Česko může budovat uprchlické tábory, připustil Rakušan. Inspirací může být Německo

Radek Dragoun Radek Dragoun
10. 3. 2022 20:00
Do Česka podle ministra vnitra Víta Rakušana dorazilo už minimálně 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Země jich je podle něj schopná ubytovat až čtvrt milionu. Poté již budou muset vznikat například provizorní velkokapacitní uprchlické tábory, podobné například tomu, který Německo před lety vybudovalo na bývalém letišti Tempelhof v Berlíně.
Uprchlíci z Ukrajiny ubytovaní ve sportovní hale Hermanna Gieselera v německém Magdeburku. K dispozici je pro ně 300 lůžek (6. března 2022)
Uprchlíci z Ukrajiny ubytovaní ve sportovní hale Hermanna Gieselera v německém Magdeburku. K dispozici je pro ně 300 lůžek (6. března 2022) | Foto: ČTK

Ruská invaze vyhnala z Ukrajiny již dva miliony lidí, zhruba 150 tisíc z nich už je v Česku. V současnosti bydlí v hotelech či penzionech, které pro ně vyhradily kapacitu, u známých, ale i u dobrovolníků, kteří uprchlíky ubytovali ve svých domovech.

Celkově je Česko připravené podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zvládnout ubytovat ještě dalších 100 tisíc lidí. "Vláda ve spolupráci s kraji je schopna poskytnout ubytování v základní kvalitě zhruba 250 tisícům lidí," říká Rakušan pro Aktuálně.cz.

V Praze, kam míří největší část lidí prchajících před válkou, ale již pro ně žádné volné ubytování není. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) navíc očekává, že podobně na tom bude časem i jeho kraj.

"Kapacity nám zatím nedochází, ale je nám jasné, že dojdou. Je to jen otázka času. Nikdo nevíme, v jakých vlnách a jak rychle sem budou uprchlíci přicházet, ale přichází jich skutečně poměrně hodně," říká hejtman.

Ministr Rakušan již několikrát připustil, že by stát byl schopný pojmout více než zmiňovaných 250 tisíc lidí. "Co je nad tímto stropem, ale budeme muset řešit humanitárním způsobem, například modulárními buňkami či velkokapacitními kempy," vysvětluje Rakušan.

Přichází víc lidí bez zajištěného ubytování

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) bude muset nejen Česko, ale i další státy střední a východní Evropy hledat způsoby provizornějšího ubytování, pokud se situace na Ukrajině nezmění. V úvahu přichází například výstavba humanitárních center či využití výstavních budov.

"Budeme to muset řešit buď mobilními bytovými jednotkami, popřípadě upravíme velké prostory tak, aby v nich mohli lidé spát, měli tam jídlo a všechny základní potřeby," vysvětluje pro Aktuálně.cz ministr Jurečka. 

Hejtman Grolich se však domnívá, že ubytování bude nutné pro uprchlíky hledat i v případě, že jejich počet čtvrtmilionovou hranici nepřekročí. "Je jen otázkou času, kdy se ukáže, že musíme zajistit levnou formu ubytování pro lidi z Ukrajiny, jinak nebudou mít kde bydlet. Nemůžeme je dlouhodobě držet v hotelech a penzionech, protože je to nevyhovující a samozřejmě i velmi drahé," upozorňuje Grolich.

Centra v Karlovarském nebo Královéhradeckém kraji, která evidují příchozí uprchlíky, navíc uvádějí, že v poslední době roste počet těch, kteří do země přicházejí bez zajištěného ubytování v Česku.

Podobnou zkušenost má i Praha. "První dorazili lidé, kteří jeli za někým, měli tady nějaký kontakt, a proto jeli zrovna sem. Podíl lidí, u kterých jsme museli řešit ubytování, tak byl nízký. Teď se nám ale v asistenčním centru začínají objevovat lidé, kteří prchají před válkou úplně do neznáma," řekl v DVTV primátor Zdeněk Hřib (Piráti). 

"Německá cesta je asi jediná možná"

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová říká, že by se Česko mohlo inspirovat Německem, které má s přijímáním uprchlíků zkušenosti z velké migrační vlny v roce 2015, kdy do země mířili lidé převážně ze Sýrie, Iráku či Afghánistánu.

"Německá cesta je asi jediná možná cesta," říká Faltová. Například v Berlíně pro ubytování uprchlíků využili prostory bývalého letiště Tempelhof, kde mohlo najít dočasný azyl až 4000 lidí, kteří na místě pobývali, než si našli jiné ubytování. K úplnému naplnění kapacity letiště však nikdy nedošlo.

Něco podobného bude muset podle Faltové vzniknout i v Česku, aby se zajistilo, že lidé z Ukrajiny, kteří zde nemají žádné vazby a často utíkají jen s minimem věcí, měli kde bydlet. "Primárně musíme vyřešit příjem lidí tak, aby nespali na ulici, mohli se najíst a měli hygienické potřeby a v případě potřeby také lékařskou péči," uvádí Faltová.

Podle ní by hromadná ubytovací zařízení mohla vzniknout ve sportovních či koncertních halách či v prostorách výstavišť. Zde by lidé mohli pobývat dny až týdny, než se přestěhují do jiného ubytování.

Praha zvažuje ubytování v tělocvičnách

Takovou variantu nevylučuje ani primátor Hřib, podle kterého ale bude záležet, kolik lidí z Ukrajiny ještě do Česka zamíří. "Jedním z řešení jsou montované buňky, které se používaly i v Německu. Můžeme se ale dostat i do fáze, kdy budeme podobně jako v Tempelhofu stavět stanová městečka nebo připravovat lehátka v tělocvičnách," říká Hřib. Praha hodlá kvůli možnému využití tělocvičen pro nouzové ubytování oslovit starosty větších městských částí.

Jihomoravský kraj zase zvažuje, že by objednal modulární buňky, což je podle hejtmana Grolicha nejrychlejší cesta. "Ostatní varianty nikdy nebudou takhle rychlé, ale třeba ještě vymyslíme něco jiného. Opravdu jsme teprve na začátku," říká. 

Rozhodnutí podle hejtmana zatím nepadlo a kraj situaci zatím analyzuje. Například zjišťuje, jaké typy modulárního bydlení jsou k dispozici, jak rychle by je prodejci zvládli dodat nebo jak dlouho by trvalo vyřízení stavebního povolení.

 

Právě se děje

Další zprávy