Čunek a Romové. Pomoc, či vyhnanství?

Eliška Bártová Eliška Bártová
9. 11. 2006 0:00
Vsetín - My jim přeci pomáháme. Tak vysvětlil vsetínský starosta a senátor Jiří Čunek, proč vyvezl na sto lidí za hranice kraje.
Tulejovi. Ničím se neprovinili, nic nedlužili, přesto byli vystěhování za hranice kraje
Tulejovi. Ničím se neprovinili, nic nedlužili, přesto byli vystěhování za hranice kraje | Foto: Ludvík Hradilek

Sami vystěhovaní přitom mluví o novodobém vyhnanství.

Reportéři Aktuálně.cz. navštívili místa, kde našli nežádoucí vsetínští obyvatelé nový azyl. Našli lidi v zanedbaných domech a složité osudy, které se po zásahu vsetínské radnice ještě více zamotaly.

Tulejovi, Kandračovi, Sedláčkovi. I tito lidé ještě před měsícem bydleli v domě uprostřed Vsetína. Měli nájemní smlouvu a někteří z nich městu nedlužili ani korunu.

"V minulosti narušovali klima," vysvětlil Aktuálně.cz starosta Čunek, proč právě na tyto rodiny ukázal prstem a rozhodl je vystěhovat. "Když budou daleko, nebudou nikoho rušit a nebudou se sem vracet a vytvářet komunitu."

Zima na krku

Na Jesenicku už stihl napadnout i roztát první sníh. V domech, do kterých Vsetín rodiny vystěhoval, se teď všechno točí kolem dřeva. Nikdo z nových obyvatel tu nechce žít, ale zima se blíží, a tak nezbývá než přijmout situaci a poprat se s ní.

Zdeněk Sedláček se snaží opravit, co se dá
Zdeněk Sedláček se snaží opravit, co se dá | Foto: Ludvík Hradilek

Zdeněk Sedláček řeže dřevo, na hromadě v rohu místnosti už moc topiva nezbývá. "To je všechno, co máme."

V domku u silnice ve Vlčicích žije na patnáct lidí. V koupelně teče jen studená voda, kamna i bojler chybějí. Záchod nefunguje, nezbývá než chodit přes dvůr na suchý. Na opravy nejsou peníze.

"Byli jsme za starostkou, jestli pro nás není nějaká práce, abychom si vydělali aspoň na opravy," říká pan Sedláček. "Žádná práce není."

Já se postarám

Situace jako přes kopírák je i v nedaleké Staré Červené Vodě, kde nyní žijí Kandráčovi.

Mužští členové patnáctihlavé rodiny připravují na dvorku dřevo. "Je to tu hrozné," říká Jan Kandráč. "Ale chci dokázat starostovi, že se o rodinu postarám i v těchto podmínkách."

Žofie Kandračová:
Žofie Kandračová: | Foto: Ludvík Hradilek

Plísně a pukliny v domě zakrývají dečky a koberce na stěnách. Některé nedostatky ale zakrýt nelze. Ani tedy není teplá voda, v koupelně se nedá topit, septik je plný. Obytné jsou jen tři místnosti.

"Voda ze studně není pitná, musíme každý den kupovat balenou, to je hrozně drahé," říká Žofie Kandráčová. Trubky s vodou provizorně natažené na podlaze v předsíni po prvním mrazu zamrznou a v domě už nebude voda žádná.

"Když neměli ohled na nás, měli mít ohled alespoň na naše děti." říká paní Kandráčová na adresu vsetínské radnice.

Na pospas

"Čunek je selektoval, deportoval a nechal na pospas," hodnotí situaci, v níž se rodiny ocitly, starosta Staré Červené Vody Josef Podlaha.

Dům, do kterého Vsetín tyto Romy nastěhoval, je podle něj neobyvatelný. "Nemají žádnou šanci ho opravit, natož se uchytit, najít práci. Zatížili je nejen stavem domu, ale také tím, do jakého kraje je poslali," říká starosta.

Jesenicko, kam vsetínská radnice vystěhovala tři rodiny, je místem s pohnutou historií. Po odsunu Němců sem přicházeli lidé z vnitrozemí, posléze opuštěné pohraničí dosídlovali Rumuni, Slováci, Řekové či Španělé.

Domy jsou tady neudržované, většina lidí je bez práce, mladí z kraje odcházejí. Na okrajích měst vznikají ghetta, kde se Romové už několikrát stali terči násilných útoků.

Jiří Čunek není sám

Vsetín ale není prvním městem, které vyvrhlo své občany právě sem.

Před dvěma lety stejným způsobem vstěhoval dvě romské rodiny i Rychnov nad Kněžnou. Koupil jim domek ve Vidnavě, obci, na jejímž okraji u zchátralé šamotárny žije teď na sto padesát Romů.

"Pokud budou mít takoví starostové zelenou, je to pro náš kraj katastrofa," říká bývalý starosta jesenické obce Vidnava Miloslav Haderka. "Je tu obrovská nezaměstnanost, zatím to zvládáme, ale větší zátěž už neuneseme."

Jesenické řešení

Starostové z Jesenicka říkají, že důvodem k deportaci lidí nemůže být ani to, kdyby neplatili nájemné.

"To se může stát každému. Půjčí si na splátky, přijdou o práci, a pak do toho lehce sklouznou," říká starosta Staré Červené Vody, kde i místní lidé mají zkušenosti s exekutory. "Tady proto Romy, které k nám vystěhovali, neodsuzují."

Do jesenické Vidnavy vystěhovali Romy nejen ze Vsetína, ale i z Rychnova nad Kněžnou
Do jesenické Vidnavy vystěhovali Romy nejen ze Vsetína, ale i z Rychnova nad Kněžnou | Foto: Ludvík Hradilek

Ekonomka obecního úřadu Helena Šáborová vlastní pět nájemních bytů. "Nikdy bych tohle neudělala," říká o vsetínském a rychnovském postupu. "Existují právní možnosti, jak mohou dlužníci ty peníze splácet - strhávat jim to z dávek, ale ne je vystěhovat."

Sama se teď stala sousedkou nových obyvatel. "Představila jsem si, že by někdo udělal něco takového mně," říká.

Recept na neplatiče mají i ve Vidnavě. "Sjednáváme s nimi splátkové kalendáře, když jsou dávky, sociální pracovnice jde do rodin a snaží se ty peníze získat," říká bývalý starosta Vidnavy. "Je to sice po malých částkách, ale neumím si představit, že bych s těmi lidmi naložil jako pan Čunek."

Co na to místní

"Tenhle dům znám, žil tady můj kamarád s pěti dětmi," říká Miroslav Gabarczyk procházející kolem domku nedaleko náměstí ve Vidnavě. "Je v dezolátním stavu, podmáčený, plesnivý, střecha se rozpadá. Proto se odsud odstěhovali."

Právě tento muž pracuje ve firmě, která stavěla za Vsetínem domy z kontejnerů, do nichž starosta Čunek část nežádoucích spoluobčanů přestěhoval. "Tam je měli nechat, a ne je poslat k nám, už jich tady máme dost," říká pan Gabarczyk. "Byla to klidná ulice, teď se bojíme, co bude."

Miroslav Grabarczyk se bojí, že přijde o klid
Miroslav Grabarczyk se bojí, že přijde o klid | Foto: Ludvík Hradilek

Ti, co v dezolátním domě nyní žijí, bydleli ve Vsetíně čtyřicet let. Teď musí do svého bývalého města dojíždět - na úřad práce, k lékaři, na další úřady. Jedna cesta vyjde jednoho na tři sta korun. Také děti, včetně jednoho s postižením, musí platit každý den za autobus do školy.

Podle paní Gáborové mají noví sousedé těžkou situaci. "Předcházela je pověst, že jsou problémoví, koluje tu spousta fám, lidé mají strach, předem je odsoudili," říká. "Oni jsou to přitom slušní lidé, během těch pár dnů už na domě udělali spoustu práce."

Ne všichni místní věří fámám. "Tady je hodně rasistů. Nechápu, že pan Čunek získal přes 70 procent hlasů, podle mého měl dostat tak tři procenta od nácků," říká místní učitel Jan Pospíšil. "Tohle dělal Hitler a komunisti, že nepohodlné lidi deportovali. Teď to máme připustit i my?"

Podle pana Pospíšila noví sousedé život ve městě nijak neovlivní: "Ale může to ublížit jim. Oni potřebují pomoc, sami to tu nezvládnou."

Musíme být opatrní

Obce, do kterých byli vsetínští Romové vystěhováni, však žádnou pomoc nemají v plánu.

"Musím být opatrný. Kdybych jim pomohl, budu tu mít druhý den zástupy občanů, ať jim pomůžu taky," říká starosta Staré Červené Vody Podlaha. "Můžu nabídnout jen informace, tím naše možnosti končí."

Nově zvolený starosta Vlčic se s novými obyvateli ještě nesetkal. "Ani se za nimi nechystám," říká Josef Fojtek. "Nás jako obec nezajímá, zda mají topení, vodu, to je jejich věc. Musí chtít se postarat, ne abychom za nimi chodili, musí se to naučit."

Starosta Vlčic Josef Fojtek před domem nových obyvatel. Dovnitř nepůjde
Starosta Vlčic Josef Fojtek před domem nových obyvatel. Dovnitř nepůjde | Foto: Ludvík Hradilek

Stejně jako jeho kolegové i Fojtek ale jednání Vsetína odsuzuje. "Zřejmě vůbec neřešili, kam je stěhují, nezajímalo je, že tu není vůbec žádná práce," říká starosta, který sám dva roky žil ze sociálních dávek. "Spíš je chtěli dát na okraj, zbavit se jich, aby nebyli vidět."

Ve Vidnavě sice existuje sdružení Roma Vidnava, nemá však dost peněz, aby vystěhované podporovalo. "Dostáváme pouze dotace na provoz dětského centra," říká jeho předseda Karol Gábor. "Ale dali jsme si žádost o tři granty, abychom mohli těmto lidem nakoupit materiál. Víc nabídnout nemůžeme."

Chceme zpátky!

Jediným místem, kde se snaží obec pomoci, jsou Čechy pod Kosířem. Také tady dostali nežádoucí občané Vsetína - Tulejovi -  přidělen dům, který mají splácet.

"Předchozí obyvatelé se odtud odstěhovali, protože v domě nešlo žít," říká starosta Zdeněk Maher. "Co si Tulejovi mají počít. Nemají peníze na jídlo, natož na opravy a ještě musí platit provizi realitní kanceláři, přes kterou Vsetín dům koupil. To je nehoráznost."

Tady teď bydlí Tulejovi, sto kilometrů od svého domova
Tady teď bydlí Tulejovi, sto kilometrů od svého domova | Foto: Ludvík Hradilek

Starosta z vlastní kapsy rodině Tulejových půjčil na jídlo i dětem na cestou autobusem do školy. "Když měli termín první splátky, šel jsem s nimi na poštu, nevěděli ani kde je, jak vyplnit formulář," říká. "Ale je to slušná rodina, chodím za nimi i několikrát denně, nechápu, proč je sem vystěhovali, je mi jich líto."

Rodina se sice už zabydlela, zůstat tu však nechce. "Ve Vsetíně jsem vyrůstal, mám tam rodinu, pohřbené své dvě děti a otce," říká Roman Tulej. "Řádně jsem platil, měl nájemní smlouvu, ale hodilo se jim to do kšeftu, tak nás vystěhovali."

Co udělat, aby se mohl s rodinou vrátit domů, však neví. "Doufám, že nám pomůže místní starosta," říká. "Od Vsetína už nic nechci. Od takových lidí, kteří nám vyhrožovali, že nám seberou děti, už pomoc chtít nemůžu."

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Při zásahu policie v brazilském Riu de Janeiro zahynulo nejméně 25 lidí

Při policejní akci v jednom ze slumů v brazilském Riu de Janeiro zahynulo nejméně 25 lidí. Informovaly o tom světové tiskové agentury. Policie provedla zásah v chudinské čtvrtí proti gangu Comando Vermelho, který patří k nejaktivnějším organizacím zaměřeným na distribuci drog v brazilském městě. Počet mrtvých během policejní operace patří k nejvyšším za poslední roky.

Podle agentury AFP policie zasáhla v chudinské čtvrti Jacarezinho proti skupinám, jež využívají k prodeji drog a dalším kriminálním aktivitám nezletilce. K operaci bezpečnostní síly použily vrtulníky a obrněné vozy, které posloužily k překonání barikád v ulicích. Na videozáběrech ze slumu, kde žije zhruba 40.000 lidí, jsou vidět prchající ozbrojenci a slyšet výbuchy. Agentura EFE uvedla, že operace se zúčastnilo přes 200 policistů.

"Je to nejvyšší počet mrtvých při policejním zásahu v Riu de Janeiro," uvedl šéf policie Ronaldo Oliveira. Dodal, že mezi mrtvými je jeden policista a několik vůdců drogových organizací. Podle policie drogové gangy vytvořily "takřka armádní strukturu" s desítkami ozbrojenců.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Zaorálek navrhuje, aby od 17. května mohla opět hrát divadla a směly se pořádat koncerty, rozhodne vláda

Od pondělí 10. května otevřou muzea, galerie a památky ve zbylých českých krajích, potvrdil ve čtvrtek pozdě večer ministr zdravotnictví Petr Arenberger z ANO. Jeho kolega Lubomír Zaorálek po setkání se zástupci kulturních organizací navrhuje, aby se od 17. května mohlo venkovních akcí účastnit až 700 sedících diváků a těch vnitřních maximálně 400 lidí. To by znamenalo, že v Česku po půl roce opět bude legální pořádat koncerty a divadelní představení pro diváky. "Pokud to v pondělí schválí vláda," zdůrazňuje Zaorálek.

Podle něj by se pak v týdnu od 24. května kapacita mohla zvýšit až na 1000 lidí venku a 500 uvnitř. Sály by ale směly být plné vždy maximálně z poloviny. "Vše samozřejmě za přísných hygienických pravidel s použitím antigenních nebo PCR testů, s ochranou dýchacích cest a podobně," říká ministr.

Jednání se kromě něj a zástupců kulturních organizací zúčastnily náměstkyně ministra zdravotnictví a hlavní hygienička Pavla Svrčinová. "Jednání končí optimisticky. Konkrétně a věcně jsme se dohodli na řešení pro jednotlivé balíčky s výhledem do začátku příští sezony. Vše ještě proberou epidemiologové a předpokládám, že vláda v pondělí rozhodne o spuštění prvních akcí," říká jeden z účastníků schůzky Jan Burian, ředitel Národního divadla v Praze.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

K českým skokanům na lyžích se po 15 letech vrací úspěšný Slovinec Bajc

Po 15 letech se vrací k české reprezentaci skokanů na lyžích slovinský kouč Vasja Bajc, který v roce 2006 dovedl Jakuba Jandu k historickému triumfu ve Světovém poháru. Nahradí Františka Vaculíka, jenž po nepovedené sezoně u týmu skončil.

Devětapadesátiletý Bajc bude mít vedle reprezentace mužů na starosti také rozvoj mládežnických kategorií. "Jsem rád, poctěn a hrdý, že jsem opět získal možnost stát se hlavním trenérem českého skokanského týmu," řekl Bajc v tiskové zprávě lyžařského svazu.

Současná reprezentace v uplynulé zimě propadla. Kvůli problémům s kolenem prakticky neskákala česká jednička Roman Koudelka a po operaci vazů se chystá na návrat. Z ostatních se ve Světovém poháru dostali mezi třicítku jen dva - Viktor Polášek získal čtyři body a Čestmír Kožíšek dva.

"Po nevydařené sezoně jsme se rozhodli angažovat zahraničního trenéra. Po jednáních jsme se dohodli na spolupráci s Vasjou Bajcem, který dokonale zná nejen prostředí skoků na lyžích ve světě, ale i v České republice, kde před lety působil, a český skok na lyžích pod jeho vedením zažil jedny z největších úspěchů v novodobé historii," uvedl Janda, současný šéf skokanského úseku.

U českého týmu pracoval Bajc v letech 2004 až 2006 a Janda se v té době stal nejen králem seriálu SP, ale i vítězem Turné čtyř můstků a získal dvě medaile na mistrovství světa.

Nyní by slovinský kouč rád pozvedl české výsledky. "Které jsou daleko od těch z bohaté minulosti. Tradice skokanského sportu je v Česku velká, takže přijímám pozici hlavního trenéra i s vědomím, že cesta nahoru nebude snadná, což je pro mě velkou výzvou. Věřím, že společně s dalšími trenéry a novými věcmi můžeme přesměrovat křivku výsledků na pozitivní směr," uvedl.

Bajc, který umí česky díky tomu, že ho trénoval slavný Zdeněk Remsa, se jako kouč proslavil především u japonské reprezentace. Působil ve Španělsku, Nizozemsku, Švédsku, doma ve Slovinsku, Turecku, u americké ženské reprezentace a u maďarských skokanů.

Zahraniční trenér se k českým skokanům vrací po třech letech. V letech 2014 až 2018 trénoval národní výběr Rakušan Richard Schallert.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Hertha po výhře nad Freiburgem opustila sestupové pásmo, Darida odehrál 75 minut

Fotbalisté Herthy Berlín získali v boji o záchranu v německé lize důležité tři body za výhru 3:0 nad Freiburgem. K vítězství přispěl i český záložník Vladimír Darida, který odehrál 75 minut. Chvíli před odchodem ze hřiště obdržel žlutou kartu za faul.

O výhře Herthy rozhodli už v prvním poločase Krzysztof Piatek a Peter Pekarík, v závěru zápasu přidal třetí gól Nemanja Radonjič. Berlínský tým bodoval i ve druhém duelu po návratu z karantény, v níž byl kvůli množství případů koronaviru. Bez porážky je už pět zápasů.

Hertha opustila sestupové pásmo a z předposlední příčky poskočila na 14. místo. Navíc má k dobru utkání s posledním Schalke. Freiburgu patří devátá pozice.

Německá fotbalová liga - 30. kolo:

Hertha Berlín - Freiburg 3:0 (13. Piatek, 22. Pekarík, 85. Radonjič).

1. Bayern Mnichov 31 22 5 4 86:40 71
2. Lipsko 31 19 7 5 55:25 64
3. Wolfsburg 31 16 9 6 54:32 57
4. Eintracht Frankfurt 31 15 11 5 62:47 56
5. Dortmund 31 17 4 10 66:42 55
6. Leverkusen 31 14 8 9 51:35 50
7. Mönchengladbach 31 12 10 9 59:46 46
8. Union Berlín 31 11 13 7 47:38 46
9. Freiburg 31 11 8 12 45:46 41
10. Stuttgart 31 10 9 12 52:51 39
11. Hoffenheim 31 9 9 13 45:50 36
12. Mohuč 31 9 8 14 34:50 35
13. Augsburg 31 9 6 16 31:47 33
14. Hertha Berlín 30 7 9 14 38:49 30
15. Brémy 31 7 9 15 34:51 30
16. Bielefeld 31 8 6 17 23:51 30
17. Kolín nad Rýnem 31 7 8 16 32:56 29
18. Schalke 30 2 7 21 18:76 13
Zdroj: ČTK
Další zprávy