Praha - Musí vám stačit dvě a půl hodiny ročně. Víc za léčbu alkoholika či narkomana nezaplatíme, vzkazují pojišťovny českým psychiatrům. Tvrdí to šéf bohnické psychiatrie a současně předseda odborné psychiatrické společnosti Martin Hollý.

Průměrná doba, s jakou si musí lékaři při terapii vystačit, podle něj nepřesahuje 150 minut. "Taková doba vyjde, pokud zprůměrujeme platby, které jsou dány ve smlouvách a zastropovány," přiznává Hollý.

Pacientů přitom nemilosrdně přibývá - jen za posledních třináct let nabobtnaly kartotéky psychiatrů o 66 procent. Počet výkonů zase poskočil nahoru o 40 procent.

Místo terapie za 5 tisíc operace za 1,7 milionu

Podle lékařů to znamená jediné: řada lidí zůstává nepodchycená a systém kvůli tomu nakonec tratí.

"Tito lidé skončí v jiném zdravotnickém zařízení, než je léčebna závislostí. Dostanou se třeba na internu, nejčastěji na gastroenterologii a léčí se tam s následky pití – většinou s jaterní cirhózou," potvrzuje Petr Popov z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Pojišťovny tak za ně nakonec dají mnohonásobně víc: zatímco ambulantní léčba pacienta se závislostí stojí podle Martina Hollého kolem 5 až 6 tisíc korun ročně, transplantace cirhózou poničených jater vyjde až na 1,7 milionu korun. Třeba v loňském roce transplantaci prodělalo celkem 159 pacientů - čtvrtina právě kvůli alkoholu.

Pacient pracuje a abstinuje

Podobně je to se závislými na nelegálních drogách – například pervitinu nebo heroinu.

"Místo aby stát podporoval jejich substituční léčbu, tak se od narkomanů odvrací. Česko je opravdu jednou z mála zemí, kde ještě pojišťovny tuto léčbu plně nehradí," říká Vratislav Řehák z polikliniky Remedis, která se léčbou drogově závislých zabývá.

Substituční léčba, při které pacient polyká pilulky s podobnými vlastnostmi, jako má droga, ale bez ničivého vlivu na organismus, přitom podle něj prospívá. "Pacient se dostane pod kontrolou a méně ohrožuje společnost i svůj život," popisuje Řehák.

Závislý se podle něj dostane z drogové komunity, nekrade a pracuje. Funguje běžně v rodině a nepřenáší choroby jako hepatitida nebo HIV. Desetina lidí začne dokonce abstinovat.

Likvidace škod stojí miliardy

Pojišťovny přesto na léčbě škrtí: zatímco závislých na pervitinu je v Česku 34 tisíc lidí a heroin si píchá zhruba 4 tisíce lidí, substituční léčbu podstupuje jen 1500 pacientů. "Předepisuje ji jen čtyřicet ambulancí v republice," dodává lékař z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.

Podle lékárníka Aleše Novosáda přitom nejsou náklady na léčbu tak vysoké – pojišťovny za ně zaplatí jen kolem milionu korun. Jedno balení léku Suboxanu totiž vyjde na necelých 700 korun.

"Nízké jsou také náklady na prevenci, pohybují se v řádech desítek milionů korun. Naopak likvidace škod, které způsobily závislosti, stojí Česko ročně miliardy," podotýká Viktor Mravčík. Třeba kvůli nelegálním drogám podle něj stát přichází ročně o 7 miliard korun. Alkohol zase napáchá škody za 16 miliard korun.

Pojišťovny nesouhlasí

Pojišťovny ale s lékaři nesouhlasí. Pacienti podle nich dostávají péči dostatečnou.

Třeba podle mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřicha Tichého žádný limit na počet návštěv psychiatři ve smlouvách nemají. "Jinými slovy, pojišťovna uhradí za rok klientovi tolik návštěv v ambulanci psychiatra, kolik jich jeho zdravotní stav vyžaduje," odmítl Tichý kritiku lékařů.

Pojišťovna podle něj zaplatí psychiatrům za každou návštěvu pacienta v průměru 422 korun, u alkoholika či narkomana je to 244 korun. "Maximální úhrada za jednu návštěvu se v loňském roce vyšplhala u oboru psychiatrie na 5409 korun, u léčby toxikománie na 2103 korun," uzavřel Tichý.

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti odhaduje, že se v Česku pohybuje asi 45 tisíc problémových uživatelů drog - z toho 34,2 tisíce je na pervitinu, další 3,5 tisíce na heroinu a 7,2 tisíce na buprenorfinu. Počet narkomanů se meziročně zvýšil o 8,7 procenta.

Největší počet přitom hlásí Praha a Ústecký kraj. Počet alkoholiků odborníci odhadují na 690 tisíc.