Praha - Dokázala se svými lidmi to, nač nyní ministři Jiří Čunek a Džamila Stehlíková spřádají vládní koncepce. Jana Kosová a její občanské sdružení Český západ smazali z mapy ghetto sociálně vylučných lidí, kteří žili v chátrajícím panelovém domě v Dobré Vodě u Toužimi na západě Čech.
Když před sedmi lety sdružení vzniklo, bylo téměř 100 procent dospělých bez práce. Dnes více než polovina lidí pracuje, další si dokončují střední vzdělání, chodí na kurzy českého nebo anglického jazyka.
Jak se ředitelka občanského sdružení dívá na nejnovější plán ministra Čunka, podle něhož se mimo jiné mají lidé ve více než třech stech ghettech v Česku rozdělit na skupiny podle toho, jak hluboko uvízli v sociální beznaději?
Zde jsou některé její postřehy.
Čtěte: Romové z Dobré Vody se chtějí odtrhnout od města
Otázka první: Odstěhovat nejlepší?
Právě rozdělení lidí vzbuzuje u plánu Jiřího Čunka největší diskusi. Ti nejlepší by měli šanci dostat bydlení mezi majoritní společností. Ti nejhorší by se naopak sestěhovali do ubytoven.
"Nechápu, jak někdo může vymyslet, že bychom toto dělali jiným lidem," říká Jana Kosová.
Český západ použil u Toužimi metodu komunitní práce. Snaží se tedy pomáhat celé skupině. "Kdybych ty nejlepší odstěhovala, nemá tu skupinu, která tu zůstane, kdo táhnout nahoru. Není na čem stavět," upozorňuje Kosová.
Otázka druhá: Odlišná péče pro různé skupiny?
Český západ
- občanské sdružení Český západ vzniklo v prosinci 2001
- působí v Dobré Vodě u Toužimi na Karlovarsku
- pracuje v něm 12 lidí, přímo v místě 10
- z 95 obyvatel obce je 78 příslušníků romské komunity
- 100 procentní nezaměstnanost se za díky působení sdružení snížila o polovinu
- v roce 2003 tu vznikla krejčovská a tkalcovská dílna
- v roce 2005 sdružení od města koupilo panelový dům a zahájilo rekonstrukci
- v roce 2007 vznikl Osadní výbor, který Dobrou Vodu reprezentuje u obecního zastupitelstva v Toužimi
Pro svou práci Český západ nikdy nepotřeboval olepit své klienty cedulkami nějaké skupiny. "Kdo pomoc potřebuje a hlavně ji chce, přijde si. A já nepotřebuju vědět, v jaké je skupině," říká ředitelka sdružení.
V Dobré Vodě už nyní žijí romské rodiny, které ani péči jejího sdružení nepotřebují. Zatím zůstávají a motivují ostatní. "Až budou připraveni, možná se odstěhují, ale je to jejich volba," poukazuje Kosová na to, že Čunkova koncepce je direktivní a přichází zvenku.
"Zase nabízí a učí jen pasivitu," míní Jana Kosová. Pocitu, že člověk, který je na dně, má dostávat, se podle ní snadno propadá.
Otázka třetí: Oslabit rodinu?
Koncepce ministerstva přichází také s tím, že by se "lepší" rodiny z ghett nastěhovaly do bytů mezi majoritní společnost. Po jedné či po dvou do jednoho domu, aby došlo "k oslabení příbuzenských vazeb".
Podle Kosové to problém rozhodně neřeší. Naopak. Navenek to podle ní bude vypadat efektně, ale problémy, které lidé měli, se přestěhují s nimi a navíc přibude stres z nového prostředí.
"Všude se snažím protlačit komunitní práci. Nám ale opravdu pomohlo, že jsme využili potenciálu, který v sobě má každá skupina lidí. Rostou s tím, jak společně zažívají úspěch," říká Kosová.
V souvislostech:
Jak chce Čunek dělit Romy? Například podle dluhů
Exodus: Ještě 30krát azyl a Kanada může sáhnout k vízům
Romové čelí diskriminaci v celé EU. Vyřeší to Brusel?
Čunek uveřejnila návrh své koncepce na likvidaci ghett
Otázka čtvrtá: Odkud se bere?
Pouze pod vlivem své zkušenosti od Toužimi upozorňuje Jana Kosová na další diskutabilní místo koncepce.
"Podle mě by každá podobná koncepce měla vycházet z něčeho, co je ověřené v praxi, co funguje," říká.
O žádném projektu, který by se sociálně vyloučenými a chudými lidmi takto pracoval a byl úspěšný, neví.
Koncepce podle Českého západu
Český západ vsadil na to, že změna nemůže být radikální a nejdřív ji musí sami Romové chtít.
"Učíme je samostatnosti, zodpovědnosti, jsou zplnomocnění, umí fungovat ve většinové společnosti. To je podle mě ta integrace, ne nastěhovat Romy mezi majoritu," říká Kosová.
Zda se lidé z Dobré Vody nakonec nastěhují k bílým nebo zůstanou ve vsi, je podle ní jedno.
Takový přístup je navíc docela levný. Roční provoz Českého západu vyjde na 4 miliony.
V České republice je podle posledního průzkumu 300 ghett. Jedna a půl miliardy ročně je rozhodně méně, než plánovaných patnáct miliard jenom za řešení bytové situace.
