájmů České republiky, operovat smí jen v zahraničí. Za rozvědku odpovídá vláda, její pravomoc vůči službě vykonává ministr vnitra.
Vyšetřování má objasnit údajně předraženou akvizici šesti kusů sledovacího zařízení zvaného Agáta. Týdeník Respekt upozornil, že šlo o fiktivní nákup. Přístroje nebyly dodány, přestože za ně rozvědka měla zaplatit.
"Státní zástupce zahájil (…) v souvislosti s trestním oznámením týkajícím se hospodaření Úřadu pro zahraniční styky a informace trestní stíhání jedné osoby pro zločiny podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby," informoval při zatčení Blahuta žalobce Marek Bodlák z Vrchního státního zastupitelství v Praze, jež vyšetřování dozoruje.
V civilní rozvědce nadvakrát
Trestní oznámení vzešlo přímo z civilní rozvědky, když dokončila prověrku nakládání se svými prostředky a majetkem. Machinace se měly odehrát v letech 2015 až 2017. "Vyplynuly skutečnosti, které nasvědčují opakovanému porušování vnitřních předpisů při provádění, evidování, účtování zpravodajské činnosti a nedostatky při řízení zpravodajské činnosti," uvedl loni v květnu po prověrce tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar.
Skandál stál místo tehdejšího šéfa rozvědky Jiřího Šaška, Metnar ho zbavil ředitelské funkce. Šašek později ze služby odešel úplně. Když ministr oznamoval výsledky auditu, Blahut už v Úřadu pro zahraniční styky informace nepůsobil. Opustil ho v lednu 2018. Jak už dříve informoval deník Aktuálně.cz, skončila tím jeho druhá éra v rozvědce. Tuto etapu načal v létě 2014, tehdy se stal ředitelem rozvědky právě Jiří Šašek.
Blahut se se službou rozloučil v pozici náměstka pro operativní činnost, fakticky byl v hierarchii služby druhým mužem po řediteli. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, před svým druhým angažmá ve službě pracoval jako soukromý detektiv, vedle toho spolupracoval také s Českou zbrojovkou v Uherském Brodě. Poprvé vstoupil do civilní rozvědky v roce 2005, předtím sloužil v tehdejším ÚOOZ, věnoval se problematice zbraní.
Na tom místě neměl co dělat
Jeho první éra v rozvědce se završila už po dvou letech. Podle zdrojů Aktuálně.cz blízkým služby platil za dobrodruha, který se opakovaně příliš předpisy neřídil. "Blahut na tom místě neměl co dělat. Zpravodajskou činnost si představoval jako kluk. Hrál si na kovboje, rád chodil v kožené bundě a dělal ze sebe tvrdého člověka," řekl před časem Aktuálně.cz otevřeně bývalý šéf rozvědky Karel Randák, který Blahuta ve službě zažil.
Bývalý zpravodajec se ke kauze vyjádřil pouze jednou ve chvíli, kdy ještě nebyl obviněný. Kauzu považuje za účelový nátlak na zpravodajce. "Hlavním důvodem této akce bylo zastrašit bezpečnostní komunitu v České republice a postupně ji přimět k rezistenci," citoval ho letos v únoru Ekonomický deník. Podle Blahuta by se takto mohli stíhat všichni zpravodajci, což považuje za nepřijatelné.
Poslední dva roky má za sebou rozvědka dramatické období, jehož vrcholem bylo Blahutovo zatčení. V této souvislosti se obměnilo složení na nejvyšších místech ve službě. Rozvědku od září 2018 vede Marek Šimandl, novými náměstky se pod ním stali Vladimír Posolda a David Chovanec. Vedle bývalého ředitele Šaška pak ze služby odešel letos v létě i její někdejší náměstek pro operativu, přímý Blahutův nástupce, Radek Musílek.
