Za dobu tří let, po které Islámský stát Mosul ovládal, ve městě radikálové úmyslně zničili 45 historických památek. Týmu českých vědců okolo historika a arabisty Miroslava Melčáka z Orientálního ústavu Akademie věd se podařilo pět z nich digitálně zrekonstruovat.
"Dva z pěti modelů vznikly ve výjimečné kvalitě zpracování s vyobrazením veškeré zdokumentované ornamentální i epigrafické výzdoby," popisuje Melčák.
"Mosul byl v naší pozornosti už před válkou, když část členů týmu prováděla archeologické průzkumy v iráckém Kurdistánu. O výzkumu v Mosulu jsme tak trochu snili. Islámský stát náš zájem vyburcoval. Začal systematicky ničit to, co jsme chtěli zkoumat," říká arabista.
Hlavním cílem projektu je za pomoci analýzy satelitních snímků zdokumentovat ničení historických památek, následně shromáždit veškeré informace k jednotlivým stavbám a vypracovat jejich katalog s podrobnými profily.
Islámský stát nejčastěji ničil hrobky, mauzolea a k nim přilehlé mešity, jejichž zkázu teroristická organizace hrdě natáčela. Ze záběrů poté tvořila propagandistická videa, která sdílela na internetu.
Architekturu metropole pak ještě více poničily nevybíravé nálety při vojenské operaci na osvobození města. "Domníváme se, že vytváření virtuálních 3D modelů je vhodný způsob, jak 'zachovat' zničené dědictví pro příští generace," vysvětluje Melčák.
Na projektu tým pracuje již několik let, snažení vědců ale stále není u konce. Momentálně připravuje prezentaci 3D modelů, které budou k dispozici ve Virtuální galerii mosulské architektury. "Rovněž pracujeme na rekonstrukci dvou bohatě zdobených dřevěných sarkofágů, které byly původně součástí staveb," dodává a zmiňuje, že brzy si budou moct lidé památky prohlédnout i ve virtuální realitě.
Práce to však není jednoduchá. Nejenomže se kvůli nebezpečné situaci nemohli Češi do města vydat, ale ani neexistovala ucelená dokumentace městské architektury. Tu si tak museli vědci získat sami, a to i z obrázků ze sociálních sítí. "Pracovali jsme částečně se standardně publikovanou kresebnou nebo fotografickou dokumentací, které však k dispozici příliš nebylo," říká Melčák.
Mnohem více použitelného materiálu se jim podařilo nashromáždit ze soukromých internetových serverů nebo sociálních účtů obyvatel Mosulu. V některých případech jim vyšli vstříc badatelé, kteří město před válkou navštívili a některé památky nafotili.
Chybějící dokumentace tak znemožnila virtuální rekonstrukci pomocí fotogrammetrie, kdy se tvary, rozměry a polohy předmětů v prostoru určují ze snímků. "V naprosté většině případů se proto prováděla náročná manuální kresebná rekonstrukce za využití veškeré dostupné dokumentace," popisuje Melčák.
U památek, kde to bylo možné, rekonstruovali veškerou ornamentální i epigrafickou výzdobu. "Samozřejmě, čím lepší dokumentace, tím lepší model. Kvalitní textury povrchů jsme však měli k dispozici jen pro tři stavby," říká arabista.
Cílem vědců je co nejvíce ze zničených památek rekonstruovat podobně, jako hrobku imáma Awnuddína, kterou Mosulané dostavili roku 1248 a do roku 2014 byla nejvyšším mauzoleem v Iráku. Pak ji ale bojovníci Islámského státu vyhodili do povětří. Exploze po sobě zanechala jen hromadu sutin. I tak si ji nyní návštěvníci mohou projít, ačkoliv jen virtuálně. Digitální model hrobku v životní velikosti ukazuje a realisticky zobrazuje nejen kamenné chodby, ale například i zdobený strop mauzolea.
Kromě digitální rekonstrukce Mosulu se přímo na místě snaží některé památky obnovit UNESCO. Arabista Melčák se však domnívá, že i kvůli špatné ekonomické situaci a politické nestabilitě v zemi se větší množství zničených staveb do původní podoby vrátit nepodaří.
Znehodnocené však nezůstaly po boji s islamisty pouze kulturní památky. Válka ze starobylé metropole proslulé textilním průmyslem vyhnala několik set tisíc lidí a dvě třetiny budov zničila. Podle organizace Ceasefire Centre for Civilian Rights šlo v Mosulu k zemi na 138 tisíc domů. Město bylo pro Islámský stát zásadním místem, koneckonců v něm v roce 2014 tehdejší vůdce teroristické organizace Abú Bakr al-Bagdádí vyhlásil chalífát.
