Nejste doma zavřeni zbytečně - tak by se dala shrnout úterní tisková konference, na které vládní odborníci na nejnovějších číslech ukazovali, jak nařízení vlády zpomalila šíření koronaviru v Česku. I proto několikrát zazněl stále populárnější pojem - reprodukční číslo.
To zjednodušeně udává, kolik dokáže jeden nakažený člověk v průměru infikovat dalších lidí. Čím je číslo vyšší, tím je šíření nemoci rychlejší. A zatímco zpočátku platilo pro Česko reprodukční číslo 2,6, postupně se situace zřejmě mění. "Teď jsme zhruba na 1,9. To už jsme ověřili. To je číslo, které vzniklo po těch prvních opatřeních, jako je nouzový stav a uzavření škol," uvedl Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Dodal navíc, že tvrdší opatření, která přišla později, jako je třeba omezení pohybu, reprodukční číslo zřejmě srazí ještě hlouběji. Možná až na hodnotu 1,2 až 1. "To ale zatím není doloženo daty, musíme tak týden počkat, abychom zjistili, jak to je," řekl Dušek. Podotkl však, že je opatrně optimistický, protože denní přírůstky nakažených mírně klesají a zdá se, že budou stagnovat. "Kéž by to znamenalo, že nemáme v populaci někde skrytou nálož lidí, kteří koronavirus šíří dál," řekl.
Dodal však, že by si přál, aby se lidé přehnaně neupínali jen na počet pozitivně testovaných. Už jen proto, že Česko podle něj v příštích týdnech čekají další tisíce nakažených. Podle realistického scénáře, jak ho Dušek pojmenoval, by jich mělo být ke konci března kolem tří tisíc a o měsíc později přibližně patnáct tisíc. "Je ale úplně jedno, kolik máte pozitivních případů. Smiřme se s tím, že ta nemoc prostě touhle republikou projde," podotkl Dušek.
Mnohem podstatnější podle něj je, jestli dokážeme ochránit ty, kterým může koronavirus nejvíce ublížit - tedy zejména seniory. A to se zatím, zdá se, daří.
Ze všech nakažených koronavirem v Česku bylo zatím lidí starších šedesáti let jen 17,7 procenta. Tedy podobně jako třeba v Německu. Mohlo by být ale mnohem hůře. Například ve Španělsku je už mezi infikovanými seniorů téměř polovina. A to podobně jako v Itálii vede k tomu, že se hroutí tamní zdravotnický systém. "Tomu se musíme za každou cenu vyhnout," dodává Dušek.
"Můžeme zastavit epidemii, ale nevyplatí se to"
Předseda krizového štábu a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula k tomu dodal, že Česko by dokázalo epidemii zcela zastavit. Pokud by si to tedy přálo. "Nicméně bylo by to za obrovských ekonomických nákladů a v podstatě by to vedlo k paralýze života v této zemi," řekl. Realistický scénář, se kterým vláda počítá, se podle něj proto spoléhá jen na omezování následků koronaviru na společnost.
"Budeme epidemii modifikovat, řídit, čehož snad jsme schopni. Budeme různě kombinovat opatření tak, abychom byli schopni při epidemii žít a zároveň nedopustili přetížení kapacity systému jako v některých jiných zemích," řekl Prymula.
S tím je spojené i to, že podle něj vláda po Velikonocích zřejmě některá opatření omezí, zmírní či možná zcela zruší. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) k tomu však dodal, že vláda bude při rušení opatření postupovat odzadu, tedy že jako první v případě potřeby zruší poslední nařízení, která zavedla. "Hromadné akce, kultura, koncerty a fotbalové zápasy tak budou jedny z posledních, které uvolníme," řekl.
Proč se ale vláda připravuje zrušit omezení, přestože se zdá, že počet nakažených bude i nadále stoupat? Cílem je podle Prymuly znovunastartování českého průmyslu. Nařízení si totiž začínají vybírat příliš velkou daň na tuzemském hospodářství. Vládu podle náměstka například nepříjemně překvapilo, když automobilky začaly zavírat své továrny.
Stávající systém má proto podle Prymuly do čtrnácti dnů nahradit takzvaná chytrá karanténa, kterou ministerstvo představí koncem týdne. Náměstek o ní tvrdí, že má být efektivnější než stávající karanténa plošná.
"Chceme selektivní opatření, která nám umožní cíleně vychytávat nakažené. Do tří dnů chceme vytipovat kontakty pozitivních. Ty chceme co nejrychleji otestovat a ihned izolovat zase jejich kontakty. Místa, kde se vyskytovali, by se pak měla dezinfikovat," naznačil část opatření Prymula.
České nemocnice by brzy kolabovat neměly
Z dostupných dat také vyplývá, že kvůli koronaviru musí být na nemocniční lůžko připoután jen asi každý desátý infikovaný člověk. A jen třetina z nich má tak těžký průběh nemoci, že potřebuje intenzivní péči, například v podobě služby plicního ventilátoru.
Mírně nadprůměrné je Česko naopak v počtu provedených testů a také v tom, kolik lidí testy určí jako pozitivní. Zatímco celosvětově platí, že koronavirus v průměru odhalí asi u 6,2 procenta testovaných, v Česku je toto číslo o půl procenta vyšší.
Tuzemské zdravotnictví však zatím nápor pacientů zvládá. Ze 4481 lůžek na jednotkách intenzivní péče a ARO je aktuálně zaplněno asi 63 procent z nich. A to navíc ne na všech leží pacienti s koronavirem. Ještě lépe jsou na tom nemocnice, pokud jde o ventilátory. Těch je k dispozici 2080 a aktuálně lékaři využívají asi třetinu z nich.
Podle vládních odborníků je tak české zdravotnictví ještě daleko od bodu, kdy by bylo napínáno k prasknutí. "Zhruba jen desetina pacientů pozitivních na Covid-19 vyžaduje pobyt v nemocnici. Muselo by tedy do systému současně proudit asi 30 tisíc a více pacientů, abychom mohli vůbec uvažovat o tom, že systém začíná být ohrožen nedostatkem kapacity lůžek intenzivní péče," řekl Vladimír Černý, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.
Přesto však podle něj krizový štáb připravuje mechanismy, které by vešly v platnost ve chvíli, kdy by se počet pacientů nebezpečně blížil zmíněným 30 tisícům. "Prvním z nich by byla včasná aktivace záložních lůžek intenzivní pomoci a proškolení dalšího personálu," dodal Černý.
Víme o každém jednotlivém přístroji a lůžku
Veškerá zmíněná data pocházejí z nového monitorovacího systému, který shromažďuje informace od odběrových stanic, testovacích laboratoří, nemocnic i hygienických stanic. Jsou to právě tyto informace, na základě kterých vláda zvažuje další možná opatření.
Tento systém má být navíc neocenitelným pomocníkem při organizování každodenního provozu. Podle Duška dosáhne systém brzy tak vysoké úrovně, že bude mít o každém pacientovi podrobnou zprávu obsahující maximálně hodinu staré údaje.
Kromě pacientů ale systém hlídá také aktuální kapacitu lůžek i dostupnost vybavení. "Sledujeme každý jednotlivý přístroj. Víme, kde je, víme, jestli je funkční, a máme kontakt na osobu, která bude v reálném čase vědět, jestli je ta mašina použitá, nebo ne," popsal Dušek.
Podobně má systém zajistit, že bude v případě potřeby využito každé volné akutní lůžko, které je k dispozici. Pokud by se například někde v Česku začala nákaza koronavirem šířit nezvladatelným tempem a tamní nemocnice by příjem pacientů nestíhala, okamžitě by bylo jasné, které okolní nemocnice dokážou část zátěže převzít.
