Praha – Počet uprchlíků, které Česká republika v následujících dvou letech dobrovolně přijme, se nebude příliš lišit od odmítnutého návrhu kvót, s nímž přišla Evropské komise. "Musí ale zohlednit naše kapacity a schopnost nově příchozí integrovat,“ potvrdil deníku Aktuálně.cz státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza na semináři věnovaném právě otázce migrace.
Původní návrh kvót počítal s tím, že by Česko přijalo přes 1300 uprchlíků z Itálie a Řecka. Dalších více než 500 by přišlo ze zemí mimo EU v rámci takzvané dobrovolné kvóty.
Přesné číslo bude jasné za necelé dva týdny, kdy by vláda měla dostat na stůl hotový materiál z ministerstva vnitra, zaznělo v úterý v Poslanecké sněmovně na semináři věnovaném právě migraci.
Souběžně s tím by ovšem Česko mělo získat i novou migrační strategii, která by reagovala na aktuální vývoj. "Tento výhledový plán počítá s dlouhodobějším směřováním v oblasti migrace a ochrany hranic, ale také s určitou intervenční politikou,“ nastínil ředitel odboru azylové a migrační politiky Tomáš Haišman. Mělo by jít především o finanční pomoc a sdílení know-how.
Tu přitom Česko nabízí zemím, které nyní trápí běženci z Blízkého východu a subsaharské Afriky nejvíc - především Itálii -, už řadu let. Zatím ale bez většího úspěchu. "Naše předcházející kontakty vyzněly vniveč, žádná materiální pomoc nebyla přijata," podotkl Haišman, jeho slova potvrdil i Prouza.
Musí se zlepšit návratová politika, uprchlíků bude přibývat
Klíčová pro zvládnutí krize přitom bude schopnost Evropské unie ochránit vnější hranice a zároveň vracet ty uprchlíky, kteří nemají právo na získání azylu v osmadvacítce. Počty uprchlíků se totiž budou stále zvyšovat. Přestože zatím není situace příliš vážná, už i Česko zaregistrovalo zvýšení počtu žádostí o azyl. "Oproti roku 2014 je to zhruba o 73 procent, průběžně se připravujeme na další zvyšování,“ konstatoval první náměstek ministra vnitra Jiří Nováček.
"Očekáváme, že Komise velmi rychle zapracuje na zřizování přijímacích center ve státech první linie. Pokud nebude fungovat lepší návratová politika, lepší boj proti pašerákům, pokud nebudeme lépe chránit hranici, tak v tu chvíli zvyšujeme atraktivitu Evropy,“ řekl k tomu Prouza.
Za přijetí uprchlíků na semináři horoval ředitel pro migraci a ochranu generálního ředitelství Evropské komise Laurent Muschel, podle něhož je zřejmé, že Česko integraci imigrantů zvládá. Důkazem podle něj bylo přijetí zhruba 25 tisíc uprchlíků z bývalé Jugoslávie na začátku 90. let. Podle něj by měla EU odmítnout ekonomické migranty. "Evropská komise bude pomáhat i finančně státům s navracením," ujistil.
Uprchlíky v Česku udrží dobré programy. Nesmysl, říká úředník
Česko loni přijalo 1156 žádostí o azyl, podle Muschela by to mohlo být daleko více. V porovnání se Švédskem totiž žádostí bylo 80krát méně, násobně více žádostí zpracovalo i Bulharsko. "V letech 1968 a 1969 z Československa odešlo na 70 tisíc lidí. Je proto načase, abyste i vy projevili solidaritu," neodpustil si drobné rýpnutí Muschel.
Podle něj není potřeba mít přílišnou obavu z toho, že by migranti v Česku nechtěli zůstávat a snažili se dostat dále, zejména do Německa a Švédska. "Jak toto řešit? Dobrými integračními programy. Není to kvůli tomu, že by v Německu bylo lepší pivo nebo švédské masové kuličky byly lepší než český guláš," použil drobnou metaforu.
"Pokud se bavíme o přitažlivosti Německa a Švédska, tak problém není v přitažlivosti těch zemí, ale přitažlivosti jejich sociálních systémů," odmítl jeho poznámku Haišman. "Pokud dávky v Německu, byť pro lidi přicházející na tak krátké období, jsou na úrovni českého průměrného platu, pak my s jejich směřováním do těchto zemí nemůžeme nic dělat," dodal.
