Volyně - Na pozemcích za školní jídelnou ve Volyni chce vedení školy i radnice postavit tělocvičnu, která škole dodnes chybí. Kdy ale vyroste, je zatím dost nejisté. S pozemky se "nepohne" do té doby, než soud přezkoumá, zda pod město po revoluci přešly oprávněně, a nespadají tak pod majetek, který by měl stát vrátit církvím v restitucích.
"My tvrdíme, že to bylo převedeno v pořádku. Musíme to ale dokládat různými smlouvami, takže procházíme archivy nebo katastr a hledáme důkazy," popisuje starosta Volyně Václav Valhoda. Žalobu, která má určit správného vlastníka, podala volyňská Římskokatolická farnost na konci roku 2015. Na domluvu obec nepřistoupila. Počká, jak rozhodne soud.
Podobná situace se v Česku dodnes týká stovek pozemků, budov nebo třeba soch či obrazů. Dokud se neprozkoumá, komu vlastně mají patřit, nemohou s nimi obce, kraje, stát nebo soukromníci pořádně hnout. Přestože většinu majetku v celkové hodnotě 75 miliard korun už stát církvím v restitucích vrátil, o řadu budov nebo pozemků se stále vedou spory, a pomyslná "restituční tečka" tak stále nepadla.
Další žaloby budou přicházet
Momentálně jich je podle informací Aktuálně.cz neuzavřených kolem 700 - a to jen těch, v nichž vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Úřad navíc očekává, že tomu není konec a budou přicházet žaloby další. "Církevní subjekty podávají žaloby průběžně tak, jak postupně končí lhůty podle zákona o majetkovém vyrovnání. Všechny lhůty, po které mohou církve rozporovat majetek, dosud neuplynuly," upozorňuje mluvčí úřadu Tereza Peprníková.
Postupně se podle ní rozbíhají řízení o majetek, který stát církvím nevydal kvůli různým překážkám, nebo o ten, který dnes patří krajům nebo obcím a církve nevěří, že pod ně přešel oprávněně. "Církevní subjekty někdy žalují pro jistotu na určení vlastnictví větší rozsah majetku a po předložení důkazů, ze kterých vyplývá, že požadavky církve jsou v mnoha případech neoprávněné, církev rozsah svých žalobních návrhů upraví. Církve dále uplatňují nároky i v případech, kdy nejsou právními nástupci původních vlastníků," dodává Peprníková.
Navíc jsou podle ní i případy, kdy církev majetek sice "vysoudila", ale stát jí jej stejně nemohl vydat, protože se ukázalo, že tomu zákon brání.
Biskupové však loni v červenci vyzvali řády a kongregace, aby stáhly žaloby na kraje. "Již před časem jsme vyzvali k sebeomezení se v oblasti žalob, které proběhlo či probíhá," upozorňuje generální sekretář české biskupské konference Stanislav Přibyl. Většina sporů o obecní nebo městský majetek však stále běží.
Nejvíce se soudí rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou, podal kolem šedesátky žalob, většina z nich se týká právě rozporování převodu státního majetku na obce nebo soukromníky. "V případě žalob, které se týkají neoprávněných převodů a přechodů majetku ze státu na jiné subjekty, se řád s výjimkou sporů vedených proti hlavnímu městu Praze již asi v polovině případů s žalovanými dokázal dohodnout - a to i s obcemi - a ukončit tak tyto spory smírnou cestou," upozorňuje Klára Štíchová z právního oddělení Křižovníků.
Římskokatolická církev podle Přibyla počítala od začátku s tím, že některé majetkové vztahy musí rozplést až soud. "Již dopředu se také dalo počítat s tím, že některé subjekty státní správy a samosprávy budou v procesu vydávání historického církevního majetku postupovat velmi opatrně, tedy dvakrát měřit a jednou řezat. Tyto věci je třeba odblokovat a uzavřít ku prospěchu všech," dodává Přibyl a upozorňuje, že ne ve všech případech podaly žalobu řády nebo kongregace, v některých případech vyvolala spor druhá strana, nebo to vyžadoval zákon.
Soudy zatím rozhodly jen v několika málo případech, padl také jeden rozsudek Nejvyššího soudu. Ten loni v červnu odmítl vrátit bývalý kapucínský klášter v Opočně církvi a prohlásil, že jej stát převedl na kraj oprávněně.
