Praha - Zájem o biopotraviny natolik roste, že se velké obchody neobejdou bez dovozu ze zahraničí. Domácí zemědělci nedokáží poptávku naplnit. Například společnost Olma, druhý nejvýznamnější výrobce mléčných výrobků v zemi, musí vozit mléko ze Slovenska.
Odborníci jsou přesvědčeni, že bio jogurty nebo čerstvou zeleninu by mohli dodávat ve velkém i tuzemští farmáři. České ekologické zemědělství patří k největším v Evropské unii - ke konci května se tímto způsobem hospodařilo na 316 tisících hektarech, což je už bezmála 7,5 procenta zemědělské půdy. Výrazně přibývá i ekofarem, je jich už více než jedenáct set.
Je v tom však problém: většinu eko-půdy představují pastviny a louky. I když jejich podíl letos nepatrně klesl, stále zabírají takřka 82 procent rozlohy.
"Obchodní řetězce v našem dotazníkovém průzkumu upozorňují, že příslušný sortiment prostě nemohou na českém trhu sehnat," potvrzuje Lenka Kaspříková z ekologického Hnutí Duha.
Je dovážené bio ještě eko?
Právě Hnutí Duha zveřejnilo nový průzkumu, v němž se potvrzuje, že z biopotravin už je v Česku regulérní položka zemědělského byznysu - patří do stabilní nabídky naprosté většiny supermarketů. Ještě před několika lety byly přitom výrobky "Bio" k dostání spíše jen ve specializovaných prodejnách.
"Supermarkety sice nabízejí stále více biopotravin z ekologického zemědělství, ale velkou část z nich dovážejí ze vzdálené ciziny," shrnuje Lenka Kaspříková. Podle agentury Green marketing se vloni dovezlo 56 procent biopotravin.
Kaspříková upozorňuje, že dovoz z velké dálky tak paradoxně snižuje ekologické přednosti biopotravin. Převoz na dlouhé vzdálenosti totiž přináší exhalace z výfukových plynů kamionů či letadel.
Na pultech českých obchodů se přitom objevují například rakouské sýry a jogurty, německé máslo, belgické drůbeží maso nebo ovoce a zelenina z Jižní Ameriky.
"Dálková přeprava biopotravin podkopává jejich ekologické přínosy," poznamenala Kaspříková.
Půl miliardy na ekozemědělství
Podle Lenky Kaspříkové z Hnutí Duha by stát měl ekologické zemědělství podporovat víc. "Chybí dostatečná státní podpora, která by více rozhýbala zdejší ekolofické zemědělství, zejména pěstování obilovin, čerstvého ovoce a zeleniny či produkci mléka a masa," tvrdí Kaspříková.
"Chceme také přimět velké výrobce potravin, třeba pekárny, aby do svého sortimentu zařadily více bio," dodala Kaspříková.
Ministerstvo zemědělství oponuje, že v následujících letech by na podporu ekologického zemědělství mělo jít kolem půl miliardy korun, což je o zhruba 200 milionů více než dosud. Už letos stouplnu podíl orné půdy ze zhruba tří procent na téměř deset.
"Tento nárůst je plně v souladu s naším cílem podporovat produkci biopotravin," řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Nejvíce měla Delvita
Z dotazníkového průzkumu Hnutí Duha mezi patnácti obchodními řetězci vyplývá, že některé supermarkety nabízejí až několik stovek různých biopotravin včetně jogurtů, džemů nebo čerstvé zeleniny.
Největší nabídku výrobků v biokvalitě měla Delvita, která na českém trhu ovšem skončila. Delvita měla zároveň největší zastoupení domácích potravinářských firem, celých 85 procent.
Delvitu převzala společnost Billa, která v průzkumu dosáhla jen průměrného výsledku. Za Delvitou se na druhém místě v počtu výrobu v biokvalitě umístila Dm-drogerie, která ovšem všechny dováží ze zahraničí.
Na opačném konci tabulky - jako obchod bez jediného biovýroku - se umístil Lidl.
