Praha - Česká republika byla velmi blízko tomu, aby už v tomto týdnu zkrachovala na leden plánovaná první přímá volba prezidenta.

Stačil totiž pouhý jeden hlas k tomu, aby Nejvyšší správní soud vůbec nerozhodl o stížnostech kandidátů vyřazených z voleb ministerstvem vnitra. Část soudců včetně předsedy Josefa Baxy chtěla řízení přerušit a obrátit se přímo na Ústavní soud, aby některé paragrafy zákona označil za protiústavní.

"Byli jsme od počátku přesvědčeni o tom, že zákon není v souladu s ústavním pořádkem," řekl Baxa. Pro tento návrh nakonec byli tři soudci. Kromě Baxy ještě Jan Passer a Radan Malík.

Nakonec je ale čtyři další členové senátu přehlasovali nejtěsnějším poměrem hlasů. Proti byl i jeho předseda Vojtěch Šimíček. "Pokud je nějaké zákonné ustanovení hloupé, nedokonalé, ještě to neznamená, že je protiústavní," prohlásil Šimíček.

Zákon je protiústavní, tvrdí soudci

Trojice ale má za to, že zákon v rozporu s ústavou je. A to třeba hned základní ustanovení, že navrhovat kandidáta na prezidenta může každý, kdo dosáhne věku 18 let, podpoří-li jeho návrh nejméně 50 tisíc občanů. A dále, že navrhovat kandidáta může i dvacet poslanců nebo senátorů.

Podle Baxy a jeho dvou kolegů poslanci a senátoři vytvořili systém, kterým nelze vyloučit, nebo alespoň omezit existenci fiktivních podpisů.

Zároveň ale ani není možné jména a podpisy na petici ověřit. To by podle nich šlo, pokud by se lidé podepisovali třeba na obecních úřadech nebo místech, kde je Czech POINT.

"Zákonodárce vytvořil prostředí, v němž se podpora kandidáta peticí určitého počtu oprávněných voličů může snadno zvrhnout v pouhé ověření schopnosti kandidáta nashromáždit předepsaný počet správných osobních údajů," uvádí soudci v rozhodnutí.

Baxa, Malík a Passer ale tvrdí, že v zákoně jsou i další mezery. A to třeba v případě výpočtu chybovosti podpisů na peticích.

Především kolem toho se také točily stížnosti třech kandidátů, kteří v prvním kole neuspěli - Jany Bobošíkové, Tomia Okamury a Vladimíra Dlouhého.

Zatímco ministerstvo vnitra chybovost v obou kontrolních vzorcích sčítalo, odborníci a ve čtvrtek i soudci řekli, že je mělo zprůměrovat. 

Zástupci ministerstva na to reagovali slovy, že rozhodnutí soudu zohlední v novém volebním zákoně, který právě připravují.  

"Nejednoznačně znějící, nejasný, nesrozumitelný, nenaplňující požadavek ústavního zmocnění, místy mlčící a přijímaný ve chvatu," komentovali na závěr Baxa a spol. zákon k přímé volbě prezidenta.

Díky rozhodnutí soudu se však do boje o Hrad vrátila Jana Bobošíková, a je tak devátým oficiálně potvrzeným kandidátem.

Kromě ní může být prezidentem ještě Jan Fischer, Miloš Zeman, Jiří Dienstbier, Karel Schwarzenberg, Přemysl Sobotka, Táňa Fischerová, Zuzana Roithová a Vladimír Franz.

Samková se obrátí na Ústavní soud

Neúspěšní kandidáti nyní mají šanci se obrátit na Ústavní soud. Například advokátka Klára Samková již oznámila, že stížnost podá. Další o tom uvažují.

"Na podání stížnosti mají stěžovatelé podle zákona o Ústavním soudu lhůtu 60 dnů od doručení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu," uvedla mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová. Soud o nich podle ní bude chtít rozhodnout co nejrychleji.

Studenti si už zvolili svého prezidenta, podívejte se na fotky:

Související

Studenti volili prezidenta. Zatím nanečisto

31 fotografií

Také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský už v minulých měsících opakovaně vyjádřil pochybnosti nad vhodností a ústavností zvolené úpravy přímé volby prezidenta.

Přesto nadále platí, že v současné době jsou prezidentské volby řádně vyhlášeny. První kolo voleb se má podle plánu konat 11. a 12. ledna.

Staňte se fanouškem mé stránky na Facebooku a své názory pište zde.