Žáci nemají šanci si přírodní vědy zamilovat. Znalosti sice mají, ale nebádají a nedělají pokusy

Markéta Hronová Michal Polák Markéta Hronová, Michal Polák
4. 12. 2016 17:10
Badatelský způsob výuky, v němž žáci objevují zákonitosti přírodních věd pomocí pokusů a bádání, se na českých školách téměř nevyskytuje. Žáci tak neumějí používat znalosti, přestože je mají v porovnání s ostatními zeměmi nadprůměrné, ukazují výsledky mezinárodního průzkumu TIMSS, který zkoumal znalosti a dovednosti žáků čtvrtých tříd základních škol. Podle expertů nedostávají příležitost, aby si přírodní vědy a vědeckou práci zamilovali.
Experimentování je v českých školách spíš výjimkou. Je to přitom důležitá součást výuky přírodních věd.
Experimentování je v českých školách spíš výjimkou. Je to přitom důležitá součást výuky přírodních věd. | Foto: Thinkstock

Praha – Čeští žáci nedostávají příležitost, aby si oblíbili přírodní vědy a vědeckou práci. V porovnání s ostatními zeměmi sice mají nadprůměrné znalosti, neumějí je ale používat, vyplývá z výsledků mezinárodního průzkumu TIMSS, který zkoumal znalosti a dovednosti žáků čtvrtých tříd základních škol. 

Ti čeští se v testech z přírodovědy od posledního výzkumu v roce 2011 mírně zhoršili, přesto se umístili na sedmnáctém místě z 57 zúčastněných zemí, a jejich výsledky jsou tedy nadprůměrné.

Hlubší pohled na analýzu výsledků ukazuje, že čeští čtvrťáci dopadli lépe v otázkách, které zkoumaly prokazování znalostí. Úlohy, jež testovaly, jak děti umí získané znalosti používat a uvažovat o nich, moc dobře nedopadly. 

Podle Jany Strakové z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy je za tím systém, jakým se přírodovědné předměty v českých školách učí. Na velký rozdíl mezi tím, jaké mají čeští žáci znalosti a jak jsou schopni pracovat a uvažovat, ukazují mezinárodní výzkumy už řadu let.

"V přírodních vědách těžíme z dobrých faktických znalostí," uvádí Straková. Žáci ale neumí bádat. Mají například problém s tím, navrhnout hypotézu a ověřit ji. Ve školách málo experimentují.

"Mají málo příležitostí přesvědčit se o tom, jak vědecká práce vypadá, a my se pak divíme, že se nechtějí věnovat přírodovědným a technickým oborům. Přitom jim škola vůbec nedává příležitost, aby si je zamilovali," upozorňuje Straková.

Podle učitelky Renaty Tomáškové z pražského gymnázia Na Zatlance je největším limitem ve výuce přírodních věd nedostatek času. "V hodinách zadáváme úkoly, při kterých musí studenti znalosti použít, řešíme problém a snažíme se poukazovat na propojení s praktickým životem. Ale každá trochu zajímavá metoda zabere mnohem víc času než klasický výklad," popisuje Tomášková.

Žáci umí pipetovat, sami ale nic neobjeví

Na prvních stupních je situace o trochu lepší, někteří učitelé se snaží udělat dětem hodiny zábavné, na druhém stupni je to ale spíše výjimka. Pokud se ve třídách dělají pokusy, tak zpravidla "podle návodu", žáci pouze následují daný postup. Učí se přesnému měření, vážení či pipetování, ale nikdy si nevyzkouší nějaký pokus, o kterém dopředu nevědí, jak dopadne.

Ukazuje to také vysoké procento neřešených úloh, které čeští žáci mají. Nejsou připraveni se pouštět do řešení úloh, u kterých na první pohled nevidí správné řešení.

"Je v pořádku, že se žáci učí přesné práci, ale také by se měli učit objevovat," míní Straková. To je podle ní poselství, které by si čeští učitelé měli z mezinárodních výzkumů vzít. Stejné doporučení uvádí i analýza výsledků.

Badatelská činnost žáků a propojování učiva s každodenním životem jsou podle závěrů analýzy v přírodních vědách důležitou a podstatnou součástí výuky. "Ke zlepšení výsledků českých žáků by výrazně přispělo zařazování vedle znalostně zaměřených přednášek také kurzů zaměřených na didaktiku praktických činností a experimentů v přírodovědě do nabídek dalšího vzdělávání učitelů a jejich posílení v přípravě budoucích učitelů na vysokých školách," radí zpracovatelé výsledků testování TIMSS.

Pozoruhodné také je, že Česká republika má téměř nejnižší počet hodin přírodovědy ze všech testovaných zemí, hůře je na tom jen Irsko a Severní Irsko. Některé organizace zabývající se vzděláváním přitom často upozorňují na to, že se ve škole věnujeme přírodním vědám příliš na úkor těch humanitních. 

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy