ČSSD zrušila v Ostravě většinu místních organizací. Kvůli výsledkům a černým duším

ČTK ČTK
Aktualizováno 20. 9. 2019 18:54
Většina ostravských místních organizací ČSSD přišla o licenci. Rozhodlo o tom předsednictvo strany, řekl novinářům ministr kultury Lubomír Zaorálek. Návrh na zrušení 17 z 26 organizací v Ostravě předložila moravskoslezská ČSSD, zdůvodnila ho špatným výsledkem strany v posledních komunálních volbách a obavou, že mají mezi členy takzvané černé duše. Ostravská ČSSD tvrzení označila za účelová.
O kroku informoval ministr kultury Lubomír Zaorálek.
O kroku informoval ministr kultury Lubomír Zaorálek. | Foto: ČTK - René Volfík

Zaorálek uvedl, že zrušení buněk je podmínkou dalšího úspěchu ve městě a šancí tamní sociální demokracii vybudovat znovu. Podílet by se na tom měl i bývalý ostravský primátor Petr Kajnar, řekl Zaorálek. "Není to o tom, že bychom ty členy vyloučili. Ti, co to myslí se sociální demokracií vážně, se mohou do ostatních organizací přihlásit," uvedl předseda ČSSD Jan Hamáček. Krok se týká zhruba 290 členů. Kajnara považuje za ideálního kandidáta na hejtmana.

Předsedkyně ostravské ČSSD Jana Vajdíková v úterý uvedla, že návrh znamená faktickou likvidaci ČSSD v Ostravě. Černé duše podle ní odstranila přeregistrace před dvěma lety. Podle Zaorálka, který vedl v posledních sněmovních volbách v tomto regionu kandidátku ČSSD, ale přeregistrace nebyla schopná pomoci.

ČSSD má v Ostravě 415 členů. "Co mám odezvu od těch 293 členů, tak většina do žádných jiných organizací jít nechce. Za sebe můžu říct, že určitě nepůjdu do žádné organizace Kunčičky," řekla Vajdíková. Sociální demokracie by tak v Ostravě podle ní přišla o většinu členů a zanikly by i kluby ČSSD v některých zastupitelstvech.

"Po dnešku můžu říct, že to srovnávám s rokem 1938 - o nás, ale bez nás. Nikdo z nás k tomu jednání nebyl přizván, ani já jako předsedkyně ostravského okresu, ani nikdo z předsedů dotčených organizací," řekla Vajdíková.

Uvedla, že dávat termín, že tři měsíce budou mít pozastavené členství a do té doby mohou vstoupit do jiné organizace, nepovažuje za správné. "Sejdeme se a poradíme se, co dál, jestli žádat nějaké opravné kroky, protože s tím nesouhlasíme, nebo jestli už nebudeme žádné kroky zvažovat a necháme to tak být," řekla Vajdíková.

Ostravská organizace ČSSD byla podle Zaorálka v degenerovaném stavu a působili v ní nedůvěryhodní lidé. Pokud chce být ČSSD znovu v kraji úspěšná, musela situaci v Ostravě řešit, řekl. "Jsem rád, že to předsednictvo jednoznačně odhlasovalo a máme šanci to začít budovat znovu," uvedl.

Upozornil, že zhruba 290 členů zrušených organizací není vyloučeno z ČSSD a mohou se přihlásit do jiných organizací. Podle něj by někteří členové stranu měli opustit, naopak by uvítal návrat Kajnara. "Doufám, že bude jeden z těch, co budou udávat směr ČSSD v kraji," řekl s tím, že by Kajnar mohl přivést zpět ztracené voliče.

Ostravská ČSSD se dlouhodobě potýká s vnitřními spory i s problémy ve vztahu s krajským vedením. V listopadu 2016 sociální demokraté odvolali tehdejšího předsedu ostravské ČSSD Lumíra Palyzu. Ústřední kontrolní komise strany ale v lednu 2017 vyhověla stížnosti a konference se musela opakovat. Palyza byl odvolán znovu a předsedkyní se stala Vajdíková. Krajský výbor pak navrhl přeregistraci, kvůli které byla strana dlouho bez vedení a musela volit nové. Vajdíková se potřetí stala předsedkyní v říjnu 2017.

Moravskoslezský kraj i Ostrava byly dlouhá léta baštou ČSSD. V roce 2012 ČSSD v krajských volbách získala 27,4 procenta a měla hejtmana. O čtyři roky později skončila v opozici s výsledkem 16,6 procenta. Ve sněmovních volbách v roce 2013 zvítězila s 26,38 procenta, v roce 2017 výsledek spadl na 8,83 procenta.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

V polovině června proběhne na Slovensku líčení v případu Babišovy evidence u StB

Bratislavský krajský soud vypsal na 14. června líčení v případu žaloby předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše, který se domáhá verdiktu, že v dokumentech někdejší československé tajné policie StB je jako její agent veden neoprávněně. Termín soudního jednání potvrdil mluvčí soudu Pavol Adamčiak.

Mluvčí neuvedl, zda soud v červnu vynese rozhodnutí. V seznamu vypsaných líčení je ale ke zmíněnému případu uvedena poznámka "líčení a rozhodnutí". Přelíčení, které bylo plánováno už na loňský prosinec, krajský soud tehdy zrušil po žádosti Babišova právního zástupce. Odročení se domáhal kvůli podezření na onemocnění covidem-19 a souvisejícím karanténním opatřením.

Slovenské soudy se Babišovou žalobou zabývají od roku 2012. Dva verdikty obecných soudů, jeden ve prospěch a druhý v neprospěch Babiše, slovenský ústavní soud postupně zrušil. Naposledy tak tříčlenný senát ústavního soudu učinil v roce 2019 a případ vrátil bratislavskému krajskému soudu k novému projednání. Svůj krok tehdy ústavní soudci zdůvodnili tím, že slovenské soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.

Jiný senát slovenského ústavního soudu již v roce 2017 v Babišově případu rozhodl, že žalovaným ve zmíněných sporech nemůže být slovenský Ústav paměti národa, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů a který dokumenty po StB spravuje. Byl to průlom v praxi slovenských soudů, které dříve ve věci evidence osob u StB často umožňovaly žalovat právě tamního Ústavu paměti národa. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo by místo toho měl být žalovanou stranou. Také Babiš ve své kauze zažaloval ÚPN a spolupráci s StB opakovaně popřel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy