Jeseníky - Jedno mají rodiny vystěhované ze Vsetína do Jeseníků společné. Domy, do kterých byly nastěhovány, chátrají. Po dvou letech se proto rozhodly, že je přestanou splácet.
"Za tenhle barák už platit nebudu," říká Eva Žigová v místnosti, která byla v lednu zatopena vodou. "Nikdo to tu neopravil, od listopadu jim už peníze neposílám. Klidně ať si přijde exekutor, a v baráku ať si bydlí Čunek."
Exekuce je teď pro vystěhované rodiny reálnou hrozbou. Podle smlouvy, kterou uzavřely se Vsetínem, totiž musí v případě, že jednou nezaplatí, doplatit celou zbývající částku v řádech statisíců.
Na to rodiny nemají. S největší pravděpodobností tak skončí na ulici.
Seberte jim děti
Dveře jediné místnosti, kde se topí, rozráží malý kluk s taškou na zádech. Nožem ořízne tužku a začíná psát domácí úkol. Adriana škola baví, za chvíli má úlohu hotovou.
Adrian vyrostl ve Vsetíně, teď už ale více než dva roky žije v malé jesenické vsi Vlčice, kam byla jeho rodina na popud Jiřího Čunka vystěhována.
Domov to však ani pro jednoho z Žigových není a nebude. Během uplynulých let se rodina rozpadla, z domácnosti odešli všichni muži.
"Tatínek už tu s námi nebydlí," říká jedna z dcer, zatímco přikládá do kamen. "Manžel to tu nevydržel," vysvětluje paní Žigová. "Odstěhoval se za příbuznými na Slovensko. Říkal, ať jedeme s ním, ale já mám rodinu ve Vsetíně."
Paní Žigová tak žije v neudržovaném domě sama s pěti dětmi.
Záchod tu nefunguje, odpad vyhřezává do celé koupelny. Teplá voda v domě není, elektřina je odpojená, v zimě dva měsíce netekla voda.
Vánoce strávila rodina ve Vsetíně. Po návratu je čekalo další překvapení. Jeden z pokojů byl do půl metru zatopen vodou z potoka, který teče zahradou.
Ještě dnes topí Žigovi v kamnech plesnivým oblečením. Na záchod chodí ven. Kvůli špatným podmínkám už starosta obce spolu se sociálními pracovníky pohrozil odebráním dětí.
"Do téhle situace mě dostal Čunek. Za tohle já platím Vsetínu měsíčně 2500 korun," rozčiluje se paní Žigová. "To se přece za dům v takovém stavu nedá platit, a ještě aby mi vzali děti! Od listopadu jsem jim přestala peníze posílat."
Bez šance
Loni pomáhala rodině ve Vlčicích terénní sociální pracovnice. Pro tento rok ale obec nedostala dotace, ze kterých by ji mohla platit.
V souvislostech
- Na podzim roku 2006, před komunálními volbami, nechal tehdejší starosta Vsetína Jiří Čunek vystěhovat z centra na padesát romských rodin.
- Důvodem byly údajné dluhy na nájmu
- Většina rodiny nyní žije v kontejnerových domech za městem
- Šest rodin nechal Čunek vyvézt za hranice kraje, do Jeseníků
- Nastěhoval je do zchátralých domů
- Za ně musí rodiny 20let platit 300-450 tisíc korun
- Zaplatit musí i zhruba sto tisícovou provizi realitní kanceláři
- Ombudsman Motejl: Vsetín by měl vzít Romy zpět
- Policie odložila případ, kdy Čunek vystěhoval Romy
- Po stopách Čunka: Byla to deportace
- Čunek porušil lidská práva, říká komise
- Čunek a Romové. Pomoc, či vyhnanství?
- Na chudé po vsetínsku. Pěkně to tu vyčistit
Paní Žigová si tak musí poradit sama. "Chvíli jsme bydleli u známých ve Staré Červené Vodě a vozila jsem děti do školy," říká. "Ale dlouho tam tolik lidí žít nemůže, tak jsme se vrátili sem. Nevím, co mám dělat."
Poté, co paní Žigové skončila mateřská, nebyla schopná si v regionu s jednou z nejvyšších nezaměstnaností najít práci.
"To ve Vsetíně bych mohla dělat aspoň uklízečku v nemocnici nebo chodit do Zbrojovky," říká paní Žigová. "Tady nemám šanci."
Útěk do Británie
Ani další vystěhovaná rodina - Kandráčovi, se v novém bydlišti neuchytila. Ve Staré Červené Vodě se podle starosty většinou nezdržují.
Dům je zamčený, ve schránce pošta za několik dní. Z přilehlé stodoly zůstaly jen ruiny, v další části domu se propadá střecha.
"Část rodiny odjela do Británie, ostatní tráví většinu času na Vsetíně," říká starosta obce Josef Podlaha. "Odhaduji, že jsem je tu neviděl od poloviny ledna."
Do Velké Británie se na podzim odstěhovala také rodina z Vidnavy.
"Odjeli poté, co policie řekla, že Čunek nespáchal trestný čin," říká romský aktivista Václav Zástěra. "Soud by měl projednávat ještě další žalobu na Čunka. Až to bude, tak se vrátí."
V jejich domě nyní bydlí nájemníci. I ti však před dvěma měsíci přestali Vsetínu splácet půjčku.
"Platili jsme za Kandráče 1800 korun měsíčně," říká Eva Horvátová, která tu teď bydlí s manželem a šesti dětmi. "Jenže od nového roku mi snížili dávky, tak na to nemám."
Ani tady není dům v pořádku, neteče tu teplá voda, elektřina je zapojená jen provizorně. "Když už za to platí, měli by jim to opravit," míní paní Horvátová. "Ale na druhou stranu, co já bych dala za to, kdyby mi starosta koupil barák."
Výstraha pro Romy
Podle romské koordinátorky Olomouckého kraje Renaty Köttnerové se ukazuje, že přesídlení těchto rodin ze Vsetína jejich situaci jenom zhoršilo.
"Rozhodně to nepřispělo k jejich stabilizaci," míní Köttnerová. "Stále je to táhne na Vsetín, nikdy tam nebudou doma. Jedním z důvodů je jejich pocit, že se nestěhovali dobrovolně."
Podobně skeptický k výsledkům vsetínské deportace je i starosta Staré Červené Vody, kde žije jedna z rodin.
"Byli zvyklí žít desítky let ve městě, neumí žít v domě na vsi," míní starosta Josef Podlaha. "Za každou cenu se snaží udržet rodinné vztahy, proto jezdí stále za příbuznými do Vsetína."
Podle starosty bylo deportování romských rodin jen gestem, které nepřineslo žádný efekt.
"Tak tvrdý postup vůči nim chápu jako výstrahu pro zbytek komunity," říká starosta. "Vsetín tím podle mého názoru chtěl vzkázat, že pokud se Romové nepřizpůsobí, tak dopadnou jako tyto rodiny."
Na ulici
Vsetínská radnice je ale s výsledkem spokojená a žádné selhání strategie nepřipouští.
"Tyhle rodiny měly být už dávno na ulici," říká tisková mluvčí úřadu Eva Stejskalová. "My jsme jim vyšli vstříc."
Nyní Vsetín chystá další krok. Rodinám, které přestaly splácet půjčky na domy, rozeslala upomínky.
"Jestliže nebudou reagovat, tak budeme razantní," říká Stejskalová. "Peníze z nich budeme vymáhat soudně, popřípadě využijeme exekuce. Nekompromisně jim vypovíme smlouvy a domy prodáme."
