Praha - První přímé prezidentské volby v České republice se změnily v souboj o výklad zákona a smysl matematického výpočtu, který ministerstvo vnitra použilo při vyřazování neplatných podpisů pod petičními archy.

Ministerstvo se rozhodlo vyřadit z voleb tři kandidáty: Janu Bobošíkovou, Vladimíra Dlouhého a Tomia Okamuru. Na základě vzorečku, který použilo, však označilo za neplatný zhruba dvojnásobek podpisů než mělo.

Součet místo průměru

Ministerstvo vnitra zkoumalo ve dvou kolech kontrolní vzorek podpisů u každého kandidáta. Pokud i druhý vzorek vykázal chybovost větší než tři procenta, odečetlo od celkového počtu občanů podepsaných na petici takový počet, který procentuálně odpovídal chybovosti v obou kontrolních vzorcích.

Úředníci ministerstva se však rozhodli zjištěná procenta chybných podpisů z obou kol sčítat, nikoli je zprůměrovat. Pokud by při uplatnění tohoto výpočtu byl u některého kandiáta podíl chybných podpisů více než padesát procent, dostalo by se ministerstvo vnitra ve finále na záporný počet platných podpisů.

Nový výpočet vrací do hry Bobošíkovou

V případě, že by byl uplatněn zprůměrovaný výpočet za obě kola kontroly, dostala by se Jana Bobošíková těsně nad hranici 50 tisíc platných podpisů, měla by o 810 podpisů víc, než požaduje zákon.

Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý by zůstali pod zákonnou hranicí o zhruba tisíc podpisů.

Ministerstvo svůj postoj hájí odkazem na důvodovou zprávu k zákonu.

Podle mluvčího ministerstva Pavla Nováka je výpočet učiněn správně v souladu s tím, jak byl zákon sepsán a jaká byla politická shoda. Podle něj o tom byli informováni volební zmocněnci a upozorňovalo se na to i v důvodové zprávě k zákonu.

Jak rozhodne soud?

Podle ústavního právníka Vladimíra Balaše není výklad v důvodové zprávě závazný, i když funguje jako interpretační pomůcka. "Pro soud je relevantní to, jak je zákon napsán," komentoval dovolávání se důvodové zprávy, se kterou zákon putoval z ministerstva k zákonodárcům.

Vnitro připouští, že konečné slovo v interpretaci bude mít Nejvyšší správní soud. "Je na Nejvyšším správním soudu, ke které interpretaci se přikloní," dodává mluvčí ministerstva Pavel Novák.

Vladimír Dlouhý už v první reakci na oznámení ministerstva vnitra uvedl, že výpočet, který úřad použil, je chybný, a on se proto odvolá k Nejvyššímu správnímu soudu. A to přesto, že i nový propočet ho nechává pod zákonem požadovanou padesátitisícovou hranicí.

Ředitel odboru ministerstva vnitra Václav Henych sice postup svého úřadu hájil s tím, že zákon byl od počátku takto koncipován. Podrobí se ale výkladu Nejvyššího správního soudu.

Ústavní soud až poté

Teprve po verdiktu Nejvyššího správního soudu mohou přijít stížnosti k rukám Ústavního soudu. Jeho předseda Pavel Rychetský už dříve připustil, že posuzování stížnosti některého z prezidentských kandidátů by volbu mohlo oddálit.

"Nejraději bychom byli, kdyby žádné podání nepřišlo a pokud ano, tak, že se je podaří vyřídit v krátkém horizontu tak, aby to konání první přímé prezidentské volby neohrozilo," řekl v pátek optimisticky Rychetský.

Nejrychleji může Ústavní soud odmítnout neoprávněná podání. U "meritorních přezkumů" soud vyžaduje vyjádření jednotlivých stran i Nejvyššího správního soudu. Pokud by Ústavní soud přezkoumával zákon o prezidentských volbách, dával by lhůtu k vyjádření i Senátu a Poslanecké sněmovně.

Jana Bobošíková oznámila, že se dál považuje kandidátku na prezidentku a hodlá se bránit všemi dostupnými právními prostředky, třeba až podáním k Evropskému soudu pro lidská práva.

Nejzdrženlivěji se vyjdářil Tomio Okamura, který chce nejdříve důvodovou zprávu ministerstva vnitra prostudovat a v pondělí oznámí další postup.

Spor o vzorek

V pátek v podvečer pak zástupci sdružení KohoVolit.eu přišlo s další připomínkou, která přepočítávání podpisů zpochybňuje. Podle nic je příliš velký rozdíl mezi podíly neplatných podpisů mezi prvním a druhým vzorkem, což ukazuje na to, že nedocházelo ke kontrole při stejných podmínkách.

"U Jany Bobošíková je šance, že oba vzorky byly vybrány a následně vyhodnoceny úplně stejně, astronomicky malá, jako kdybyste 30krát za sebou hodili mincí a pokaždé padl orel," tvrdí matematik Michal Škop.

"U Tomio Okamury odpovídá šance patnácti totožným hodům mincí a u Vladimíra Dlouhého osmi hodům mincí. U ostatních kandidátů se proces zdá být v pořádku, ač i u Jana Fischera a Zuzany Roithové je to 'na hraně'," dodává.

Právě k Nejvyššímu správnímu soudu se nyní mohou kandidáti, které ministerstvo odmítlo pro volbu prezidenta zaregistrovat, odvolat. Soud bude mít na rozhodnutí 15 dní.