Ať jejich krev teče jako řeky, hlásal samozvaný chalífa. Bagdádí se zabil v obklíčení

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 27. 10. 2019 19:46
Vůdce Islámského státu a hlava donedávna nejbrutálnějšího režimu planety Abú Bakr Bagdádí zemřel při speciální operaci americké armády v syrské provincii Idlíb blízko turecké hranice. Potvrdil to prezident USA Donald Trump.
Snímek Abú Bakra Bagdádího pořízený v momentě, kdy vyhlásil v roce 2014 chalífát.
Snímek Abú Bakra Bagdádího pořízený v momentě, kdy vyhlásil v roce 2014 chalífát. | Foto: ČTK

Klíčovou informaci o úkrytu vůdce teroristů Američané získali po zatčení a výslechu jedné z teroristových manželek a jeho kurýra, informoval deník The New York Times. Tajná služba CIA pak ve spolupráci s Kurdy a Iráčany zjišťovali další podrobnosti o jeho úkrytu i denním režimu.

Smrt Bagdádího už v minulosti oznámili po svých operacích Iráčané a před dvěma lety také Rusko. Tehdy se ale informace ukázaly jako mylné. Tentokrát už nikoliv a Američané jej dostali podobně jako bývalého šéfa al-Káidy Usámu bin Ládina. Toho komando zastřelilo 2. května 2011 při útoku na vilu v pákistánském Abbottábádu. Vojáky tehdy stejně jako tentokrát vysadily u místa předpokládaného pobytu hledaného teroristy helikoptéry.

Osmačtyřicetiletý Bagdádí pocházel ze severoiráckého města Samarrá, studoval na Saddámově univerzitě islámských studií, kterou bývalý irácký diktátor založil v roce 1989. Když jej Američané invazí v roce 2003 svrhli, Bagdádí se zapojil do ozbrojeného odporu na severu země. Byl zatčen a převezen do tábora Sidžn Buká v jižní části země. Tam američtí vojáci internovali zajatce a tábor byl místem, kterým prošla většina pozdějších velitelů Islámského státu.

Po uzavření tábora jej tehdy malá organizace s názvem Islámský stát v Iráku zvolila vůdcem. Vsadil na dvě karty. Tou první byla naprostá snaha o ideologicky čistý džihádistický stát a potlačování všeho, co tomu odporovalo. Druhou byla i na irácké a blízkovýchodní poměry nevídaná brutalita a krvavost: každý, kdo se postavil Islámskému státu, měl být zabit. Součástí Bagdádího plánu byla i sektářská nenávist vůči šíitským muslimům, kterých je v Iráku většina a kteří tvořili po pádu Saddáma základ nového režimu v Bagdádu. IS se hlásil k sunnitské větvi islámu.

Propaganda na sítích a bojovníci z Evropy

Fanatismus s možností získat majetek a vliv hnal do Bagdádího rukou nové rekruty nejprve v Iráku, pak i v Sýrii a zahraničí. Do řad Islámského státu přišli bojovat cizinci z celého světa. Nejen muslimských zemí, ale také z Francie, Británie, Belgie nebo Německa. Islámský stát vtrhl i na sociální sítě masivní propagandou, kterou získával ve světě další sympatizanty a nové bojovníky. Ve světě jeho videa šířila strach a velkou měrou přispěla zejména v Evropě k obavám z islámu a muslimů.

Na konci roku 2013 se Islámskému státu podařilo několika ofenzivami dobýt velkou část severovýchodní Sýrie. Získával zbraně, peníze a vojáky. Nejslavnější chvíle přišla v létě 2014. Hnutí dobylo druhé největší irácké město Mosul a stálo jen několik desítek kilometrů západně od Bagdádu. V té době měl IS zhruba třicet tisíc mužů ve zbrani. V Iráku jim padla do rukou moderní americká technika, kterou tam po sobě zanechala irácká armáda.

Vojenská taktika spočívala v nasazování sebevražedných atentátníků s výbušninami ve speciálně upravených automobilech a nákladních vozech. Jakmile džihádisté obsadili nějaké město či vesnici, okamžitě zaminovali silnice i domy. Jednotky IS se vyznačovaly rychlými přesuny. Kombinovali konvenční a partyzánský boj, měly málo těžké techniky.

Do akcí šly většinou jednotky ve skupinách v počtu od deseti do čtyřiceti mužů. Disponovaly několika tanky a transportéry, k základní výbavě patřily granátomety. Při útocích hrály důležitou roli takzvané spící buňky, které pronikaly do týlu nepřítele a ve stanovenou dobu měly za úkol udeřit zevnitř střelbou nebo sebevražednými atentáty.

Kruté tresty na denním pořádku

Na konci července 2014 pak Bagdádí promluvil ve starobylé mešitě al-Núrí v Mosulu a vyhlásil chalífát. "Bůh nám přikázal bojovat proti našim nepřátelům," prohlásil tehdy. Bylo to jeho jediné vystoupení, zachycené na fotografii. Od té doby se skrýval na neznámých místech a nenechal se fotografovat ani natáčet. Výjimku učinil až letos v dubnu, kdy se objevil na videozáznamu a burcoval své příznivce k dalšímu boji i přes porážku v Sýrii a Iráku.

Islámský stát v roce 2014, kdy ovládal největší území.
Islámský stát v roce 2014, kdy ovládal největší území. | Foto: Aktuálně.cz

Na dobytém území IS zavedl nelítostnou diktaturu. Údajné prohřešky proti islámu nebo podezření ze špionáže či spolupráce s nepřítelem tvrdě trestal. Symbolem této krutovlády bylo stínání hlav. IS videa zveřejňoval na internetu. Včetně těch, na kterých byli oběťmi rukojmí ze západních zemí. Křesťané byli z území IS vyhnáni, šíitští muslimové vražděni, jezídské ženy zotročeny.

Když západní země v čele se Spojenými státy začaly bombardovat pozice Islámského státu, aby zastavily jeho postup, vlna teroru a násilí se přelila do Evropy. IS a jeho členové vraždili v Paříži, Nice, Bruselu, Londýně a v prosinci 2016 v Berlíně. "Ať jejich krev teče jako řeky," uvedl Bagdádí v jednom z projevů, zveřejněných jako audionahrávka.

Postupně ale pod vahou amerických náletů a pozemních operací převážně syrských Kurdů, iráckých Kurdů a irácké armády Islámský stát začal ztrácet pozice. Ani zatvrzelost jeho bojovníků nedokázala zabránit pádu chalífátu. Bagdádí postupně přicházel o území. Na konci roku 2017 padla dvě nejdůležitější města IS - Mosul a Rakka.

Bagdádí byl od té doby na útěku. Kolovaly zvěsti, že je někde na hranicích Sýrie a Iráku a že má u sebe pás s výbušninami, aby ho odpálil v případě, že mu bude hrozit zatčení. Tato informace zřejmě byla správná, podle dostupných zpráv vůdce Islámského státu skutečně zvolil smrt ve chvíli, kdy jej obklíčilo americké komando.

Podívejte se na reportáž Aktuálně.cz z Iráku z roku 2016, natočenou na frontové linii s Islámským státem

Reportér Aktuálně.cz Martin Novák se dostal do přední linie kurdských bojovníků těsně před klíčovou bitvou o irácké město Mosul. | Video: Martin Novák
 

Právě se děje

před 16 minutami

D1 na Vysočině klouže, varují silničáři. V noci sněžilo, vyjely desítky sypačů

Okolo Jihlavy na 115. kilometru dálnice D1 platí varování před náledím, mezi 90. a 120. kilometrem může být vozovka kluzká. Podle dispečinku krajské správy silnic v kraji přes noc sněžilo, venku byly desítky sypačů. Na silnicích uvízlo několik kamionů, po ránu ale problémy se sjízdností silničáři nezaznamenali.

Sněžilo už v neděli v podvečer. "Venku bylo asi 90 sypačů, jelikož sněžilo i v noci, začaly znovu jezdit asi ve 2:00. Sem tam nějaký kamion v noci někde klouzal, ale teď už to jezdí," řekl dispečer.

Přes den bude na Vysočině zataženo, sněhových přeháněk ale bude podle meteorologů ubývat. Večer se může ojediněle tvořit mlha. Nejvyšší odpolední teploty budou od jednoho do tří stupňů Celsia.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Britský princ Harry řekl, že je smutný, že musel vzdát svých královských povinností. Královně a lidem chtěl prý sloužit dál

35letý Harry to uvedl v projevu před zástupci své charitativní organizace na podporu lesothských dětí Sentebale Harry podle agentury Reuters řekl, že konečný výsledek není tím, co zamýšlel, jinak to podle něj však nebylo možné. 

Buckinghamský palác v sobotu oznámil, že princ Harry a jeho choť Meghan už nebudou disponovat titulem královská výsost, nebudou plnit pracovní povinnosti plynoucí z příslušnosti ke královské rodině a nebudou placeni z veřejných prostředků.

"Doufám, že snadněji pochopíte, k čemu jsme dospěli, že si nechám odstup od všeho, co jsem znal, abych učinil krok směrem k tomu, co bude doufám pokojnější život," prohlásil Harry. S manželkou Meghan předtím oznámili, že chtějí své povinnosti omezit, finančně se osamostatnit a žít střídavě v Británii a Severní Americe.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Miliardář Skala prodal budovu Albatrosu na Národní třídě, píše list

Bývalý Dům dětské knihy a sídlo nakladatelství Albatros na rohu Národní třídy a ulice Na Perštýně v Praze koupil od realitního magnáta Václava Skaly byznysmen Daniel Farnbauer. Uvedl to v pondělí deník E15. Albatros v minulých letech prodělal rozsáhlou rekonstrukci, která skončila loni na podzim. Osm z deseti podlaží si podle deníku následně pronajala coworkingová společnost Spaces.

Skala vlastnil Albatros jako fyzická osoba, nikoli přes svou Pražskou správu nemovitostí (PSN). Farnbauer budovu kupuje prostřednictvím firmy Real Estate Albatros. Ani jedna ze stran se k prodeji či výši transakce nevyjádřila.

Budova Albatrosu byla postavena ve druhé polovině 60. let minulého století podle návrhu architektů Stanislava France, Luďka Hanfa a Jana Nováčka. První větší renovaci zažila v 90. letech. Poté v budově sídlila Česká spořitelna, která ji prodala Skalovi v roce 2008.

Zdroj: ČTK
Další zprávy