Ať jejich krev teče jako řeky, hlásal samozvaný chalífa. Bagdádí se zabil v obklíčení

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 27. 10. 2019 19:46
Vůdce Islámského státu a hlava donedávna nejbrutálnějšího režimu planety Abú Bakr Bagdádí zemřel při speciální operaci americké armády v syrské provincii Idlíb blízko turecké hranice. Potvrdil to prezident USA Donald Trump.
Snímek Abú Bakra Bagdádího pořízený v momentě, kdy vyhlásil v roce 2014 chalífát.
Snímek Abú Bakra Bagdádího pořízený v momentě, kdy vyhlásil v roce 2014 chalífát. | Foto: ČTK

Klíčovou informaci o úkrytu vůdce teroristů Američané získali po zatčení a výslechu jedné z teroristových manželek a jeho kurýra, informoval deník The New York Times. Tajná služba CIA pak ve spolupráci s Kurdy a Iráčany zjišťovali další podrobnosti o jeho úkrytu i denním režimu.

Smrt Bagdádího už v minulosti oznámili po svých operacích Iráčané a před dvěma lety také Rusko. Tehdy se ale informace ukázaly jako mylné. Tentokrát už nikoliv a Američané jej dostali podobně jako bývalého šéfa al-Káidy Usámu bin Ládina. Toho komando zastřelilo 2. května 2011 při útoku na vilu v pákistánském Abbottábádu. Vojáky tehdy stejně jako tentokrát vysadily u místa předpokládaného pobytu hledaného teroristy helikoptéry.

Osmačtyřicetiletý Bagdádí pocházel ze severoiráckého města Samarrá, studoval na Saddámově univerzitě islámských studií, kterou bývalý irácký diktátor založil v roce 1989. Když jej Američané invazí v roce 2003 svrhli, Bagdádí se zapojil do ozbrojeného odporu na severu země. Byl zatčen a převezen do tábora Sidžn Buká v jižní části země. Tam američtí vojáci internovali zajatce a tábor byl místem, kterým prošla většina pozdějších velitelů Islámského státu.

Po uzavření tábora jej tehdy malá organizace s názvem Islámský stát v Iráku zvolila vůdcem. Vsadil na dvě karty. Tou první byla naprostá snaha o ideologicky čistý džihádistický stát a potlačování všeho, co tomu odporovalo. Druhou byla i na irácké a blízkovýchodní poměry nevídaná brutalita a krvavost: každý, kdo se postavil Islámskému státu, měl být zabit. Součástí Bagdádího plánu byla i sektářská nenávist vůči šíitským muslimům, kterých je v Iráku většina a kteří tvořili po pádu Saddáma základ nového režimu v Bagdádu. IS se hlásil k sunnitské větvi islámu.

Propaganda na sítích a bojovníci z Evropy

Fanatismus s možností získat majetek a vliv hnal do Bagdádího rukou nové rekruty nejprve v Iráku, pak i v Sýrii a zahraničí. Do řad Islámského státu přišli bojovat cizinci z celého světa. Nejen muslimských zemí, ale také z Francie, Británie, Belgie nebo Německa. Islámský stát vtrhl i na sociální sítě masivní propagandou, kterou získával ve světě další sympatizanty a nové bojovníky. Ve světě jeho videa šířila strach a velkou měrou přispěla zejména v Evropě k obavám z islámu a muslimů.

Na konci roku 2013 se Islámskému státu podařilo několika ofenzivami dobýt velkou část severovýchodní Sýrie. Získával zbraně, peníze a vojáky. Nejslavnější chvíle přišla v létě 2014. Hnutí dobylo druhé největší irácké město Mosul a stálo jen několik desítek kilometrů západně od Bagdádu. V té době měl IS zhruba třicet tisíc mužů ve zbrani. V Iráku jim padla do rukou moderní americká technika, kterou tam po sobě zanechala irácká armáda.

Vojenská taktika spočívala v nasazování sebevražedných atentátníků s výbušninami ve speciálně upravených automobilech a nákladních vozech. Jakmile džihádisté obsadili nějaké město či vesnici, okamžitě zaminovali silnice i domy. Jednotky IS se vyznačovaly rychlými přesuny. Kombinovali konvenční a partyzánský boj, měly málo těžké techniky.

Do akcí šly většinou jednotky ve skupinách v počtu od deseti do čtyřiceti mužů. Disponovaly několika tanky a transportéry, k základní výbavě patřily granátomety. Při útocích hrály důležitou roli takzvané spící buňky, které pronikaly do týlu nepřítele a ve stanovenou dobu měly za úkol udeřit zevnitř střelbou nebo sebevražednými atentáty.

Kruté tresty na denním pořádku

Na konci července 2014 pak Bagdádí promluvil ve starobylé mešitě al-Núrí v Mosulu a vyhlásil chalífát. "Bůh nám přikázal bojovat proti našim nepřátelům," prohlásil tehdy. Bylo to jeho jediné vystoupení, zachycené na fotografii. Od té doby se skrýval na neznámých místech a nenechal se fotografovat ani natáčet. Výjimku učinil až letos v dubnu, kdy se objevil na videozáznamu a burcoval své příznivce k dalšímu boji i přes porážku v Sýrii a Iráku.

Islámský stát v roce 2014, kdy ovládal největší území.
Islámský stát v roce 2014, kdy ovládal největší území. | Foto: Aktuálně.cz

Na dobytém území IS zavedl nelítostnou diktaturu. Údajné prohřešky proti islámu nebo podezření ze špionáže či spolupráce s nepřítelem tvrdě trestal. Symbolem této krutovlády bylo stínání hlav. IS videa zveřejňoval na internetu. Včetně těch, na kterých byli oběťmi rukojmí ze západních zemí. Křesťané byli z území IS vyhnáni, šíitští muslimové vražděni, jezídské ženy zotročeny.

Když západní země v čele se Spojenými státy začaly bombardovat pozice Islámského státu, aby zastavily jeho postup, vlna teroru a násilí se přelila do Evropy. IS a jeho členové vraždili v Paříži, Nice, Bruselu, Londýně a v prosinci 2016 v Berlíně. "Ať jejich krev teče jako řeky," uvedl Bagdádí v jednom z projevů, zveřejněných jako audionahrávka.

Postupně ale pod vahou amerických náletů a pozemních operací převážně syrských Kurdů, iráckých Kurdů a irácké armády Islámský stát začal ztrácet pozice. Ani zatvrzelost jeho bojovníků nedokázala zabránit pádu chalífátu. Bagdádí postupně přicházel o území. Na konci roku 2017 padla dvě nejdůležitější města IS - Mosul a Rakka.

Bagdádí byl od té doby na útěku. Kolovaly zvěsti, že je někde na hranicích Sýrie a Iráku a že má u sebe pás s výbušninami, aby ho odpálil v případě, že mu bude hrozit zatčení. Tato informace zřejmě byla správná, podle dostupných zpráv vůdce Islámského státu skutečně zvolil smrt ve chvíli, kdy jej obklíčilo americké komando.

Podívejte se na reportáž Aktuálně.cz z Iráku z roku 2016, natočenou na frontové linii s Islámským státem

Reportér Aktuálně.cz Martin Novák se dostal do přední linie kurdských bojovníků těsně před klíčovou bitvou o irácké město Mosul. | Video: Martin Novák
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Jeřábek v KHL mění dres, bude hrát za Spartak

Hokejový obránce Jakub Jeřábek mění v Kontinentální lize dres a nově bude hrát za Spartak Moskva. Třicetiletý český reprezentant podepsal s novým klubem roční smlouvu. Spartak o tom informoval na svém webu.

Jeřábek doposud oblékal v KHL pouze dres Viťazu Podolsk, za který odehrál s přestávkou tři sezony. Po ročníku 2016/17 zamířil na dva roky do NHL, poté se ale vrátil zpět do Evropy a hrál opět za Podolsk. V KHL včetně play off odehrál 166 zápasů a nasbíral 81 bodů za 22 branek a 59 asistencí.

"V osobě Jakuba Jeřábka získáváme obránce, který je schopný plnit úkoly v obraně i v útoku. Má zkušenosti z NHL i KHL, je to chytrý a pracovitý hráč, dobrý spoluhráč a vstřícný hokejista," uvedl sportovní ředitel Spartaku Roman Běljajev na adresu účastníka dvou světových šampionátů.

Na nové angažmá se těší i Jeřábek. "V Rusku hraji už několik let a dobře vím, že Spartak je klub s velkou historií a skvělými fanoušky, což je pro mě důležité. Bavil jsem se o Spartaku s kamarády z reprezentace a o klubu jsem slyšel jen dobré věci," řekl Jeřábek. Dodal, že moc dobře ví, že v moskevském klubu úspěšně působili trenér Miloš Říha a brankář Dominik Hašek. "Chtěl bych, aby si fanoušci pamatovali i mě," uvedl plzeňský odchovanec.

Další zprávy