Praha - České ženy se sice dožívají průměrně vyššího věku než jejich mužské protějšky, není to ale "zadarmo". Většina těchto let navíc je spojena s omezujícími zdravotními problémy, které ženám znemožňují věnovat se běžným činnostem.
Muži se tak sice dožívají kratšího věku, ale oproti ženám žijí větší část života bez vážnějších zdravotních potíží.
Vyplývá to z dat Eurostatu, jehož tazatelé v jednotlivých zemích Evropské unie (a několika dalších) zjišťovali, jak dlouho lidé v té či oné zemi žijí bez omezení způsobených zdravotními problémy.
Na co se tazatelé ptali
Otázka: Do jaké míry jste se za posledních šest měsíců cítili omezení zdravotními problémy v činnostech, které lidé obvykle dělají? Řekli byste, že jste:
a/ byli vážně omezeni
b/ byli omezeni, ale ne nijak vážně
c/ nebyli nijak omezeni
Ti, kteří odpověděli, že "nebyli nijak omezeni", poté byli zařazeni do "zdravé" skupiny. Další počty poté probíhaly v závislosti na pohlaví a věku.
Od roku 2004 je HLY jedním ze strukturálních ukazatelů sloužící pro hodnocení strategických cílů Evropské unie daných Lisabonskou strategií.
Hlavním výsledkem jejich práce se tak stal ukazatel nazývaný "The Healthy Life Years (HLY)", tedy "délka života ve zdraví". Tento ukazatel se také někdy označuje jako očekávaná doba života bez omezení či handicapu.
Výsledky lze dobře ilustrovat právě třeba na příkladu Česka, které tento evropský trend do velké míry kopíruje.
Zatímco naděje dožití, jak je statistiky šance na vysoký věk označována, činila v roce 2011 81,1 roku v případě žen a 74,8 roku v případě mužů, výsledný rozdíl mezi oběma pohlavími se vyšplhal k 6,3 roku, v případě počtu let zdravého života činil rozdíl mezi muži a ženami jen 1,4 roku (63,6 u žen a 62,2 roku u mužů).
Jednoduchým počtem tak lze dojít k výsledku, který vychází příznivěji pro muže - bez omezujících zdravotních omezení stráví průměrně 83,1 % svého života, zatímco ženy "jen" 78,5 %.
Růst ukazatele HLY je jedním z cílů evropské zdravotní politiky - jeho změny mají totiž dopady nejen na jednotlivce, ale projevují se též i v ekonomikách jednotlivých zemí. Zvýšení počtu zdravých let totiž kromě zlepšení životních podmínek jednotlivých lidí představuje také nižší výdaje na veřejné zdravotnictví.
V Česku toto číslo mezi lety 2005 a 2011 vzrostlo u žen o 3,6 roku a u mužů o 4,2 roku. Navzdory tomu, že konkrétní hodnoty tohoto ukazatele v průběhu sedmi sledovaných let kolísaly, je tento trend v tuzemsku mírně stoupající.
Šárka Daňková z Ústavu zdravotnických studií však upozorňuje na to, že tato data jsou srovnatelná až od roku 2008. Důvodem je skutečnost, že mezi roky 2005 a 2007 docházelo ke změnám dotazníku.
Podívejte se: Století mezi námi. Jak vypadají a jak žijí?
Rovnost pohlaví před statistikou?
Diskuse ohledně předpokládané délky života však odhaluje také další z "šedivých" zákoutí statistiky a ukazuje vliv použité metodiky (způsobu vypracování) na konečný výsledek.
A že tímto výsledkem mohou být dva odlišné trendy, ukazuje také pohled na tabulky Eurostatu, Českého statistického úřadu či demografů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Zatímco podle Eurostatu se rozdíl předpokládané délky života (tedy naděje dožití při narození) mezi oběma pohlavími nijak výrazně nemění, z pohledu na výsledky Českého statistického úřadu i pražských přírodovědců vyplývá, že je zřejmě jen otázkou času, než se obě pohlaví budou dožívat prakticky stejného věku.
"Důvody těchto rozdílů jsou v odlišné metodice, kterou obě instituce používají k výpočtu úmrtnostních tabulek, jejichž výstupem jak pak mimo jiné naděje dožití při narození. ČSÚ zveřejňuje úmrtnostní tabulky do věku 105 let, Eurostat uvádí poslední věkovou skupinu 85 let. Kromě toho se ve vyšších věkových skupinách používá ještě určitého modelového vyrovnání a to je také rozdílné," vysvětluje Eva Kačerová z Českého statistického úřadu.
Pomalu, ale jistě. Naděje na dožití mužů se přibližuje ženám
Podle ČSÚ se nerovnoměrný vývoj naděje dožití mezi pohlavími mezi lety 2001 a 2011 projevil snížením rozdílu u mužů a u žen z 6,3 roku na 6,0 roku. Tento trend potom potvrzují také výsledky demografů z Karlovy univerzity, kteří podle doktora Borise Burcina používají metodiku odlišnou od té, kterou využívá ČSÚ.
Podle Kačerové jsou současné rozdíly střední délky života při narození mezi muži a ženami způsobeny rozdílnou úmrtností mužů a žen zejména ve věku 60 až 69 let. Poté se tento rozdíl snižuje a po 75. roce věku je již menší než dva roky.
"Rozdílná délka života mužů a žen je dána nejen biologicky, ale i sociálně, resp. životním stylem, který lze u mužů označit za riskantnější," dodává ještě Kačerová.
Z údajů z let 1920 až 2011, které má ČSÚ k dispozici, vyplývá, že rozdíly mezi oběma pohlavími byly nejmenší ve dvacátých letech (nejnižší hodnoty 2,6 roku dosáhl tento rozdíl právě na jejich začátku - v roce 1920). Naopak největší, osmiletý rozdíl, byl podle očekávání zaznamenán na konci druhé světové války v roce 1945.
