Ze všech zástupců středoevropských zemí může být v těchto dnech nejspokojenější rakouský kancléř Sebastian Kurz. "Plošná uzávěra zafungovala," raduje se Kurz s tím, že je možné začít "opatrně" uvolňovat opatření proti šíření koronaviru. Bezmála devítimilionové Rakousko ohlásilo v pondělí 1124 nových případů nákazy.
Vídeň se přitom v posledních dvou měsících potýkala s podobným problémem jako Česko, když se rozhodla v prosinci otevřít všechny obchody pro předvánoční nákupy. Počet nakažených okamžitě prudce vzrostl a tamní vláda vyhlásila v pořadí už třetí lockdown od 26. prosince - stejně jako česká vláda. Počet případů ale od té doby znovu klesl a od příštího týdne tak chce kancléř začít otevírat obchody, kadeřnictví či muzea. Kdo si bude chtít jít například upravit vlasy, bude moct, ale jen pokud předloží negativní test na koronavirus z posledních dvou dnů. Restaurace a bary by se pak měly otevřít nejdříve v březnu.
Česko musí na zmírnění dál čekat. Například ve srovnání s dalšími 26 evropskými zeměmi je třetí nejhorší - za Portugalskem a Španělskem. Zatímco v nejlepším Finsku zemřelo za posledních čtrnáct dní na covid deset lidí, v Česku jich bylo více než dvě stě. "Situace stále není dobrá. Čísla sice klesla, ale není to tak, jak jsme si představovali, neklesají podle plánu," přiznal nedávno premiér Andrej Babiš (ANO).
Žádní další sousedé Česka takto rozsáhlé uvolnění jako Rakousko nepřipravují, naopak se soustředí na to, jak nepříznivé statistiky zlepšit. Na Slovensku, v Německu i Polsku jsou totiž počty nakažených, hospitalizovaných i zemřelých vysoké a dosahují rekordních čísel.
Například v Polsku umíralo dříve v průměru 30 tisíc lidí měsíčně na různé nemoci, loni v listopadu to bylo přes 60 tisíc lidí. Tehdy šíření koronaviru u severních sousedů dosahovalo vrcholu. V prosinci se situace začala zlepšovat, ale v lednu se opět zhoršila a vláda 28. ledna rozhodla, že přísná opatření včetně omezení pohybu budou pokračovat. Zároveň ale ministr zdravotnictví Adam Niedzielski oznámil, že od 1. února mohou Poláci otevřít obchody v nákupních centrech nebo obnovit provoz kulturních zařízení.
Původně se chystali pomalu otvírat také Slováci. Jejich ministr zdravotnictví Marek Krajčí na konci třetího lednového týdne, kdy počet nakažených klesal, avizoval, že země patrně bude moci postupně přistoupit k uvolnění restrikcí. Jenže následně se čísla začala opět zvedat a Krajčí už oznámil, že současný lockdown nezabírá. Na Slovensku přitom platí přísná opatření, země má za sebou celostátní testování antigenními testy, a ten, kdo nemá negativní osvědčení, může ven jen za přesně daných podmínek.
Opatření v Německu zabírají
Němci si po dlouhých týdnech na konci ledna alespoň částečně oddechli. Omezení, která v zemi platí už od listopadu, a která zavádí jak spolková vláda, tak jednotlivé spolkové země, zřejmě zabírají. Za toto pondělí přibylo ve více než 80milionovém Německu 6114 nově nakažených, v Česku 7117. Přesto vládní politici jednoznačně prohlásili už v druhé půlce ledna, že lockdown bude v Německu trvat nejméně do konce února.
V prostředcích veřejné dopravy a v obchodech musí lidé v Německu nosit zdravotnickou ústenku nebo respirátor třídy FFP2. Starší a rizikoví pacienti získají tyto účinnější ochranné prostředky v lékárnách bezplatně. Podobně k rouškám přistupuje i sousední Rakousko, kde vláda nařídila prodávat respirátory za výrobní cenu. Zranitelní občané je rovněž dostanou zdarma, vláda za tento druh pomoci zaplatí 24 milionů eur (asi 622 milionů korun).
"Ve většině spolkových zemí čísla klesají a to jsou úspěchy opatření," prohlásil na páteční tiskové konferenci jeden z předních německých epidemiologů, který radí spolkové vládě, Lothar Wieler z Institutu Roberta Kocha. Záhy ale varoval před příliš rychlým rozvolňováním. Podporu mu vyjádřil také ministr zdravotnictví, křesťanskodemokratický politik Jens Spahn.
"I když počet nakažených klesá, musí platit omezení," je přesvědčený. Situaci přirovnal k tomu, když člověk bere antibiotika: když je vysadí příliš brzy, může to vést ještě k větším škodám. Němečtí experti zejména varují před novými mutacemi koronaviru, které se šíří v Evropě. Strategie, kterou přední němečtí epidemiologové radí vládě, je proto jednoznačná: snížit počet nově nakažených pokud možno na nulu.
Po dlouhých diskusích se proto vláda v Berlíně odhodlala například ke striktnějšímu postupu i v případě práce z domova. Tu nyní musí zaměstnancům umožnit všechny firmy, kde je to prakticky uskutečnitelné. Setkávat by se neměli lidé ani ve volném čase, s výjimkou osob žijících v jedné domácnosti by se lidé měli potkat maximálně s jediným dalším člověkem. Zavřené jsou nejméně do půlky února také školy, postupně se do nich někde vracejí jen žáci závěrečných ročníků.
V Rakousku volí jinou taktiku: po 8. únoru by se měli do lavic vracet žáci prvních stupňů základních škol, starší budou chodit na "směny". Povinné bude testování žáků dvakrát týdně. Dál v Rakousku platí zákaz vycházení po osmé hodině večer, podobně jako v některých německých spolkových zemích. Například v Sasku u českých hranic by ale měli lidé vycházet jenom kvůli práci, nákupu nebo návštěvě u lékaře i přes den.
Zavřené jsou v Německu obchody s výjimkou potravin, drogerií, optik, čerpacích stanic a dalších, podobně jako v Česku. Rakušané s částečným koncem lockdownu také zvýší pokuty za porušení nadále platných restrikcí, obě země pak zpřísňují režim pro vstup do země, a to i pro takzvané pendlery, kteří hranici kvůli práci přejíždí i denně.
Z chválené země se stala ta nejhorší
Portugalsko bylo v počátcích pandemie považováno za zemi, která situaci dobře zvládá. Jenže v lednu se situace otočila - výrazně stoupají počty nakažených i úmrtí na covid a země má v současnosti nejvyšší tempo růstu počtu nových případů koronaviru na počet obyvatel na světě.
V zemi, která má přibližně stejný počet obyvatel jako Česko, se od začátku pandemie nakazilo přes 700 tisíc lidí, z nichž však 43 procent připadá na poslední měsíc. Zároveň zemřelo více než 12 tisíc lidí nakažených touto nemocí a podle agentury Reuters za leden podlehlo komplikacím spojeným s koronavirem 5576 pacientů, což představuje 45 procent všech úmrtí od začátku pandemie v zemi.
Rychle se šířící nákaza může být podle tamního premiéra Antónia Costy způsobena tím, že se zemí šíří britská mutace koronaviru. Deník Portugal Resident uvedl, že britská varianta v zemi může převládnout do tří týdnů.
Stejně jako v Česku ale podle premiéry Costy doplatili Portugalci na rozvolněná opatření během Vánoc, kdy se mohly navštěvovat rodiny či známí během svátků. Costa tak hovoří o současné situaci jako o vůbec nejhorší fázi pandemie. "A je jisté, že tuto nejhorší fázi budeme zažívat ještě několik týdnů," uvedl Costa pro stanici TVI.
Kvůli špatné epidemiologické situaci platí v zemi od poloviny ledna nouzový stav a skončit by měl nejdříve o měsíc později. Země také na dva týdny uzavřela hranice se Španělskem. Stejně jako v Česku, tak i v Portugalsku jsou uzavřeny všechny služby, které nejsou pokládány za nezbytné, včetně třeba restaurací. Zavřeny jsou také všechny školy. Tam, kde je to možné, je nařízena práce z domova.
Nemocnice v zemi jsou přeplněné, v sobotu zbývalo pro pacienty s covidem pouze sedm volných lůžek s intenzivní péčí. Portugalská vláda proto požádala minulý týden ostatní státy o pomoc. Již na to reagovali Němci, kteří přislíbili personální i materiální pomoc. Rakušané zase přijmou některé portugalské pacienty s covidem.
České ministerstvo zahraničí aktuálně nedoporučuje do Portugalska cestovat, pokud to není nezbytné. Po cestujících z Česka po příletu do země vyžadují negativní test na koronavirus, nanejvýš 72 hodin starý. Kromě toho je však vyžadována i karanténa.
Velkou Británii zmohla nová mutace
Od začátku epidemie se ve Velké Británii prokazatelně nakazilo covidem 3,8 milionu lidí, zemřelo jich 106 tisíc. Očkovat se tam může už třemi různými vakcínami a první dávku zatím dostalo devět z celkových zhruba 66 milionů obyvatel. Zhruba půl milionu jich dostalo už i druhou dávku.
Situací v zemi výrazně zahýbalo šíření nové, nakažlivější mutace. Ta byla objevena na jihu Velké Británie už v září. O tom, že se významně šíří zemí, informoval následně britský premiér Boris Johnson v polovině prosince. Tou dobou již bylo mutací v Londýně nakaženo kolem dvou třetin všech nemocných. Podle vládních odborníků je tato varianta viru už téměř v celé zemi dominantní.
Zprávy o nové mutaci šířící se z Británie před Vánoci znepokojily také mnohé evropské státy. Mnoho zemí přerušilo dopravní spojení s Británií. V důsledku toho nastal kolaps na hranicích, uvízly u nich i stovky českých kamionů. Od té doby se mutace rozšířila i do mnoha dalších zemí včetně Česka.
Britové na novou mutaci zareagovali zpřísněním opatření. Začátkem ledna vyhlásila Anglie několikatýdenní tvrdý lockdown. Ten platí také ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku, kde rozhodují o vlastních opatřeních sami.
V Anglii musí lidé zůstávat doma, pokud nemají vážný důvod vyjít z domu. Mezi ně patří například nákup potravin či léků, cesta do práce, pokud nelze pracovat z domova, cesta za lékařem či cvičení jednou denně v okolí domova. Nedávná vyjížďka na kole premiéra Borise Johnsona jedenáct kilometrů od sídla v Downing Street, kde s rodinou pobývá, rozproudila debatu o tom, co vlastně znamená cvičit v okolí svého bydliště.
Podle BBC ve vládních pravidlech stojí, že "lokálně" znamená "zůstat ve vesnici, městě nebo části velkého města", kde lidé žijí. Cestování do ciziny či po Británii je možné pouze z nezbytných důvodů. Zároveň se mezi sebou nesmí stýkat lidé, kteří spolu nežijí. Výjimku tvoří "pomocné bubliny" - ty mohou tvořit dvě oddělené domácnosti a jsou určené například lidem, kteří žijí sami nebo mají malé dítě. Lidé ze stejné bubliny mohou nocovat v jednom domě nebo chodit ven bez rozestupů.
Zavřené jsou také školy či restaurace, povolené je prodávat jídlo s sebou z okénka. Zpřísnilo se také vymáhání dodržování některých opatření. Lidem, kteří se zúčastní domácí party, na které je více než 15 lidí, hrozí pokuta 800 liber a organizátorům dokonce 10 tisíc liber. V plánu je, že pokud se zlepší epidemiologická situace, některá opatření by se za pár týdnů mohla začít uvolňovat - například by se začátkem března mohly otevřít školy.
Zda se to podaří, zatím není jasné. Tři týdny po zavedení lockdownu, tedy 25. ledna, CNN napsala, že přes tvrdá opatření počet nových případů neklesá tak rychle, jak odborníci doufali. "Počet úmrtí pořád roste a odborníci i vláda začínají varovat veřejnost, že země s touto situací bude bojovat ještě dlouho," uvedla CNN.
Aktuálně je cesta do Británie možná jen z určitých nezbytných důvodů - třeba kvůli práci, vzdělání či péči o blízké. Po příjezdu je nutné mít negativní test na koronavirus.
