Praha - Vietnamci v Česku by rádi patřili ke státem uznávaným národnostním menšinám. Chtějí mít své zástupce ve vládní radě pro menšiny.
Svaz Vietnamců v ČR a Asociace českých občanů vietnamského původu o to požádaly vládu, řekl ve čtvrtek předseda svazu Hoang Dinh Thang.
Rada vlády pro národnostní menšiny se podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva shodla na tom, že návrh na jmenování nových členů má být připraven. O uznání a zastoupení v radě žádají i Bělorusové.
V ČR je teď 12 oficiálních národnostních menšin.
K vietnamské národnosti se při loňském sčítání lidu přihlásilo 29.660 lidí. Podle statistik ministerstva vnitra letos ke konci září pobývalo v ČR legálně 57 762 Vietnamců. Z nich 39 035 mělo povolení k trvalému pobytu, zbytek k přechodnému.
V letech 2001 až 2010 dostalo české občanství podle statistiků 482 Vietnamců.
Třetí nejpočetnější skupina
Předseda svazu podotkl, že Vietnamci jsou třetí nejpočetnější skupinou cizinců v Česku po Ukrajincích a Slovácích. Podle sčítání je pak vietnamská národnost šestou nejčastější v Česku - po české, moravské, slovenské, ukrajinské a polské. Svaz odhaduje počet Vietnamců v ČR na 100 000.
"Chceme získat rovnoprávné podmínky pro vietnamskou komunitu," uvedl Hoang Dinh Thang.
Od členství v radě a uznaného postavení menšiny si představitelé svazu slibují nejen účast na různých jednáních s úřady, ale třeba i dotace na kulturní akce.
Prohlédněte si vietnamskou tržnici Sapa:
Podle vedení svazu Vietnamci mají pro českou společnost nemalý přínos. Většina z nich je v aktivním věku, pracují a platí odvody a daně, jejich děti studují, uvedli představitelé svazu.
"Podle údajů ministerstva financí v roce 2010 vietnamští podnikatelé odvedli na daních kolem 680 milionů korun," podotkl člen výkonného výboru svazu Tran Viet Hung.
Podle něj se čeští Vietnamci "stali mostem" mezi Českem a Vietnamem a přispěli k rozšíření diplomatických vazeb i vzájemného obchodu.
Nesnaží se, tvrdí rada vlády
Rada vlády se žádostí o uznání a přijetí běloruského a vietnamského člena zabývala už několikrát. Podle zápisů z jednání se proti stavělo ministerstvo vnitra.
"Příslušníci vietnamské národnosti podle ministerstva vnitra nevyhovují zákonným podmínkám, nekonstituují národnostní menšinu," uvádí zápis.
Už dřív vnitro argumentovalo tím, že se Vietnamci nesnaží dost integrovat a do Česka je i Bělorusy přivedly ekonomické zájmy. Podle zákona tvoří národnostní menšinu lidé s českým občanstvím a jinou národností, kteří v Česku žijí, od ostatních se liší etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi a představují početnou minoritu.
Legislativa se zmiňuje i o tom, že se menšina utvořila historicky. Její příslušníci se mohou sdružovat ve svých organizacích i stranách.
Za určitých podmínek mají právo třeba na dvoujazyčné nápisy, informace ve své mateřštině či vzdělávání a vysílání ve své řeči. Od státu mohou získávat dotace na podporu jazyka a kultury.
Rada vlády pro národnostní menšiny o žádosti Vietnamců a Bělorusů o uznání a členství jednala naposledy minulý týden. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková uvedla, že se rada shodla na přípravě návrhu změny statutu a jmenování nových členů.
Materiál pak dostane předseda rady, jímž je ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Měl by rozhodnout o dalším postupu. Změny statutu a jmenování nových členů schvaluje kabinet.
