Praha - Vlci se sice do české přírody pozvolna vracejí, přesto jim hrozí reálné nebezpečí. Kromě hustého osídlení a nelegálního odstřelu mohou jejich geneticky čistou populaci poškozovat volně pobíhající psi.
Zjistili to vědci z České zemědělské univerzity (ČZU). Zkoumali stovky vzorků nalezeného trusu a jednoho "hybrida" už potvrdili na Rumbursku. Skutečných vlčích smeček se na území Česka vyskytuje až pět.
"Hybridizace se nejčastěji děje v době, kdy volně žijící druh má malou populační hustotu. Je jich málo a jedinec k sobě nenajde vhodného partnera. Když je samice vlka v říji, psa přijme. Hybridizace s domácími zvířaty neohrožuje pouze vlky, ale také například kočky divoké," řekla deníku Aktuálně.cz Barbora Černá Bolfíková z Fakulty tropického zemědělství ČZU.
Upozornila však na to, že k tomuto páření dochází na území Česka vzácně, protože volně pobíhající psy zde regulují myslivci, na rozdíl například od Itálie.
Překvapivým zjištěním pro vědce je, že samci vlků méně často "nakrývají" feny psů, naopak psi častěji nakrývají vlčice. "Nicméně je potřeba zohlednit fakt, že častěji vzorky pocházejí z volné přírody, a proto štěňata, která se případně narodí feně psa a samci vlka, nemusíme zaznamenat," poznamenala vědkyně.
"Právě v Rumburku se zjistilo, že samice vlka měla tři mláďata se samcem psa. Ta se narodila loni. Byla tmavá, černá a nebyla plachá. Narození vlčat byl celkem medializovaný případ. U dvou ze tří jedinců došlo k odstřelu, protože bylo jednoduché si je splést se psem," sdělila.
Mezi psem a vlkem
"K nám se dostal vzorek tohoto jedince a zjistili jsme, že se jedná doopravdy o křížence mezi psem a vlkem. Vidět to je velice vzácné," řekla vědkyně. Na Rumbursku tak možná jeden "hybrid" zůstal. "Přestože jsou v oblasti fotopasti od ekologického Hnutí Duha, nemáme o něm od letošního dubna žádné zprávy," dodala.
Část výzkumu o vlku obecném publikoval kolektiv autorů v čele s Pavlem Hulvou v aktuálním čísle časopisu Diversity and Distributions, zaměřeném na biogeografii a ekologii. Zaměřoval se na současnou populační strukturu vlka obecného v centru Evropy.
Výsledky ukazují, že zde dochází ke kontaktu několika populací, a poprvé pomocí genetických metod dokazují přítomnost vlka i na území České republiky.
Přesný počet jedinců v ČR není znám a každý rok se mění, důležitější je ale podle experta Hnutí Duha na velké šelmy Miroslava Kutala počet smeček. Čtyři smečky evidují ekologové na Broumovsku, v Ralsku, na Šumavě a Šluknovsku, pátá je zřejmě v Krušných horách. "Vlčí hlídky" proto čekají, až napadne sníh, uvedl Kutal.
U karpatské populace, jedné z největších v Evropě, která se vyskytuje v Beskydech, na Slovensku, Ukrajině a v Rumunsku, k hybridizacím podle vědců zatím nedochází. Více ohrožena je naopak středoevropská nížinná populace vlků v polských a německých nížinách, která v poslední dekádě žije i na Kokořínsku. "Pro vlky je horší, když jich je málo a krajina je fragmentovaná," upozornila Černá Bolfíková.
Češi jsou součástí středoevropského konsorcia pro vlčí genetiku, se zahraničními kolegy sdílí vzorky a díky tomu dokážou zjišťovat pohyb zvířat. Z trusu poznají ale i složení stravy, virové infekce, parazitární infekce i náchylnost populace k různým dalším nemocem. Ke genetickému dělení psa a vlka došlo před 15 až 30 tisíci lety, ke křížení díky vzájemnému setkávání docházelo vždy.
