Ať jejich krev teče jako řeky, hlásal samozvaný chalífa. Bagdádí se zabil v obklíčení

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 27. 10. 2019 19:46
Vůdce Islámského státu a hlava donedávna nejbrutálnějšího režimu planety Abú Bakr Bagdádí zemřel při speciální operaci americké armády v syrské provincii Idlíb blízko turecké hranice. Potvrdil to prezident USA Donald Trump.
Snímek Abú Bakra Bagdádího pořízený v momentě, kdy vyhlásil v roce 2014 chalífát.
Snímek Abú Bakra Bagdádího pořízený v momentě, kdy vyhlásil v roce 2014 chalífát. | Foto: ČTK

Klíčovou informaci o úkrytu vůdce teroristů Američané získali po zatčení a výslechu jedné z teroristových manželek a jeho kurýra, informoval deník The New York Times. Tajná služba CIA pak ve spolupráci s Kurdy a Iráčany zjišťovali další podrobnosti o jeho úkrytu i denním režimu.

Smrt Bagdádího už v minulosti oznámili po svých operacích Iráčané a před dvěma lety také Rusko. Tehdy se ale informace ukázaly jako mylné. Tentokrát už nikoliv a Američané jej dostali podobně jako bývalého šéfa al-Káidy Usámu bin Ládina. Toho komando zastřelilo 2. května 2011 při útoku na vilu v pákistánském Abbottábádu. Vojáky tehdy stejně jako tentokrát vysadily u místa předpokládaného pobytu hledaného teroristy helikoptéry.

Osmačtyřicetiletý Bagdádí pocházel ze severoiráckého města Samarrá, studoval na Saddámově univerzitě islámských studií, kterou bývalý irácký diktátor založil v roce 1989. Když jej Američané invazí v roce 2003 svrhli, Bagdádí se zapojil do ozbrojeného odporu na severu země. Byl zatčen a převezen do tábora Sidžn Buká v jižní části země. Tam američtí vojáci internovali zajatce a tábor byl místem, kterým prošla většina pozdějších velitelů Islámského státu.

Po uzavření tábora jej tehdy malá organizace s názvem Islámský stát v Iráku zvolila vůdcem. Vsadil na dvě karty. Tou první byla naprostá snaha o ideologicky čistý džihádistický stát a potlačování všeho, co tomu odporovalo. Druhou byla i na irácké a blízkovýchodní poměry nevídaná brutalita a krvavost: každý, kdo se postavil Islámskému státu, měl být zabit. Součástí Bagdádího plánu byla i sektářská nenávist vůči šíitským muslimům, kterých je v Iráku většina a kteří tvořili po pádu Saddáma základ nového režimu v Bagdádu. IS se hlásil k sunnitské větvi islámu.

Propaganda na sítích a bojovníci z Evropy

Fanatismus s možností získat majetek a vliv hnal do Bagdádího rukou nové rekruty nejprve v Iráku, pak i v Sýrii a zahraničí. Do řad Islámského státu přišli bojovat cizinci z celého světa. Nejen muslimských zemí, ale také z Francie, Británie, Belgie nebo Německa. Islámský stát vtrhl i na sociální sítě masivní propagandou, kterou získával ve světě další sympatizanty a nové bojovníky. Ve světě jeho videa šířila strach a velkou měrou přispěla zejména v Evropě k obavám z islámu a muslimů.

Na konci roku 2013 se Islámskému státu podařilo několika ofenzivami dobýt velkou část severovýchodní Sýrie. Získával zbraně, peníze a vojáky. Nejslavnější chvíle přišla v létě 2014. Hnutí dobylo druhé největší irácké město Mosul a stálo jen několik desítek kilometrů západně od Bagdádu. V té době měl IS zhruba třicet tisíc mužů ve zbrani. V Iráku jim padla do rukou moderní americká technika, kterou tam po sobě zanechala irácká armáda.

Vojenská taktika spočívala v nasazování sebevražedných atentátníků s výbušninami ve speciálně upravených automobilech a nákladních vozech. Jakmile džihádisté obsadili nějaké město či vesnici, okamžitě zaminovali silnice i domy. Jednotky IS se vyznačovaly rychlými přesuny. Kombinovali konvenční a partyzánský boj, měly málo těžké techniky.

Do akcí šly většinou jednotky ve skupinách v počtu od deseti do čtyřiceti mužů. Disponovaly několika tanky a transportéry, k základní výbavě patřily granátomety. Při útocích hrály důležitou roli takzvané spící buňky, které pronikaly do týlu nepřítele a ve stanovenou dobu měly za úkol udeřit zevnitř střelbou nebo sebevražednými atentáty.

Kruté tresty na denním pořádku

Na konci července 2014 pak Bagdádí promluvil ve starobylé mešitě al-Núrí v Mosulu a vyhlásil chalífát. "Bůh nám přikázal bojovat proti našim nepřátelům," prohlásil tehdy. Bylo to jeho jediné vystoupení, zachycené na fotografii. Od té doby se skrýval na neznámých místech a nenechal se fotografovat ani natáčet. Výjimku učinil až letos v dubnu, kdy se objevil na videozáznamu a burcoval své příznivce k dalšímu boji i přes porážku v Sýrii a Iráku.

Islámský stát v roce 2014, kdy ovládal největší území.
Islámský stát v roce 2014, kdy ovládal největší území. | Foto: Aktuálně.cz

Na dobytém území IS zavedl nelítostnou diktaturu. Údajné prohřešky proti islámu nebo podezření ze špionáže či spolupráce s nepřítelem tvrdě trestal. Symbolem této krutovlády bylo stínání hlav. IS videa zveřejňoval na internetu. Včetně těch, na kterých byli oběťmi rukojmí ze západních zemí. Křesťané byli z území IS vyhnáni, šíitští muslimové vražděni, jezídské ženy zotročeny.

Když západní země v čele se Spojenými státy začaly bombardovat pozice Islámského státu, aby zastavily jeho postup, vlna teroru a násilí se přelila do Evropy. IS a jeho členové vraždili v Paříži, Nice, Bruselu, Londýně a v prosinci 2016 v Berlíně. "Ať jejich krev teče jako řeky," uvedl Bagdádí v jednom z projevů, zveřejněných jako audionahrávka.

Postupně ale pod vahou amerických náletů a pozemních operací převážně syrských Kurdů, iráckých Kurdů a irácké armády Islámský stát začal ztrácet pozice. Ani zatvrzelost jeho bojovníků nedokázala zabránit pádu chalífátu. Bagdádí postupně přicházel o území. Na konci roku 2017 padla dvě nejdůležitější města IS - Mosul a Rakka.

Bagdádí byl od té doby na útěku. Kolovaly zvěsti, že je někde na hranicích Sýrie a Iráku a že má u sebe pás s výbušninami, aby ho odpálil v případě, že mu bude hrozit zatčení. Tato informace zřejmě byla správná, podle dostupných zpráv vůdce Islámského státu skutečně zvolil smrt ve chvíli, kdy jej obklíčilo americké komando.

Podívejte se na reportáž Aktuálně.cz z Iráku z roku 2016, natočenou na frontové linii s Islámským státem

Reportér Aktuálně.cz Martin Novák se dostal do přední linie kurdských bojovníků těsně před klíčovou bitvou o irácké město Mosul. | Video: Martin Novák
 

Právě se děje

před 9 minutami

Biden telefonoval s Putinem, hovořilo se o dohodě Nový START, otravě Navalného i o prosincovém hackerském útoku na americké úřady, oznámil Bílý dům.

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Poslanci odmítli legalizaci konopí, přinesla by zdravotní rizika, míní Blatný

Sněmovna odmítla omezenou legalizaci konopí. Návrh skupiny čtyř desítek poslanců ze šesti klubů předpokládal, že by si bezúhonní dospělí lidé mohli bez hrozby postihu vypěstovat a zpracovat doma až pět rostlin konopí. Plénum novelu o návykových látkách, za níž stojí zejména Piráti, zamítlo na návrh SPD hlasy 55 z 89 přítomných poslanců už v úvodním kole.

Pirátský poslanec Tomáš Vymazal zdůrazňoval, že změna by mohla zabránit kriminalizaci jinak bezúhonných lidí. "Konopí je v Česku velice oblíbené. Dle různých studií s ním má zkušenost více než každý čtvrtý mladistvý a u dospělých jsou to dokonce dva z pěti," uvedl. Regulace by podle poslance měla nahradit podle něho selhávající represi. Podle předsedy STAN Víta Rakušana jde o odstraňování státem řízeného pokrytectví.

Naopak ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) upozorňoval na to, že novela je v rozporu s mezinárodním právem a protidrogovou politikou. "Přináší velká sociální a zdravotní rizika," uvedl. Ministr také varoval před možnou drogovou turistikou za takzvaným rekreačním konopím.

Novela předpokládala, že lidé by mohli mít doma beztrestně až 1,25 kilogramu sušiny konopí. Ostatním lidem by pěstitelé museli zabránit ve volném přístupu k tomuto konopí pod hrozbou pokuty až 15 000 korun. Až 30 gramů by mohli lidé nosit u sebe i mimo obydlí. Stejné množství, tedy 30 gramů, by mohli legálně předat jinému dospělému člověku, ovšem výhradně bezplatně. Totéž mělo platit pro produkty získané z konopí.

Předkladatelé tvrdili, že omezená legalizace konopí by zmenšila černý trh a vedla by také ke snížení trestné činnosti, která se s ním váže.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Lamparda u fotbalistů Chelsea nahradil Tuchel

Novým trenérem fotbalistů Chelsea byl podle očekávání jmenován Němec Thomas Tuchel. Londýnský klub dnes oznámil, že s bývalým kouřem Paris St. Germain či Dortmundu podepsal smlouvu na rok a půl s opcí. Tuchel nahradil odvolaného Franka Lamparda.

Tuchel v novém působišti už dnes povede první trénink a premiéra na lavičce ho čeká ve středečním ligovém utkání s Wolverhamptonem. "Nikdy není příjemné měnit trenéra uprostřed sezony, ale jsme rádi, že v Thomasi Tuchelovi se nám podařilo získat jednoho z nejlepších evropských trenérů," uvedla na klubovém webu ředitelka Chelsea Marina Granovská.

Sedmačtyřicetiletý Tuchel naposledy vedl Paris St. Germain, kde v prosinci skončil. Francouzský celek trénoval od května 2018 a s týmem vyhrál v obou sezonách mimo jiné francouzskou ligu a v uplynulém ročníku s ním došel do finále Ligy mistrů. V minulosti působil také v Mohuči a Dortmundu, se kterým v roce 2017 vyhrál Německý pohár.

V Chelsea nahradil Lamparda, který byl odvolán kvůli neuspokojivým výsledkům. "Blues" pod vedením nejlepšího klubového střelce z posledních osmi ligových duelů zvítězili pouze ve dvou a propadli se až na devátou pozici. Bývalý záložník vedl Chelsea od léta 2019 a v první sezoně s ní obsadil čtvrté místo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy