Praha - Zlaté časy solárního podnikání rokem 2011 končí.
Od ledna platí nové výkupní ceny proudu z fotovoltaických panelů, které jsou až o více než polovinu nižší než loňské ceny, takže se investice do solárních parků už prakticky nevyplatí. Od letošního jara se podle novely zákona o obnovitelných zdrojích ani nebudou smět stavět panely na polích či loukách.
Zatímco loni a předloni do solárního byznysu směřovaly desítky až stovky miliard korun, letos se investice výrazně propadnou, což bude mít dopad na národní ekonomiku.
ČNB odhaduje ekonomické ochlazení
Česká národní banka odhadla, že rozvoj fotovoltaiky se na českém HDP podepsal loni 0,4 až 0,7 procenty. To letos skončí.
"Významný vliv na snížení ekonomického růstu v České republice bude mít odeznění vlivu investic do fotovoltaických elektráren. Boom investic vidíme hlavně ve druhém pololetí roku 2010 a je logické očekávat, že od roku 2011 tam snížení bude," citoval deník E15 viceguvernéra ČNB Vladimíra Tomšíka.
Tisíce míst v ohrožení
Na solární byznys jsou navíc navázány tisíce pracovních míst, které budou nyní v ohrožení. Na pracovních úřadech mohou skončit stovky lidí.
Firmy, které spustily elektrárny loni a předloni, začnou letos odvádět 26procentní daň z vyrobené energie. Tím chce vláda zabránit skokovému zdražení proudu kvůli nezvládnutému rozvoji fotovoltaiky.
"Celkem bude poškozeno 1450 firem a ohroženo bude více než pět tisíc pracovních míst, která fotovoltaika vytvořila," řekl František Smolka, prezident České průmyslové fotovoltaické asociace.
Ztráta firmy se přiblíží k 3 milionům
Jiří Fast, jednatel plzeňské společnosti Jufa, která vlastní tři solární elektrárny, uvedl, že po zavedení daně prodělá na každé kilowatthodině jednu korunu.
V přepočtu na celkovou výrobu to znamená, že se ztráta každý rok přiblíží k 2,8 milionů korun. "Čeká mě vysvětlování bance, kde vezmu peníze na pokrytí ztráty," řekl Fast v online rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz.
"Jenže naříkat můžu leda tak u televize, když hrajeme fotbal. Já musím zajistit práci pro své lidi a nedopustit, abych zkrachoval, takže holt zatknout zuby a jít do dalších projektů," dodal Fast.
Banky investovaly desítky miliard
Fotovoltaické elektrárny byly v posledních letech atraktivní i pro české banky, které půjčily na stovky projektů nejméně 57 miliard korun. A jejich investice jsou po zavedení 26procentní daně v ohrožení.
"Pro řadu investorů bude rozumnějším, ne-li jediným možným řešením, nechat jejich projekty zkrachovat, a to i za cenu ztráty vložených prostředků," stojí v dopise dvou vysoce postavených managerů Reiffeisenbank pro Českou průmyslovou fotovoltaickou asociaci.
Státu navíc hrozí mnohamiliardové arbitráže od zahraničních firem a soudní spory s domácími investory právě kvůli zavedení retroaktivní daně. Proti dani se postavily i zahraniční fotovoltaické asociace, které dokonce požádaly Brusel, aby proti české vládě zasáhl.
Vláda chtěla chránit ostatní
Nečasův kabinet je přesvědčen o tom, že zavedení retroaktivní daně a další protisolární opatření jsou lepším řešením, než aby od Nového roku kvůli fotovoltaickým parkům skokově zdražila domácnostem i podnikům.
Vláda zaplatí za to, aby proud zdražil jen o asi pět procent, bezmála 12 miliard korun. Kromě 26procentní daně na solární elektřinu, získá tyto peníze také z výnosu darovací daně na emisní povolenky.
Kabinet také zvyšuje poplatek za vynětí půdy ze zemědělského fondu a zhruba miliarda půjde přímo ze státního rozpočtu.
