Praha - Čínské tajné služby zvyšují v Česku svou aktivitu a snaží se proniknout do státní správy. Podle zjištění týdeníku Respekt se Číňané snažili minimálně v jednom případě naverbovat do svých služeb českou ministerskou úřednici, která byla v Číně na pracovní návštěvě.
Zároveň se nedávno konal v Míčovně na Pražském hradě tajemný banket nově vzniklého Česko-čínského centra, které má posilovat vazby s Čínou v rámci ministerstva obchodu.
Zdejší kontrarozvědka ve své poslední výroční zprávě uvedla, že čínským špionům se daří pronikat do státních struktur a prosazovat své politické a ekonomické zájmy. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) je na území Česka aktivní především čínská vojenská rozvědka.
Češi ale mohou být kontaktováni i při služebních cestách do Číny, protože takových výjezdů kvůli zájmu nové politické reprezentace o čínské investice přibývá. Stále více lidí je tak potenciálním terčem čínské špionáže i mimo území této země.
Podle zainteresovaného představitele české bezpečnostní komunity minimálně v jednom případě již došlo k aktivnímu pokusu zverbovat jednu z úřednic ministerstva zemědělství.
Čtěte v novém čísle Respektu
- Pravidla jako nebezpečí: Přednosti svobodného světa začíná střední Evropa vnímat jako ohrožení
- Téma: Jak se žije muslimům v Česku
- Tajemný odpolední banket v Míčovně Pražského hradu
- Nemocný, milovaný, i nenáviděný John McCain
- The Economist: Dvě tváře dynamického rozvoje Indie
- Poslední šance - Jarosław Kaczyński
- Rozhovor s volebním lídrem STAN Janem Farským
- Kultura: Vladimir 518 a jeho nová deska
- Válečná zóna Severní Irsko
Jak zjistil týdeník Respekt, měla být před časem oslovena po příletu z pracovní cesty v Číně a měla jí být nabídnuta spolupráce. Číňané chtěli, aby jim vynášela informace z české státní správy. Detaily nejsou známé - ví se jen to, že odmítla a vše nahlásila.
"Takové informace nemám," komentuje případ šéf resortu Marian Jurečka. Stát si ale rizika evidentně uvědomuje, o čemž vypovídá fakt, že rozběhl školení politiků a úředníků, jak pokusy o špionáž rozpoznat a jak se jim bránit.
Na ministerstvu vnitra probíhají semináře, jak by si měli lépe zabezpečit komunikaci, a chystají se i další školení na toto téma. Účast na nich je dobrovolná.
Za zavřenými dveřmi se třetí červencový týden v Míčovně Pražského hradu konalo první zasedání Česko-čínského centra pro spolupráci. Zcela nový subjekt bude ukotven na zdejším ministerstvu průmyslu a obchodu a jeho smyslem má být "koordinovat projekty", které tu hodlají rozjet Číňané v rámci svého plánu na obnovu hedvábné stezky.
Na místě bylo podle informací Respektu na devadesát lidí a na seznamu hostů za Čechy nechyběli hradní kancléř Vratislav Mynář, Zemanův poradce Martin Nejedlý, dále hlavní proponent čínského vlivu v Česku Jaroslav Tvrdík, šéfové organizací CzechTrade a CzechInvest a další.
Nejvyšším zástupcem vlády tu byl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (šéf diplomacie poslal svého náměstka). Ten měl také hlavní projev. Řekl v něm, že se obě strany shodly na zřízení centra a že to organizačně spadá pod čínskou Národní komisi pro reformy a rozvoj. Jejím partnerem je zdejší ministerstvo průmyslu, protože však na české straně chybí obdobné nadresortní těleso jako čínská komise, výkon centra, pokračoval ministr Havlíček, bude delegován na Smíšenou česko-čínskou komoru vzájemné spolupráce.
Šéf resortu průmyslu Havlíček pro Respekt uvedl, že na straně ministerstva budou s čínskými protějšky spolupracovat úředníci z existujícího teritoriálního odboru, nepůjde tedy o instituci ani speciální útvar.
Není ale jasné, proč - když už budou určeni konkrétní úředníci - se ministerstvo rozhodlo delegovat činnost centra na soukromý subjekt. Zejména když jde v osobě Jaroslava Tvrdíka o neprůhlednou společnost CEFC (Tvrdík je ve vedení CEFC Europe), o níž se v odborné literatuře píše, že má vazby na čínskou vojenskou rozvědku.
Jiří Havlíček pro to nenabídl zdůvodnění. V písemné odpovědi Respektu pouze uvedl, že komora bude spolupracovat se státními institucemi CzechTrade a CzechInvest a "v žádném případě nebude tím, kdo by činil rozhodnutí náležející ministerstvu".
Tvrdík sám sebe vnímá jako facilitátora dohodnutých projektů a diví se novinářskému dotazu po důvodech utajení prvního zasedání Česko-čínského centra. "Považuji za úplně absurdní naznačovat, že se jedná o utajené centrum a spolupráce probíhá za zavřenými dveřmi," reaguje Jaroslav Tvrdík.
"V minulosti jsme čínská fóra pořádali jako otevřená, a přesto byla médii označována za politická a propagační. Letos jsme ho pojali jako klasické obchodní," uvedl.
Na adresu svého mandátu vzhledem ke státu pak Tvrdík odkazuje na memorandum uzavřené mezi komorou a ministerstvem průmyslu z února 2014. Tehdy ještě Jan Birke, bývalý prezident komory, a Jan Mládek coby ministr podepsali široce formulovanou dohodu o spolupráci, která komoře nabízí formální roli ve vztahu Česka a Číny.
Delegováním centra na komoru tato role dostala konkrétní obsah. "Není to standardní," hodnotí to bezpečnostní expert, bývalý první náměstek ministra zahraničí a nynější ředitel středoevropské pobočky Aspen Institutu Jiří Schneider.
"Stát by se neměl zříkat své role ve vztazích se zeměmi jako Čína, kde hraje v ekonomice klíčovou roli," pokračuje Schneider. "Zmíněné centrum je součástí vlivové sítě česko-čínských vztahů, která má na české straně podobu paralelní struktury ke státním institucím."
Právě z tohoto důvodu mají Číňané o podobné "centrum" ve státní správě podle sinologa Martina Hály zájem. "Jejich cílem je vytvořit tu tolik vazeb ve státní nebo polostátní struktuře, aby stálo příliš mnoho energie je po případné změně politické reprezentace u nás rozmotat," říká Hála.
