Martin Šmíd | Foto: Adéla Leinweberová

Vědecký pracovník Martin Šmíd, Ústav teorie informace a automatizace Akademie věd, člen Národního institutu pro zvládání pandemie

Protiepidemická opatření se dělají ze dvou důvodů: prvním je ochránit co nejvíc obyvatel před nákazou, druhým je zabránit, aby vlna nákaz ochromila společnost. U toho prvního si dokážu představit, že by byl svěřen svobodné volbě jednotlivců (pravidelně se bude očkovat, testovat či izolovat ten, kdo chce, kdo nechce, ten ne). Z druhého důvodu je však na uvolnění ještě brzo: v populaci existuje imunita daná očkováním či proděláním nemoci, omikron ji však částečně obchází.

Tato imunizace sice částečně brání infekcím a asi znatelně těžkému průběhu, problém je, že nevíme, zda je dost velká na to, abychom další vlnu ustáli. Nemocnice se opět mohou začít plnit a pak budeme muset opět "zplošťovat" křivku - pokud nechceme lockdowny, musíme to dělat testováním, trasováním a masivním očkováním. 

Myslím, že tato možnost bude na stole nejdříve po kulminaci omikronové vlny, kdy lze předpokládat, že značně naroste postvakcinační imunita. A pak můžeme jen doufat, že se neobjeví nějaká další varianta, která vše opět rozjede nanovo.